"Klasika", na kterou nedáme dopustit. Važte slova, která používáte ve chvíli, kdy o sobě (i o druhých) mluvíte. Zaposlouchejte se a objektivně zvažte, zda to, co vychází z vašich úst, je hodno člověka, který je vám ze všech nejbližší. Zda jsou ta prohlášení hodna vás.
Nepodceňujte se ani v duchu, a už vůbec ne nahlas. Nepoužívejte v souvislosti se sebou negativní výrazy typu jsem nemožná, hloupá, nic se mi nemůže podařit, případně tohle nemůžu nikdy zvládnout. Straňte se definitivních prohlášení a raději přemýšlejte, jak to zvládnout. Hledejte způsoby, jak na to, a zapomeňte na hledání důvodů, proč se to - právě vám - nemůže podařit.
Mozek je neuvěřitelná záležitost, fenomenální "počítač", který každým takovým "kódem" nevědomky programujete. Používejte tedy jazyk, jakým se posunete k úspěchu a zdravému sebevědomí.