Pavla jako žena v domácnosti zůstala sama se dvěma dětmi. Po smrti manžela zařídila vše potřebné a o peníze se nestarala, protože na bankovním účtu jich měla dost. Mimo to věděla, že další peníze dostane, jakmile se vypořádají vlastnické podíly v manželových firmách. Jenže všechno bylo jinak.

Za pár měsíců totiž zjistila, že jí peníze docházejí a vyrovnání dědického řízení je v nedohlednu, protože její manžel nevlastnil firmy sám a firmy byly navíc zatíženy dluhy. Její předpoklady o dostatečném zajištění rodiny z prosperujících firem se tak svým způsobem ukázaly jako liché.

Neměl pojištění

"Po pár měsících od tragické nehody Karla zazvonil telefon. Volala mi jeho manželka s otázkou, kde je manžel pojištěný. Když zjistila, že manžel pojištěný není, tak málem zkolabovala. Navíc to, že manžel nebyl pojištěný, mi měla za zlé. Prý, proč jsem ho prý nepřesvědčil?! Jenomže, jak můžete přesvědčit někoho, kdo si myslí, že jemu se nemůže nic stát," říká finanční poradce společnosti Partners Josef Uchytil.

Dědické řízení trvá dlouho

Dodává také, že Karel mu vždy tvrdil, že pojištění nepotřebuje, protože je dostatečně bohatý, má majetek v podnikání, aby jeho rodina překonala všechny problémy, když by se s ním něco stalo. Jenomže, jak ukázala praxe, Karel se pletl. Dědické řízení v jeho případě totiž trvalo téměř dva roky, a již po půl roce se tak Pavla spolu s dětmi ocitla bez peněz, přičemž její vlastní příjem byl minimální. Rozhodně ne takový, na který byla zvyklá, když Karel žil.

"Velmi těžko se mi paní Pavlu uklidňovalo. Chápal jsem její situaci a i obtížně se mi na její slova argumentovalo, protože faktem bylo, že kdyby byl Karel řádně pojištěn, pojišťovna by jí vyplatila pojistné okamžitě bez ohledu na dědické řízení, takže by nemusela řešit existenční problémy," vzpomíná Josef Uchytil.

Našlo se řešení

Na druhou stranu i v této situaci se našlo řešení. Paní Pavla omezila náklady domácnosti a pro případ, když by se dědické řízení vleklo ještě déle, zvažovala prodeji domu, v němž s dětmi bydlela.

"Tuto variantu jsem jí ovšem rozmlouval, protože na prodeji domu by zřejmě i tratila, protože šlo o dům, který byl sice kousek za Prahou, ale v kolonii podobných domů, které byly taktéž na prodej, takže by ho zřejmě nakonec prodala se ztrátou. Doporučil jsem ji tedy, aby se obrátila na společníky svého muže, zda by ji nepomohli aktuální finanční problém překlenout, do té doby, než bude ukončeno dědické řízení," vysvětluje Josef Uchytil.

Štěstím bylo, že ho paní Pavla poslechla. Druhým štěstím bylo pak to, že jeden ze společníků jí skutečně poskytl půjčku, kterou mu měla splatit, jakmile se dostane ke svým penězům v rámci dědického řízení. To jí pomohlo překonat nejhorší období, takže nemusela prodávat střechu nad hlavou, ale ani šperky, které jí zbyly jako památka na manžela.