Kateřina opravdu nezahálí, ale svůj nabitý diář zvládá s lehkostí a humorem. To, že bez odpočinku to vážně nejde, ale ví a zdá se, že i chvíle klidu si dokáže s rodinou, přáteli nebo klidně o samotě opravdu vychutnat.

Povídaly jsme si o jejím novém "miminku", krásné kuchařce Světová, nad kterou se mi popravdě sbíhaly sliny… Ale také o běžném životě nebo plánech na příští rok.

Jak se vám daří stmelit to, že natáčíte pořad Herbář, každoročně vydáte novou objemnou kuchařku, hrajete už 21 let v Národním divadle, natáčíte filmy, a do toho vaši rodinu? Máte vůbec čas sama pro sebe, jak dobíjíte baterky?

Vše, co jste vyjmenovala, se snažím více či méně úspěšně skloubit. Rok má 365 dní, tak se ten kalendář tak nějak zaplňuje. Mám pocit, že i když je to vše někdy dohromady náročné a jsem z toho zápřahu pochopitelně někdy dost unavená, zároveň mě všechny ty činnosti baví a paradoxně nabíjí. Ale bez alespoň krátkého odpočinku by to samozřejmě nešlo. Ráda sleduji seriály, starám se o naše koťata, trávím čas na zahradě, miluji čtení, na které tedy tolik času nezbývá, ale o Vánocích si to vynahradím a v zimě se snažím sportovat. Lyže a fitness, to jsou mé baterky. Taky legrace a chvíle s přítelkyněmi. A spokojená, zdravá rodina samozřejmě.

Televizní diváci vás znají především jako tvář už sedmé řady pořadu Herbář, který běží vždy od října v České televizi. Prozradíte, jak je to s vařením na place? Popere se pak natáčecí tým o to, co jste navařila divákům?

No jistě! Hlavně tedy když se vaří maso. To víte, samí chlapi ve štábu. U nás na place se sní všechno, protože nic není "jako". Suroviny jsou ponejvíce domácí nebo eko a bio, prostě prvotřídní kvalita, kterou se snažím svým kuchařským umem nezkazit. A recepty samozřejmě ozkoušené. Podle scénáře jednotlivých dnů máme dané i obědové pauzy, takže vaříme i s ohledem na to. Mám radost, když klukům a hlavně třeba Markétě Pavleje, mé kolegyni a skvělé kuchařce, chutná. Debaty nad jídlem jsou zábavné.

S novou řadou Herbáře souvisí vždy i nová kniha. Letos je to kuchařka Světová - kuchyně plná bylin a koření, která je tentokrát zaměřená na exotiku. Cestovala jste za kořením až do Indie. Jaké to bylo?

Naprosto úžasné. Sice bleskurychlé, byla jsem tam bohužel jen pár dní, ale o to intenzivnější. Vidět koření ještě jako zelené byliny v indické krajině, na to snad nikdy nezapomenu. Zažít ten chaos a zároveň určitý klid ve starobylém přístavním městě Kóčin, poznávat jeho středověkou historii a cestu koření odtud až k nám, nořit ruce do pytlů s kardamomem, který voní tak, že se vám motá hlava, vyrývat ze země úrodu kurkumy, vidět papáju, jak dozrává na útlých stromech, ochutnávat ještě zelený pepř na plantážích a další a další zážitky, to byl prostě skok do ráje. Proto jsem tak nazvala i podtitul své knihy o jídle - Na skok v ráji.

Foto: archiv PR

Znamená to, že se odkláníte od tradičních českých receptů?

Nemám pocit, že bych ve svých kuchařkách preferovala českou kuchyni, kromě jídel ze skanzenu. Ani to není odklon od tradičních místních surovin. Právě naopak. Do své nové knihy i pořadu jsem vybírala světové recepty, které jdou vařit snadno a lehce u nás doma a z místních surovin nebo i z těch, co se dají koupit jednoduše na internetu. Světová kuchyně je hodně o koření a třeba i jiném postupu vaření, než na jaký jsme zvyklí, ale výsledné chutě pokrmů rozhodně stojí za vyzkoušení. Například kořenicí směsi lehce vykouzlíte doma, bude vás to bavit, díky domácí přípravě si budete jistí, co obsahují, provoníte celý byt a někoho jimi můžete třeba podarovat. Takový malý tip na vánoční dárek. Recepty na ty nejklasičtější najdete v mé kuchařské novince.

Co vás po kulinární stránce na cestování a objevování zajímavých receptů bavilo nejvíc?

Právě ta nečekaná spojení chutí a surovin. Například v Indii se tradičně podává kari i k snídani. S kokosovou rýží a malými sladkými banány. To mi tam na místě moc chutnalo, ale do knihy jsem to kvůli složitosti receptu i náročnosti chutí nakonec nezařadila. Za to kolumbijskou, respektive bogotskou tradiční polévku ajiaco jsem nemohla v kolekci svých oblíbených receptů vynechat. Kombinace brambor, kuřecího masa, kukuřice a avokáda s kapary a také pálivou omáčkou aji, to si vychutnáte! To je moje vzpomínka na Jižní Ameriku. Díky dobrému jídlu a jeho složení si vzpomenete na místa, kde jste byli, a můžete si ty krásné vzpomínky nad talířem stále připomínat. To je skvělé!

Lidi chtějí znát trendy v gastronomii, ale pak se těší na řízek, říká Jaroslav Žídek číst článek

Životní styl

Zajímalo by mě, co na vaše vaření říká rodina. Jaké jídlo vaříte doma nejvíce a jsou vaše děti ochotny experimentovat s vámi, nebo vyžadují českou klasiku? Vaříte doma vy, anebo váš muž, nebo snad vaří už i děti?

U nás vaří celá rodina! Milujeme kuřecí tikka masala, různé druhy italských těstovin, domácí tapas, vývary, domácí hranolky, štrúdl, perník, prostě si rádi pochutnáme. Co si navaříme, to si sníme! A na českou klasiku jsou expertky babičky, ty nepřevařím! Jedno dítě preferuje knedlíky, druhé rádo experimentuje v chutích. Já si dám ráda svíčkovou i pad thai. Teď u nás zrovna letí tatínkova frankfurtská polévka. To je pro nás docela novinka, ale takhle na podzim zahřeje a chutná.

Prozradíte na závěr plány na příští rok? Na co se nejvíc těšíte?

Když takhle odpovídám na vaše otázky, ještě nemám uzavřenou ani tuhle sezonu, která je teď před Vánoci v plném proudu! Nedávno jsem pokřtila svou kuchařku Světovou a svůj první diář - Zábavný kalendář a do Vánoc v televizi poběží sedmá řada Herbáře, dotočila jsem s Ondřejem Trojanem film Bourák a k tomu ještě stále hraji v Národním. Je toho dost, ale těším se , že si to příští rok zase, dá-li pánbůh, zopakuji. S novou energií a nápady. Ostatně na nové knize i pořadu už pilně pracuji. Mí milí fanoušci, máme se na co těšit. Přeji vám všem krásné a klidné Vánoce!