TEST: Máte špatnou paměť?
Občas něco zapomenout je normální. Když se to ale začne dít každý den, je potřeba najít příčinu.
V ideálním světě bychom se obešli bez všech těch seznamů, co máme udělat, připomínek v telefonu, papírových "úkolníčků". Zapamatovat si úkol, důležité datum nebo něčí jméno by nám nemělo dělat obtíže.
Mozek si vybírá, co si zapamatuje a co nikoliv. Šetří tak prostorem pro informace, takže určitá míra zapomínání je docela zdravá. Když se ale přehoupne přes určitou míru, může se jednat o onemocnění, někdy o Alzheimerovu chorobu, u které je ztráta paměti právě tím nejvýraznějším symptomem. Udělejte si následující test, abyste viděli, jak jste na tom s vaší schopností si pamatovat.
1) Zdá se vám, že dřív jste si pamatovali lépe. Všichni stárneme, i naše paměť. To, že s věkem se hůř rozpomínáme, je přirozenou součástí života. Když se tak děje přirozeně, sice si něco zapamatujeme s větší námahou, ale vědomí zůstává stejné. U demence je ale například postižena nejen paměť, ale také schopnost psát, mluvit, přijímat informace nebo se soustředit. Pokud nejsme postiženi nějakým typem takového onemocnění, můžeme trénovat paměť až do vysokého věku.
2) Nemůžete si vzpomenout na název, co máte na jazyku. Stává se to všem a není to důkazem, že se nám paměť zhoršuje. Většinou si na to, co chceme říct, vzpomeneme za pár minut i hodin. Někdy musí uběhnout několik dní, ale někdy jsou spouštěčem jiná slova, která začínají na stejné písmeno jako to, co chcete říct.
3) Máte toho tolik, že vždy něco opomenete. Udržet vše v hlavě je téměř nemožné, obzvlášť když se potřebujete soustředit na to, co je priorita. Mozek uvolňuje místo pro nové informace tím, že maže staré. Například pokud si ráno řekneme, že se cestou z práce musíme stavit v čistírně, během náročného dne se na to nejspíš nerozpomeneme. Na paměť má ale velmi negativní vliv i hormon kortizol, který se nám vyplavuje ve stresových situacích. Kvůli němu si hůř něco zapamatujeme i vzpomínáme. Bez pravidelného odpočinku může mít kortizol na paměť opravdu destruktivní účinky.
4) Špatně spíte. Také nedostatek spánku má sklon snižovat paměť. Je to proto, že během spánku mozek třídí informace. Velmi zjednodušeně řečeno: Když nemáte dost hlubokého spánku, mozek přebytečné informace nevyselektuje a nemůžete do něj uložit to, co si máte pamatovat.
5) Nepamatujete si, zda jste zamkli nebo vypnuli žehličku. Ve většině případů jsme ale nenechali odemčené dveře nebo elektrospotřebič v zásuvce proto, že to děláme automaticky. Mozek zapne "autopilota", aby se šetřil. Při takovém úkonu používá právě operativní typ paměti.
6) Berete léky, co snižují schopnost paměti. Hodně z nás moc pracuje, málo odpočívá nebo spí, takže je složité přijít na to, co zrovna stojí za zhoršenou pamětí. Někdy ale za zapomínáním stojí určité preparáty, zvláště ty, které tlumí úzkost. Vždy proto zjišťujte, jaké vedlejší účinky mohou mít léky, co dostanete na předpis.
7) Máte "okna". Když to přeženete s alkoholem, nepamatujete si, co se na večírku událo. Děje se tak proto, že alkohol naruší funkci hypokampu, a kvůli tomu pak nefunguje krátkodobá paměť. Čím víc pijete alkohol, tím víc tedy paměti škodíte. Její pravidelné výpadky po bujarých party mohou být předzvěstí demence.
8) Když paměť trénujete, funguje lépe - snažte se zapamatovat telefonní čísla svých blízkých, hrát pexeso nebo jiné. Zkusit také můžete luštění křížovek nebo pomoct dětem s úkoly do školy, to všechno schopnost zapamatování osvěží a posílí. Tento trénink je velmi důležitý, ale zároveň nepředejde dědičným či jiným degenerativním onemocněním, jako je například Alzheimer.
9) Máte v rodině případy demence či alzheimera. Tyto choroby jsou bohužel dědičné, obzvlášť pokud je měli rodiče či starší sourozenci. Čím dříve se podaří onemocnění diagnostikovat, tím víc se s ním dá něco dělat.
10) Měli jste úraz hlavy. Dočasná ztráta paměti neboli amnézie někdy doprovází mechanické poškození mozku. Dobrou zprávou ale je, že během několika týdnů či měsíců se stav zlepší.
VIDEO: Chcete vědět, jak funguje lidská paměť?
