Co a proč je nám vlastně do toho, jestli Adéla kojí/nekojí a Klára spí se svým manželem i dítětem v jedné posteli nebo má jejich miminko svůj pokojíček již ve čtvrt roce?

Nebylo by lepší čas, který trávíme analyzováním ostatních věnovat sobě samým? Na rozdíl od toho však ostatní hodnotíme, a abychom nebyli příliš dobří, všímáme si hlavně věcí, které podle nás dělají špatně.

Porovnáváme (se) od mala

Lidský mozek rád škatulkuje. Říct si vědomě - nebudu druhé soudit, není vůbec lehká věc. Aby byla, když od malička posloucháme - koukni na Aničku, jak na tom kole hezky šlape. Soudíme, porovnáváme se a soutěžíme od útlého věku, protože jsme k tomu vedeni. I jako maminky se bojíme, když naše dítě v půl roce neleze a v roce ještě nechodí. Nejlépe, kdyby všechny zapadly do průměru a my nemusely nic řešit. Jenže místo, abychom naše dítě neporovnávaly, tak do internetových vyhledávačů zadáváme věty typu - 12.měsíců a ještě nechodí", a čekáme až na nás vyběhnou příběhy a rady ostatních maminek. A to by nebylo, kdyby se v diskuzi maminky nepohádaly. Protože každá z nich to dělá logicky jinak, po svém.

Každé dítě je jiné

Každý rodič občas neví kudy kam. Takové první období vzdoru je oříšek pro každého. Jenže stejně jako je jiný každý dospělý člověk, liší se i děti a na každé tedyfungujejiný přistup. Někomu stačí vysvětlení, jiné je lepší nechat se vyvztekat. Vezměte si jen fakt, jak rozdílní dokáží být sourozenci, kteří jsou vychováváni stejnými rodiči. Jak by pak na všechny děti na světe mohl platit jeden "nejlepší" přístup? A co je vůbec nejlepší? Nepojmenováváme nejlepším přístupem náhodou zrovna ten náš? Mnoho otázek, na které je jednoduchá odpověď. Náš přistup může být nejlepší pro nás, ne však pro ostatní.

Každý, kdo chtěl být doktorem, by měl dát tento test na jedničku. Biologie ze ZŠ číst článek

Volný čas

Máme jiné priority

Nejsou to však jen děti, které se od sebe odlišují. Jsou to i preference rodičů. Pro někoho je prioritou, aby se dítě naučilo spinkat samo, pro jiného je to kojení do té doby, než si dítě samo odvykne. Ani jeden z rodičů však není horší nebo lepší než ten druhý. Oba jen upřednostňují něco jiného. Jenže v našich očích to dělají špatně, protože to nedělají stejně jako my. Jenže jiné neznamená horší nebo lepší. Jiné prostě znamená jiné.

Lenka Wernerová

Zakladatelka módního a lifestylového blogu Ze Života Ženy (www.zezivotazeny.cz), který začala psát na mateřské. Své příspěvky též zveřejňuje na svém instagramovém účtu. Svými módními outfity, kosmetickými tipy a pozitivním přístupem k životu se snaží inspirovat maminky a všechny ženy,  které v rodinném a pracovním shonu chtějí myslet také samy na sebe. Je milovnicí Coco Chanel a jejího nesmrtelného klasického stylu. Objevujte s ní nadčasové kombinace a kouzlo každého dne, který, jak říká, stojí za to prožít s úsměvem a stylem.

Nemusíme chápat ostatní

Nezapomínejme na to, že co je nejlepší pro nás, nemusí být nejlepší pro druhé. Jako já nemusím vydělávat miliony k tomu, abych byla šťastná, není špatný ten, koho jeho miliony dělají šťastným.

Řeknu vám jednu větu, která vám pokaždé, když si ji řeknete, uleví. My nemusíme chápat to, jakým způsobem žijí ostatní a vychovávají svoje děti. My jsme tu od toho, abychom vedli šťastný a spokojený život sami za sebe, na jehož sklonku si řekneme, že jsme odvedli skvělou práci. Jsem si jistá, že u toho nebudeme myslet na souseda ani kolegyni z práce. Tak podle toho zkusme žit.