Bolavá záda vlastně trápí většinu lidí v mém okolí, důvodů je mnoho, skolioza, operace zad, časté sezení u počítače nebo špatné držení těla a mnoho dalšího. 

Zajímalo mě, jestli je nějaká zajímavá "cesta", která může jednoduchým způsobem zádům pomoci. A pak jsem narazila na Lucii Mutínskou a její program Šťastná záda. 

Lucie, bolavá záda dnes řeší většina lidí, vy nabízíte program - Šťastná páteř - o co se vlastně jedná?

Jedná se o specializovaný terapeutický program, který je cíleně zaměřen, jak už z názvu vyplývá, na regeneraci páteře a úlevu od bolesti. Název vznikl, když jsem hledala osu toho, co vystihuje to, čím se zabývám a čeho chceme spolu s klienty dosáhnout. Pochopila jsem, že když má člověk bolest v těle, tak je jí plně ovládán a tak jsem hledala řešení, aby mohlo dojít k osvobození a úlevě od bolesti. Tehdy mi došlo, že pokud je moje páteř bez bolesti, tedy je takzvaně "šťastná", pak jsem i já jako bytost šťastná a mohu konečně naplno "žít" a nejen přežívat.

V tomto programu najdete cviky, které opravdu velmi účinně a rychle pomáhají při bolesti zad. Je to série specializovaných cviků, které pomáhají k uvolnění a protažení páteře a dalších partií těla přímo souvisejících s touto problematikou. Zároveň se zde zabýváme svaly, které pomáhají se stabilizací středu těla. Mnoho lidí, kteří navštěvují naše kurzy, mi po lekcích sdělují nebo píšou, že jejich páteř je opravdu šťastná nebo, že ještě nikdy v životě ještě nezažili takový pocit úlevy a uvolnění. A o tento pocit v našem programu jde. Klient by měl pocítit úlevu již po první lekci. 

V programu pro Šťastnou páteř nejde jen o cvičení, ale hlavně o to, abychom začali vnímat své tělo a to, kde máme problém. Učíme to lidi pochopit, což mi přijde stejně důležité jako samotné cviky. Pokud pochopíte, co je ve vašem těle špatně, tak začnete také chápat, jaké jsou cesty k nápravě. Jsou zde logické souvislosti. Pokud vím, kde je chyba, pochopím i na co si mám dávat pozor, jak cvičit a hýbat se ve svůj prospěch a správně. Cesta vede i přes psychosomatiku a její souvislosti. Na lekcích se snažím vše podrobně vysvětlovat, včetně manuálních korekcí cviků, aby klient pocítil okamžitý efekt na vlastním těle a to už během jedné jediné lekce. 

Je váš program vhodný pro každého nebo jsou nějaká omezení?

Omezení jsou jen v naší hlavě a v tom, zda se odhodláme tomu věnovat svůj čas, energii a přijít. Pro někoho problém se zády může být osvobozením od něčeho jiného a tak se ho vlastně podvědomě nemusí chtít tak lehce vzdát. To, co se nám děje, má vždy nějaký důvod, který potřebujeme pochopit. A ono to má dvě roviny a své souvislosti. Jak cvičíte a napravujete svoji páteř, tak se napravuje i něco jiného ve vašem životě. Lze to praktikovat ale i přesně obráceně. Pokud svoji situaci pochopíte, začnete se i fyzicky narovnávat. V obou případech to vede ke změnám ve vašem životě. Je jen na nás, na kterou cestu jsme v danou chvíli připraveni. 

Pokud má klient zdravotní omezení (operovaná páteř, skoliózy, nemoci páteře jako Bechtěrevova nemoc, různé problémy s kyčlemi, výhřezy plotének  atd.), tak jsou tato omezení vždy individuálně zohledněna a program je přizpůsoben stavu a potřebám daného jedince. Nejdeme přes limity našeho těla. Hledáme spolu s klienty komfortní zónu pro každého z nich. I přesto, že praktikujeme ve skupině, tak se zaměřujeme na detail a jednotlivosti tak, aby každý pocítil maximální péči, podporu a zázemí. Vždy se ptáme na zdravotní stav našich klientů. Víme, s čím lidé přicházejí, co je potřeba řešit, na co si dát pozor a jakou volit skladbu cvičebního programu. 

Prohlédnout grafiku Kam s polštářem? Jaké polohy ve spánku škodí zdraví

Jak by měl vypadat takový den člověka, který si potřebuje "poléčit" bolavá záda? Je nutné každý den cvičit?

Pokud už je opravdu problém a potřebujeme "poléčit" bolavá záda, je nutné k tomu přistupovat zodpovědně a začlenit určité specifické cviky do ranního i večerního programu. Pokud budeme důslední, stačí nám k tomu opravdu jen pár minut denně, abychom se dostali do komfortnější zóny a bylo nám lépe.  Pokud ještě problém nevznikl a řešíme jen prevenci, tak provádíme speciální cviky, které je nutné praktikovat každý den v rámci, jak já ráda říkám, ranní hygieny. Stejně jako si čistíme zuby, tak je dobré se pravidelně starat i o své tělo a o svojí páteř.

Máte nějaké tipy, na co by si člověk měl v běžném životě dávat pozor, aby záda nebolela?

Určitě. Já vždy tvrdím, že méně je více a že vše máme ve svých rukou a velmi často, přesněji řečeno, spíš ve svých nohou. Naše záda často velmi přetěžujeme a mnohdy si toho dokonce nejsme ani vědomi, dokud nám to bolest páteře nedá důrazně najevo. Mnoho věcí doslova "taháme" přes záda a neumíme správně pracovat se zatížením našeho těla, našich nohou. Mnoho lidí má dnes zkrácené určité svalové skupiny, neumí se správně protahovat. V podstatě jde o sérii různých preventivních opatření jako je správné stání, sezení nebo chůze. 

Takto, když to píšu, to vypadá velmi ploše a jako nicneříkající text. Já to ale myslím tak, že musíte proniknout do tajů vašeho těla a pochopit, kde si škodíte v těch nejběžnějších činnostech, v tom, co běžně děláte. Pochopit jak se hýbete a jak váš pohyb správně zkorigovat. Velmi často si i v těch nejjednodušších pozicích kolabujeme a škodíme si. Pokud vědomě začneme pozorovat naše tělo, začneme zatěžovat obě strany těla rovnoměrněji (například si zkuste dát ráno kartáček na zuby do druhé ruky, přehodit tašku na druhou stranu, než na které ji běžně nosíte, vnímejte, kam směřují vaše chodidla a zkuste si je srovnat. Pozorujte ostatní lidi, jak chodí, jak se hýbou, tímto zrcadlením se můžete inspirovat a hledat i u sebe. 

Za naprostý základ a úplné minimum považuji srovnání kyčlí podle Dornovo metody PLUS, které i v našich kurzech učím. Pokud nemáme správně usazené kyčle, nemáme stabilní základy pro naši páteř. Velmi často máme jednu končetinu delší než druhou a ani o tom nevíme. Tuto nerovnováhu pak přenášíme i do všech dalších aktivit. Potom si i dobře myšlenou sportovní aktivitou, provozovanou pro naše zdraví, můžeme ještě více ublížit, protože danou nerovnováhu ještě více posilujeme a jednostranně přetěžujeme určité části těla. 

Další důležitou věcí jsou naše staré pohybové stereotypy, které potřebujeme v podstatě přeprogramovat. A pak naše pánev, která bývá u mnoha lidí mimo osu. Naštěstí tyto věci lze velmi jednoduše srovnat. Já vždy říkám, že jsme zapomněli při narození dostat návod na naše tělo a hledáme k tomu cestu postupně skrz naše chyby. Tak jako se učíme starat o naše zuby, pleť, trávení, spirituální rozvoj,  tak bychom se měli umět starat i o naší páteř a opravdu o celé naše tělo. Nevěnovat se jen jednotlivostem, ale celku. Naše tělo je jediným našim skutečným domovem, z kterého se nemůžeme v tomto životě odstěhovat. A tak si zaslouží naší plnou pozornost. V páteři je skryté velké tajemství a moudrost. Je to základní osa našeho života ve všech rovinách. Právě naše páteř, její pružnost, volnost a pohyblivost rozhoduje o tom, jak komfortně se budeme ve stáří cítit a hýbat. 

Mým snem je být v pohybu co nejdéle plně funkční a nezávislá. Vychází to i z mé zkušenosti, kdy jsem sama měla velké problémy s páteří a od pasu dolů jsem se nemohla hýbat. Pak přijde ta vnitřní motivace a člověk ví, proč to dělá. Když jsem jednou doma rozvinula diskuzi o stáří a s tím spojeným omezením pohybu,  tak mi na to tehdy můj syn řekl krásnou větu... Ale mamko, tak se budeš snad i trochu snažit ne? Jsem mu za ní vděčná, mnohé jsem skrz to pochopila. A tak se vážně trochu snažím. Naše děti jsou naši největší učitelé. Měl naprostou pravdu, impulz musí vyjít z nitra nás samotných. 

Často hledáme někoho, kdo by převzal plnou zodpovědnost za náš stav a náš problém za nás vyřešil.  Hledáme zázračnou pilulku, která nás zachrání, ale v tom to opravdu není. Je nutné si uvědomit, že to my jsme za svůj stav zodpovědní a nesmíme přestat hledat. I když všem dojdou nápady, nám prostě dojít nesmí. Naděje je tady vždy, důležité je to nevzdávat a hledat inspiraci. Dnes máme mnoho možností, jak  o své zdraví můžeme pečovat. 

Aromaterapie v těhotenství: Zbavte se nevolností přírodní cestou číst článek

Zdraví

A co děti? Co by měli rodiče udělat, aby děti do budoucna neměly bolesti zad?

Děti to jsou specifická skupina. Musím říct, že dnešní děti jsou velmi zkrácené. Takže ono nejde o výhledovou záležitost. Bohužel dnešní malé děti již trpí bolestmi zad, což mi přijde naprosto alarmující. Nepamatuji si, že by naše generace měla tento problém. Dnešní děti ale stále sedí u televize nebo počítačů, neprotahují se, neposilují a když už sportují, tak mají často jednostrannou zátěž (fotbal, hokej, tenis...). Na mých lekcích se snažím, aby i děti cítily úlevu od bolesti zad. A oni ji také cítí. Vnímají, jak se zlepšují a posouvají vpřed a to baví je i mě.

Já sama mám šest dětí, čtyři kluky a dvě holky. Nejstaršímu synovi je 20 let a nejmladšímu synovi budou čtyři roky. Nemáme televizi a eliminujeme "pobyt" u počítače, naše děti lezou po stromech a hodně se hýbou, doma máme trampolínu, hrazdy i domácí posilovnu s činkami, žebřinami, ale i další pomůcky pro cvičení. Baví je s námi cvičit, nemusím je do toho nutit, prostě si to nechtějí nechat ujít. Velmi často se mnou cvičí i můj nejmladší, ani ne čtyřletý syn. Vždy mě rozesměje, jak to bere velmi vážně a důsledně. V jeho věku je to dojemně kouzelné. S nejstarším synem a mým mužem (je bývalý tělocvikář) se spíše inspirujeme a hecujeme v tom, co zvládneme a stále posouváme své vlastní hranice.

Je rozdíl v programu pro Šťastnou páteř pro muže a pro ženy nebo mohou chodit společně? 

Ano, mohou chodit i společně. Rozdíl je jen v tom, že některé oslabené a zároveň přetížené části těla jsou specifické a typické více pro muže a některé zase více pro ženy. Lekce vždy přizpůsobujeme skupině, která dorazí, i každému jednotlivci. Nyní však otevíráme nově také lekce přímo pro muže, kde se chceme věnovat problémovým částem těla právě u mužů. Některé cviky jsou společné. Každý si v našem programu najde to své, co mu pomůže s jeho problémem, aby se opět cítil dobře a jeho páteř byla znovu šťastná.