Kde kdo si dnes stěžuje na stres. Lidi ve firmách dusí stres na konci každého kvartálu a potřeba skloubit rodinu a práci nikomu nepřidá.

V poslední době se stále častěji prokazuje, že stres není pouze jen psychickým problémem, ale že dokáže zhoršit i tělesná onemocnění a někdy dokonce přispět i k jejich vzniku.

Jak to hrajete?

Americký poradce a kouč Timothy Gallwey už dlouhá léta pomáhá sportovcům i manažerům významných společností, jako jsou IBM, Apple a další, dosáhnout vnitřní stability pomocí metody Inner Game (vnitřní hra).

Inner Game nabízí jiný pohled na zacházení se svým vnitřním světem. Je to místo, které máme nejvíc pod kontrolou. Můžeme si vybírat své postoje k situacím, své komentáře dění a své kroky, jak čelit nástrahám života. Třeba tím, že na chvíli si nařídíme STOP.

• STOP na začátku a na konci každého dne.
• STOP pokaždé, když jste lapení v nevědomém hybném momentu a ztrácíte kontrolu nad děním.
• STOP před tím než vyzvednete dítě ze školy, abyste se mohli zamyslet, jaký smysl dáte času strávenému s ním

Společně s lékaři Eddem Hanzelikem a Johnem Hortonem o tom napsali knihu - Zvládněte stres metodou Inner Game. V čem spočívá kouzlo této vnitřní hry a jak pomáhá v konkrétních situacích?

Jak se projevuje Tvůrce stresu?

Podle T. Gallwey většina z nás v sobě nosí dvě Já. První Já na sebe kupí jednu vrstvu soudů a obav na druhou. To je Tvůrce stresu. Místo Tvůrce stresu bychom mohli říci strach, obavy, nevědomost, ignorance. Jeho hlas k nám například promlouvá: „Tohle nedokážu… Na to už fakt nemám…"

Tvůrce stresu vynáší soudy s takovou autoritou, že jeho slova chybně přijímáme jako přesné a korektní hodnocení.

Timothy Gallwey během letité spolupráce s uznávaným internistou Eddem Hanzelikem poznal, že lidé disponují obdivuhodnými skrytými schopnostmi, které jsou jim vrozené. Dá se říci, že je to naše druhé Já.

Druhé já

Jestliže se člověk dokáže s touto silou spojit, napojí se na energii uvolněného soustředění, je spokojenější a úspěšnější v osobním i profesním životě. Chceme-li čerpat tuto vnitřní sílu, klíčem je zbavit návyků prvního Já. To nebývá snadné. Nástroje vnitřní hry (inner game) pomáhají, a nejen manažerům, vytvořit si nové návyky a získat tak větší kontrolu nad svými životy.

Představme si náš život jako strom a vše, co nám dává rovnováhu, jako kořeny. Lidé často uvádějí, rodinu, kariéru a přátele. Tyto důležité složky našich životů jsou ve vnějším světě, nemáme je plně pod kontrolou, mohou se měnit v čase.

Pak máme tzv. vnitřní zdroje. Ty nám mohou pomoci, ať se ve světě kolem nás děje cokoliv. Mohou to být: Vlastnosti, které se nám samým zamlouvají. Vlastnosti, jimiž se vyznačují naše děti. Vlastnosti, které obdivujeme u druhých lidí.

Vypracujte si taktiku

Vlastnosti, kterých si lidé na sobě nejvíce váží, jim pomáhají získat nadhled, přijmout skutečnost, jaká je, a vypracovat taktiku dalšího postupu. T. Gallwey ve své knize uvádí ty, o které se opírá i on - jasné uvažování, naděje, pochopení, vnímavost a odvaha. Mohou to být ale i humor, tvořivost, vůle vybrat si. Gallwey navíc přinesl lidem i další metody k lepšímu překonání stresu.

„Nestíhám!" stěžují si vedoucí manažeři i zaměstnanci napříč firmami. Jedno z těchto „nestíhám" se například týká nedostatku času na koncepční plánování. Valí se na ně tolik operativních úkolů, že na nic jiného už nemají čas. Obchodníci pod neustálým tlakem podat výkon ztrácejí motivaci. Lidé z různých důvodů pracují v zaměstnání, které je nebaví.

Na bitevním poli

Timothy Gallwey o stresu říká: "Mnoho lidí se ve stresu chová jako kulečníková koule, do níž narazila jiná koule. Něco je pošťouchne a oni se dají do pohybu. Ne tam, kam chtěli, ale kam je odrazil nenadálý náraz."

Aby mohl manažer lépe zvolit směr, kam chce jít, měl by se i v tom největším chaosu zastavit. Stop umožňuje člověku podívat se na situaci s odstupem, přemýšlet, co na této záležitosti v něm vyvolává stres.

Jaké jsou priority a překážky? Uspořádat si myšlenky, udělat si plán. Pak je nutné pokračovat v krocích, ale s jasnějším pochopením toho, co se děje. Michal Ondráček ze společnosti Koučink Centrum připomíná ještě jeden příměr T. Gallweye:  Situace, kdy manažer řeší bez rozmyslu operativní úkoly, a nestihne plánovat koncepční projekty, se podobá bitevnímu poli.

Získejte nadhled

Takový člověk podle M. Ondráčka máchá zuřivě mečem, ale nemá vlastně ani představu, s čím bojuje, natož aby si plánoval nějakou taktiku. Zabrzdí-li a zastaví se, získá odstup, a už nevidí jen beztvarou masu vojáků, ale například jednotky útočící tam, kde je třeba.

Nebo naopak skupinu vojáků chaoticky útočících na různé cíle. Může vidět celou armádu a lépe si všimne, kde skutečně hrozí prohra. Vrátí-li se do boje, může s sebou vzít posily a zaměřit se na nejohroženější místo. Díky tomu rychleji ukončí naléhavé aktuální úkoly a má čas na plánování.

Trojúhelník VUR

VUR = Výkon, Učení se, Radost a potěšení. Lidé jsou v práci úspěšnější, jsou-li všechny tyto prvky vyvážené.Tato technika dobře funguje v prostředí obchodníků.

Klade-li zaměstnavatel pouze důraz na výkon, lidé se časem vyčerpají.  T. Gallwey uvádí příklad dlouhodobě neúspěšného prodejního týmu. Šéf lidem navrhl, aby se místo snahy co nejvíce prodat, zaměřili na cíl co nejvíce se od zákazníků dozvědět. Jak se dívají na výrobky firmy, jak vnímají nabídky konkurence. Díky tomu přestali mít pocit, že musí prodat, a více naslouchali tomu, co zákazníci skutečně chtějí, byli uvolněnější a tým se z posledního místa vyhoupl na první příčku.

Tři otázky o míře kontroly

Ve stresu mívají lidé pocit, že se věci někam řítí samospádem, cítí se být vlečeni událostmi. Vyplatí se zastavit a položit si tři jednoduché otázky:

• Co v této situaci nemám pod kontrolou?
• Co se momentálně pokouším kontrolovat?
• Co bych mohl kontrolovat, ale momentálně to nedělám?

Ve stresu často chceme mít pod kontrolou to, nač nemáme vliv, a nevidíme to, s čím můžeme něco dělat. M. Ondráček ještě připomíná častou chybu při řešení operativních úkolů: Stává se, že se lidé zaměří na řešení toho, co není ve sféře jejich vlivu, a pak jim uteče to, co by si uhlídat měli.

Generálním ředitelem svého života

 T. Gallwey na seminářích lidem navrhuje: Představte si, že jste generálním ředitelem svého života. Jste to vy, kdo výlučně rozhoduje o poslání, produktech, službách, způsobu jednání, hodnotách a prioritách korporace vašeho života. Vyplatí se svolat poradu své správní rady a zaměstnanců. Tím, kdo určuje program jednání, jste vy, nesvěřujte své křeslo viceprezidentovi pro oblíbenost, viceprezidentovi pro úspěch…

Jako "generální ředitel" si pak položte sami sobě otázky, které se týkají tzv. akcií našeho života. Sestavte si seznam vlastníků akcií vaší korporace - lidí, kteří mají vlastnický zájem na vašem životě, kteří mají hlas při rozhodování, která děláte. Určete hodnotu jejich vlastnictví. Vlastní většinu vašich akcií váš šéf, životní partner, jiní lidé? Možná to ani nejsou lidé, ale držiteli jsou různé aktivity a představy.

Za co jste své akcie prodali?

Za přijetí, oblíbenost, souhlas, sympatie, peníze, lásku, potěšení, nebo příjemné pocity?

Jak můžete své akcie vykoupit zpět?

Zvolte si oblast, kde si myslíte, že jste prodali příliš mnoho akcií, a sestavte seznam kroků, které podniknete, abyste je získali zpět.

Za jakou cenu?

Kouč M. Ondráček uvádí příklad, který někdy slýchá, a vysvětluje: „Manažeři si stěžují, že nemohou opustit práci, která je nenaplňuje a ničí jim zdraví. Protože musí zabezpečit rodinu, splatit hypotéku atd. Je-li člověk takto unavený, je dobré o tom mluvit se svými blízkými, a třeba i snížit životní standard. Práci opustit a věnovat se více svým blízkým. Protože cena za společenskou prestiž může být příliš vysoká - vážný zdravotní problém, narušený vztah s rodinou. Je důležité o tom mluvit včas, kdy ještě bez problémů možné najít novou práci, posílit zdraví a vztahy s rodinou."

--------------------------------------------------------------------------------

Psycholog - návštěva může pomoci ve zvládnutí stresu.