Houkání sanitek se stalo zvukovou kulisou současných tropických dní. Extrémní vedro nedělá dobře nikomu. Problém je v tom, že spousta lidí si vůbec nepřipouští, že spadají do rizikové skupiny.

Když se řekne kardiak, většina z nás si totiž představí člověka, který prodělal infarkt, má bypass, anginu pectoris a podobně. Jenže stačí třeba zvýšená hladina cholesterolu nebo má poškození cévní stěny, které dost často nelze předem diagnostikovat.

Srdce "pije" vodu

Profesor Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce upozorňuje, že ohrožení mohou být i lidé s jinými chorobami, například se zhoršenou funkcí ledvin nebo s cévním onemocněním, které představují zvláště v horku velkou zátěž pro kardiovaskulární systém.

Doporučujeme: Náhlá smrt sportovce: EKG vadu neodhalilo

Tělo se s vysokými teplotami vyrovnává pomocí řady termoregulačních mechanizmů. Jedním z nich je rozšíření cév, které zajišťuje odvod tepla. Na to se ale spotřebuje velké množství vody. Pokud dojde k jejímu úbytku, sníží se objem cirkulující krve a poklesne krevní tlak. Pak dojde ke zrychlení tepu nebo zesílení kontrakcí srdečního svalu. proto musíme v horku pít víc než obvykle.

Zdravý člověk to zvládá, ale třeba u nemocného s ischemickou chorobou srdeční dojde k nedostatečnému okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris (projevuje se typickou bolestí na prsou) a v extrémních případech i infarkt myokardu.

Když se vaří krev

Rozšíření cév spolu s dehydratací a výrazným poklesem tlaku může vést také k narušení srdečního rytmu či k nedokrevnosti mozku. Zahušťování krve při nedostatku vody pak může být příčinou zvýšené tvorby krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou ucpat některou z  důležitých tepen a způsobit mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.

Internista doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. k tomu dodává: "Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum. V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem rozhodně měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy a samozřejmě, jako celá populace, dodržovat pitný režim".

Vyhýbat byste se také měli přímému slunci, a to především v době mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější. Pozor si dejte na klimatizaci. S náhlým přechodem z horka do chladu a naopak se organismus špatně vyrovnává a rychlá změna teplot může způsobit řadu zdravotních komplikací. Ideální je teplota kolem 24 °C. 

Jak je to při vedrech s pohybem?

"Neradím zdravým či trénovaným lidem, aby ve vedru nesportovali. Říkám jen, vyhněte se maximálnímu zatížení. Vaše tepová frekvence by neměla přesáhnout 120 či 140 tepů za minutu. Když budete cítit, že už nemůžete, nepřemáhejte se,"  připomíná profesor Neužil.

Kardiaci by ale měli pohyb v horku výrazně omezit, ale nějaký pohyb by mít měli, zvláště pokud mají zvýšené riziko žilní trombózy. "Když je vedro a oni nechodí, jen sedí a nohy nemají ve zvýšené poloze, žilní pumpa v jejich nohách přestane fungovat. Pak jim hrozí ve větší míře nejen žilní trombóza, ale i plicní embolie. Měli by proto preventivně, třeba každé ráno a večer, když je chladněji, dejme tomu půl hodiny chodit," uzavírá téma profesor Neužil.

Přečtěte si: Jak ochránit seniory před vedrem, když neposlouchají?

Každý, kdo má nějaké srdeční onemocnění, by měl znát svoji maximální tepovou frekvenci a dodržovat, aby jeho tepová frekvence při pohybu nepřesáhla 70 až 75 % této hodnoty.

Hlídejte si tlak

Další a velmi důležitou prevencí, jak včas předejít zdravotním problémům, je domácí kontrola krevního tlaku (tzv. selfmonitoring). Častější měření není v letních měsících obecně nutné, jistě je však vhodné při nově vzniklých obtížích.

"Může napomoci při rozhodování o dostatečnosti léčby případně při úvaze o nutnosti změn terapie. Domácí měření se však musí provádět podle jasných pravidel a správně, jinak výsledky mohou spíše pacienta stresovat a situaci zhoršovat," vysvětluje kardiolog Vrablík.  Dnes jsou navíc na trhu tlakoměry, např. Omron, které kromě spolehlivě naměřených hodnot krevního tlaku disponují také unikátní Intelli manžetou, která odstraňuje nejčastější chyby při měření

Berete léky?

Správné užívání léků je ve vedru naprosto zásadní . Buďte obezřetní, zda jste některou dávku nevynechali, případně zkontrolujte seniory. A pokud se vydá na dovolenou (nejen do tropických oblastí), měl by si zajistit dostatek léků na celou dobu..

"Pacienti, kteří užívají proti srážlivosti krve Warfarin či tzv. nové antikoagulační preparáty, jako je Xarelto, Pradaxa či Eliquis, by měli mít tyto léky všude s sebou a měli by vědět, že jejich účinek může ovlivnit strava či jiné léky, což je problém zejména v tropickém horku. V žádném případě by neměli na dovolené nasazovat jakékoli nové preparáty," zdůrazňuje profesor Neužil a dodává: "Stejně tak je třeba poctivě brát tzv. protidestičkové léky (tj. např. Aspirin či Acylpyrin neboli acetylsalicylová kyselina), které blokují seskupování krevních destiček. Ty se předepisují například pacientům po implantaci stentu (výztuže) do poškozené tepny. Vynechání takového léku ve velkém horku znamená opravdu kriticky vysoké riziko trombózy a ohrožení na životě."

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak poznáte, že máte vysoký krevní tlak?

Jdete se koupat? Pozor dejte i na tropickou nákazu

Co proti křečím? Zkuste akupresuru, čokoládu i vodu