Echinops sphaerocephalus
Lidové názvy: ježibaba, bílý trn, římský trn, vlašský trn
Čeleď: hvězdnicovité
Popis byliny
Bělotrn kulatohlavý je trvalkou s dekorativním vzhledem zajímavého bodláku. Dorůstá do výšky 0,5 - 2 m. Má silnou, čtyřhrannou lodyhu a tuhé listy lyrovitého tvaru. Listy jsou z horní strany tmavě zelené, pýřité, ze spodní strany šedobílé, s plstnatými chlupy, na okrajích jsou řídce ostnaté.
Bělotrn kulatohlavý je atraktivním bodlákem typickým svými květy. Jednokvěté úbory vytvářejí kulovité hlávky o průměru 5 - 8 cm. Trubkovité květy bělotrnu kulatohlavého mají šedivou barvu. Bělotrn kvete od července do srpna. Plodem je hedvábná, žlutohnědá nažka s chmýrem.
Pozoruhodné květy, které se sušené nezřídka využívají také ve floristice, daly bodláku jméno. Jeho latinský rodový název pochází z řeckých slov ,,echinos" - v překladu ,,ježek" a ,,ops" - ,,podoba".
Výskyt a pěstování
Bělotrn pochází ze stepních a polopouštních oblastí Malé Asie, střední Asie a jižní Evropy. Postupně však zplaněl i u nás. Najdeme ho v teplejších polohách Česka, také jako medonosnou nebo dekorativní rostlinu v zahradách. Na pěstování není náročný.
Bělotrn roste na teplých a suchých místech, vyhovuje mu kyprá, písčitá hlína s dostatkem živin. Lze ho spatřit v křovinách, suchých příkopech, podél cest, na stráních, v uzavřených lomech nebo také v blízkosti vinic.
Léčitelství
V léčitelství se bělotrn využívá především pro obsah alkaloidu echinopsinu (jeho účinky jsou obdobné jako účinky jedovatého strychninu). Vedle toho obsahuje i mastné oleje, hořčiny, glykosidy aj.
Jako droga slouží zejména semena bělotrnu, která se sbírají po plném dozrání na konci léta. Vzhledem k tomu, že při předávkování hrozí vážné nebezpečí, se však doporučují užívat jen předpřipravené tinktury z bělotrnu. Pro vnější použití se uplatňují nejenom semena, ale celá rostlina.
Léčivé účinky bělotrnu
- podporuje vedení nervových vláken, včetně míšních nervů
- obnovuje činnost nervových a mozkových center
- je užitečný při zánětech a poruchách nervů
- je prospěšný při obrnách, svalových atrofiích nebo po úrazech
- pomáhá udržet svalovou hmotu a svalovou hybnost
- mírní bolesti nervového původu
- ulevuje od bolestí hlavy- zklidňuje podrážděné nervy
- je prospěšný při problémech se sluchem
- pomáhá při Alzheimerově a Parkinsonově nemoci- stimuluje činnost srdečního svalu
- zevně léčí kožní záněty
Podávání a užití
Vnitřní užití
Bělotrn se podává zejména jako tinktura z čerstvých drcených semen, příp. jako tinktura z pupenů, užívá se cca 20 - 40 kapek 2 - 4x denně. Domácí příprava tinktury však není vhodná, protože se nedá dost dobře odhadnout obsah účinných látek a tedy ani dávkování. Bělotrn je přitom třeba užívat s obezřetností. Podává se vždy jen v malých dávkách, kdy stimuluje činnost srdce. Ve velkých dávkách může vést až ke křečím srdečního svalu. Nadměrné množství drogy může vyvolat také podráždění střev.
V lékařství se aplikuje také injekčně - jako roztok nitrátu echinopsinu. Někteří bylinkáři připravují semena bělotrnu i v podobě čajového nálevu.
Bělotrn se rozhodně nedoporučuje podávat spolu s léky podporujícími činnost srdce. Pro jeho výrazné účinky ho také nelze kombinovat s jinými bylinami.
Existuje přes stovku druhů bělotrnu. U nás se setkáváme také s bělotrnem modrým, který se pěstuje pro nezvyklou ocelově modrou barvu květů. Má obdobné léčivé působení jako bělotrn kulatohlavý.
Vnější použití
Odvar ze semínek bělotrnu, příp. odvar z celé nadzemní části rostliny nachází vnější využití. Slouží k omývání nebo obkladům zanícené kůže. Lze ho použít i pro koupele při kožních zánětech. Bělotrn pomáhá také při léčbě ekzémů a lupénky.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
