Amarylis neboli hvězdník - exotické květy za českými okny
Jako amarylis, přesněji hvězdník, lidově také amarylka nebo zornice, se označují pokojové rostliny s honosnými květy. Svým tvarem mohou připomínat lilie. Na rozdíl od lilií však nevoní. I přesto rostlina nabízí nepřekonatelné estetické zážitky, a to až po několik týdnů. Poupata se navíc rozvíjejí postupně, prodlužují tak radost z atraktivních květů. Amarylis vydrží dlouho i řezaný, také ve váze je krásnou dekorací.
Přestože se hvězdník (Hippeastrum) běžně označuje jako amarylis, toto jméno náleží jiné rostlině.
Amarylis beladona se pěstuje venku, je mrazuvzdorný a pochází z Afriky. Stejně jako hvězdník se řadí do čeledi amarylkovitých. Má však užší, menší a více cípaté květy. Na rozdíl od hvězdníku jsou vždy jednobarevné.
Hvězdník, všeobecně známý jako amarylis, má svůj původ v horách Chile, Peru, Bolívie, Argentiny nebo Brazílie. Roste i v Mexiku a Karibiku. Vyhovuje mu subtropické a tropické podnebí. Do Evropy se dostal koncem 17. století a dodnes patří k nejoblíbenějším kvetoucím pokojovým rostlinám.
Hvězdník upoutá na první pohled krásou svých květů. I přes svůj skvostný vzhled má však jedovatý obsah. V celé rostlině, nejvíce v cibuli se vyskytuje toxický alkaloid lykorin.
Popis rostliny
Amarylis je trvalkou, charakteristickou velkou cibulí (od 5 do 15 cm) a dužnatými kořeny. Z cibule vyrůstá od dvou do osmi kožovitých listů, které jsou dlouhé až 80 cm.
Květy vyrůstají na jednom, dvou, ojediněle třech dlouhých stvolech. Každý stvol o délce až 80 cm nese dva až šest květů. Květy o velikosti 10 - 20 cm jsou tvořeny šesti okvětními lístky. Mají trychtýřovitý tvar a sametový povrch. Mohou být v červené, růžové, bílé, nazelenalé, oranžové barvě, ale i mnoha jiných. Vyskytují se i v žíhaných a dalších dvoubarevných variacích.
Existuje asi 70 druhů hvězdníků. Postupně bylo vyšlechtěno několik stovek hybridů nabízejících celou paletu barev. Každoročně přitom zahradníci přinášejí nové a nové barevné varianty. Šlechtěním získal amarylis oproti původní rostlině vyšší odolnost, jeho květy se také podstatně zvětšily.
Amarylis nereaguje na délku dne, patří tak k několika málo rostlinám, které mohou ozdobit interiér i v zimním období. V mnoha rodinách je jeho květenství spojeno s vánočním obdobím a sváteční atmosférou.
Zatímco jiné rostliny kvetou v létě a v zimě odpočívají, amarylis to může mít naopak. I amarylis však potřebuje klidové období, aby načerpal sílu pro další květenství.
Pěstování
Aby amarylis kvetl v prosinci a dělal radost během Vánoc, je třeba koncem léta uložit cibuli do klidu. Klidový režim by měl začít během srpna nebo září, kdy listy začínají žloutnout. Amarylis přestaneme zalévat, posléze seřízneme listy a ponecháme při stávající teplotě asi dva týdny. Poté cibuli vyjmeme ze substrátu a uložíme do chladna. Amarylis necháme odpočívat dva až tři měsíce.
Ideální teplota v klidovém režimu je 16 - 20°C, v období vegetace 20 - 25°C.
Cibuli zasazujeme do kvalitního, mírně kyselého, propustného substrátu. Třetina cibule by měla zůstat odhalena. Květináč by neměl být o mnoho větší než cibule. Na dno je vhodné uložit vrstvu drenáže, která pomůže předejít zahnití kořenů.
Cibule raší asi po týdnu od vysazení, květy se objevují po jednom až třech měsících.
Amarylis vyžaduje v době květu pravidelnou zálivku, avšak nikdy se nezalévá přímo cibule. Ideálně se voda doplňuje do spodní misky. Rostlině vyhovuje spíše suchý vzduch. V době květu je vhodné hvězdník vyživovat hnojivem s obsahem draslíku a fosforu.
Rostlina má ráda plné slunce. Květináč je vhodné otáčet kvůli pravidelnému růstu. V období vegetace potřebuje také dostatek tepla, naopak průvan jí může uškodit.
Stonek roste i poté, co se na něm objeví květy, rostlina by proto měla mít směrem vzhůru dostatek prostoru.
Amarylis lze množit semeny nebo oddělováním dceřiných cibulek. Pokud kupujete cibuli hvězdníku, měla by být tvrdá a suchá. Červené skvrny jsou nežádoucí, bývají příznakem onemocnění červenou spálou.
