BLOG Inkpotstories: Slevy! 10 tipů, jak se vyhnout impulzivním nákupům
Tak už to opět propuklo - povánoční slevy jsou tu. A s nimi i davové šílenství v obchodních centrech. Já sama se jich neúčastním. Do klasických oděvních i jiných řetězců vstupuji jen v případě, že danou věc nedokážu sehnat jiným způsobem než koupením nové; řídím se tzv. Buyerarchy of Needs.
Karolína Břinková - Inkpotstories
Udržitelnost a pomalá móda - to jsou témata, kterými se zabývá blog Inkpotstories. Najdete na něm také mapu sekáčů i seznam obchodů s udržitelnou módou. Karolína je propagátorkou tzv. Capsule Wardrobe neboli základů šatníku. Díky tomuto systému, jenž obsahuje 30 kousků oděvů, které se snadno kombinují, má vždy co na sebe. Její outfity jsou volně inspirovány stylem francouzských žen, jejichž přirozený šarm obdivuje.
Základ šatníku by měla tvořit tzv. Capsule Wardrobe. Jedná se o sbírku oblečení, které se dobře a lehce kombinuje s každým kouskem, který naše šatní skříň již obsahuje, je z dobrého a kvalitního materiálu, perfektně nám sedí a můžeme ho vytáhnout ke každé příležitosti.
Níže vám nabízím malý nákupní klíč, kterým se můžete inspirovat nejen při letošním výprodeji.
- Než vyrazím, zamyslím se nad tím, co všechno "nutně" potřebuji sehnat, a sepíši si to. Následně projdu seznam a vyškrtám věci, které jsou již od pohledu zbytečné a nepotřebné.
- Otevřu vlastní skříň a společně se seznamem porovnám, zdali už danou věc náhodou nevlastním jen v nějaké obměně.
- Protřídím skříň. Dám pryč všechno, co jsem na sobě za poslední rok neměla víc než pětkrát. Jak se zbavit starého oblečení, zjistíte v tomto článku.
- Má zásada je, koupím si jen tolik novinek, které nahradí oblečení, jehož jsem se v předchozím kroku zbavila. Víc stejně neunosím.
- A jde se nakupovat. Obloukem se vyhýbám řetězcům typu New Yorker, Gate, Terranova, Primark, Mohito, Tally Weijl a levnějším kolekcím ze Zary, Manga a H&M. Nejenom z mé zkušenosti vím, že po dvou vypráních se z trička stává hadr na podlahu (cuckovatí se, ztrácí tvar aj.) a vy doslova vyhazujete peníze oknem. Chci pro sebe tu nejvyšší kvalitu, kterou mi můj rozpočet umožní.
- V obchodě mám následují postup:
- velikost: nikdy si neberu nic s tím, že do toho někdy v budoucnu zhubnu/přiberu,
- složení: vše, co má 60 a více procent polyesteru (nebo není kožené), vracím okamžitě zpátky,
- co mi nesedí, nechci.
- Zamyslím se, jestli se mi daný kousek vůbec hodí do skříně. Mám k němu boty, kalhoty, košili? Kolikrát si ho vezmu na sebe? A cítím se v něm sama sebou?
- U pokladny řeknu důrazné NE plastovým taškám, které jsou hezké jen ve chvíli, kdy vycházím z obchodu a chci celému světu vykřičet, kde jsem právě nakoupila. Doma je stejně vyhodím, tak proč s nimi plýtvat.
- Ještě než odstřihnu cedulky, zkusím si dané kousky v pohodlí domova zkombinovat se zbytkem mého šatníku. Opravdu mi daný kousek sedí? Pokud ne, putuje zpět do obchodu. Pozor - v rámci slev bývají zkrácené doby na vrácení zboží.
- Nosím to! Je škoda peněz, času i energie kupovat si oblečení, které vytáhnu jen jednou do roka.
Radost z nového kousku je radost z nového kousku. A já ji plně chápu a respektuji. Přesto si myslím, že když už přijde rozhodnutí nakoupit v běžném řetězci, je dobré se zamyslet nad fakty o Fast Fashion. Kde byl oděv vyroben, za jakých podmínek a nedošlo při jeho výrobě k ničení životního prostředí? Víte-li, že se vám jeho koupě vyplatí a že nezůstane ležet na dně skříně jako důkaz rozmařilosti, jděte do toho!
S úsměvem, Karo