Úřad od roku 2003 do konce dubna 2005 dostal řadu stížností občanů na výši cen bankovních služeb. Stížnost poslalo také Sdružení obrany spotřebitelů na účtování poplatku za zrušení běžného účtu, který znemožňuje spotřebitelům přecházet od jedné banky k druhé. Stížnosti občanů směřovaly také k nedostatečné existenci konkurence mezi největšími bankami a možnému zneužití dominantního postavení.

Úřad ale potvrdil, že mezi třemi největšími bankami existují časté kontakty. "Nepodařilo se však prokázal, že by banky uzavřely zakázanou dohodu nebo jednali ve shodě při stanovování cen za poplatky," uvedl šéf úřadu Martin Pecina.

Úřad zjistil, že došlo ze strany ČSOB k návrhu na koordinaci jednoho poplatku s Českou spořitelnou. Ze svědeckých výpovědí však podle úřadu nebylo možné s jistotou prokázat, že by ČSOB předložila spořitelně konkrétní návrh a že by se o tomto návrhu jednalo. Podle úřadu je stanovení poplatků za služby spojené s běžnými účty výsledkem samostatné politiky jednotlivých bank.