"Dorty jsem v Česku původně začala péct jako poděkování těm, kteří nám pomohli," říká Marina u venkovního stolu před svou cukrárnou. Otevřela ji v centru Ostravy v polovině května. Pečením dortů na zakázku se živila už v Mariupolu, a vlastní podnik se tak nejprve chystala otevřít právě tam. Pandemie a válka jí však překazily plány. "Přesto jsme si svůj sen nečekaně splnily tady," překládá Marinina slova do češtiny její devatenáctiletá dcera Alina, která v Česku žije už pět let.

Marina vstává každý den ve čtyři hodiny. Od páté ráno v prostorách cukrárny peče například medovník Napoleon, dort Pavlova, jahodové zákusky, zefír, bramboru nebo na Ukrajině oblíbenou čokoládovou pěnu pod názvem Ptačí mléko. Připravuje také dorty na zakázku. V deset hodin prostory cukrárny upraví pro hosty a otevře, do šesti hodin večer společně s dcerou nebo další baristkou prodává.

Než se před sedmi lety začala věnovat pečení dortů a zákusků, měla vystudovaná ekonomka vlastní realitní kancelář. "Co mě na pečení baví? Jednoduše se mi to líbí, je to příjemné," pochvaluje si žena, která svou lásku k cukrovinkám objevila před lety na workshopu výroby belgických pralinek.

Dorty pekla jako poděkování

Marina přišla do Česka loni v březnu s devítiletým synem Míšou. Dcera Alina žila v Ostravě od roku 2018, kdy ji rodiče poslali do Česka na střední školu. "V Mariupolu to nebylo bezpečné, žili jsme 15 kilometrů od fronty. Když jsme chodili kolem moře, slyšeli jsme výbuchy, ve městě jsme vídali vojáky. Rodiče mě proto poslali do Česka ke známým, kteří tady už žili," vypráví Alina, která studuje ekonomiku na Vysoké škole báňské. "Zatím to ale není moc praktické. Jen suchá teorie, kterou nedokážu v cukrárně moc využít," připouští Alina, která po prázdninách nastoupí do druhého ročníku.

Když Marina přijela minulý rok do Česka, začala péct dorty jako projev vděku lidem, kteří jí a jejímu synovi Míšovi po příjezdu pomohli. Mimo jiné Míšovým učitelkám a rodičům jeho spolužáků. "Jsem vděčná, že ho čeští spolužáci zvou na své narozeniny. Ze svého okolí vím, že ne každému dítěti se podaří takhle integrovat. Například děti mých známých někteří spolužáci na oslavy nezvou s vysvětlením, že by sice chtěli, ale rodiče zastávají protiukrajinské postoje," svěřuje se Marina. Dodává, že už ani nepočítá, kolik takových dortů rozdala.

Mám jenom práci a děti

Vlastní cukrárnu si v Ostravě původně otevřít neplánovala. Zároveň si ale přála raději podnikat než se nechat zaměstnat. Zpočátku se obávala, že cukrářská výroba a recepty jsou v Česku a na Ukrajině příliš rozdílné. "Měla jsem strach, že bych mohla něco pokazit," přiznává Marina. Prozrazuje, že když peče své vlastní cukrovinky, ingredience používá intuitivně.

Prostory na otevření vlastní cukrárny sháněly s dcerou v centru Ostravy více než půl roku a poslední měsíce neměly den volna. Pracují ve všedních dnech i o víkendu. "Na kamarády mi nezbývají síla ani čas. Mám jenom práci a děti," přibližuje Marina, které se stejně jako dceři v Česku líbí.

"Už jsem byla unavená těmi devíti lety války. Ve městě byli vojáci, slyšeli jsme střílení, obchody byly poloprázdné. Celých devět let jsme měli nachystané evakuační zavazadlo. Vybalila jsem ho minulý rok a za pár týdnů balila znovu," popisuje žena, jejíž manžel zůstal na Ukrajině. "Někdy si pobrečím, ale pak jsem zase silná. Nemám jinou možnost než čekat," upozorňuje a dál se o svém muži nechce bavit. Od začátku války ho s dcerou na Ukrajině navštívily dvakrát.

Má vyprodáno před zavírací dobou

I když se na Instagramu jejich podniku někdy objeví nenávistné komentáře, offline realita je jiná. Do jejich cukrárny přicházejí rodiny s dětmi, po první návštěvě se do ní vrací také místní senioři. Lidé si objednávají na zakázku dorty i zákusky a bývají dny, kdy má Marina vyprodáno už před zavírací dobou. "Někdo si myslí, že jsme na podnik s dcerou dostaly nějaké dotace. Tak to ale vůbec není. Vedeme jej z vlastních financí a prostory jsme získaly v rámci výběrového řízení města, které prostor vlastní," zdůrazňuje Marina. Aby si mohla podnik otevřít, musela absolvovat také tři cukrářské zkoušky.

V současné době shání další prostor, kde by s dcerou mohly mít větší výrobnu společně s cukrárnou. Tu stávající si přesto chtějí nechat. "Je to takové naše děťátko," usmívají se. "Nečekaly jsme, že bude o naše zákusky takový zájem. Nevíme, proč to tak je. Zákazníci ale říkají, že se u nás cítí jako doma a že jim naše zákusky chutnají. Čekáme, kdy přijde někdo, kdo náš zákusek nesní. Zatím se ale nikdo takový neobjevil," smějí se.

Video: Na koláče z její pekárny se stojí fronty: Pořád jsme z toho v šoku, říká Vavrová (14.1.2022)