Sůl v mozku funguje jako droga!
Sůl spouští v mozku obdobné mechanismy jako kokain a opiáty. Mohla by tedy přispět k výzkumu drogové závislosti a prostředků, jak s ní bojovat.
O to, zda je žádoucí omezit užívání soli, se lékaři přou už dlouho. Jedni tvrdí, že sůl přispívá ke zvyšování krevního tlaku a vzniku chorob, druzí tuto teorii zpochybňují.
Výzkum účinků nadměrného užívání soli na laboratorních myších teď ale přivedl vědce ze severokarolinské Duke University a jejich kolegy v australském Melbourne k překvapujícímu závěru: Sůl spouští v mozku obdobné mechanismy jako kokain a opiáty. Mohla by tedy přispět k výzkumu drogové závislosti a prostředků, jak s ní bojovat.
Myši závislé na NaCl
Uvedený mechanismus starý více než sto milionů let. Potřebu doplňovat chybějící soli a minerály mají savci a další živočichové prakticky od chvíle, kdy se objevili na zeměkouli.
Drogová závislost funguje stejně a zapojena je do ní stejná skupina genů jako v případě chloridu sodného. Tvrdí to alespoň neurobiologové Wolfgang Liedtke a Derek Denton, kteří svoji studii uveřejnili v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Jejich týmy učinily laboratorní myši postupně navyšovanými dávkami soli silně závislými na chloridu sodném.
Prastaré instinkty
Analýza mozku těchto myší následně ukázala, že potřeba soli aktivovala v hypotalamu (nejdůležitější části mezimozku) hlodavců geny podílející se v případě vyšší fyzické a psychické zátěže na slaďování aktivit hlavních vnitřních orgánů.
"Již dříve přišli vědci na myšlenku, že drogová závislost probíhá po liniích využívajících prastaré instinkty," píše Liedtke ve své studii. "Snažili jsme se dokázat, že mají pravdu. Naše práce může vést k novému chápání této závislosti," dodal.
Aktivace adrenokortikotropního "stresového" hormonu ACTH činí hypotalamus citlivým na dopamin, látku spojovanou se systémem příjemných vjemů, která se uvolňuje při aktivitách, jako je příjem potravy, sex či tělesné cvičení.
Nebezpečí trvá
Už předtím uveřejnil vědecký tým okolo Roda Taylora z Exeterské univerzity studii, podle které mírná redukce příjmu soli sice snižuje krevní tlak, nebezpečí srdečních chorob ale neodvrací, právě naopak.
To zcela odporovalo výsledkům kampaně uskutečněné před časem ve Finsku, v rámci které se podařilo během třiceti let snížit v zemi spotřebu soli o jednu třetinu. Průměrné hodnoty krevního tlaku, a tím i úmrtnost na kardiovaskulární choroby mezi Finy, šly podle tamního ministerstva zdravotnictví dolů.
>