Raději zalepit, nebo něčím natřít? Když tápete, jak ošetřit letní zranění
Ať už jedete k moři, na chalupu, nebo do českých hor, kdykoliv může dojít k nepříjemnému zranění nebo poštípání hmyzem. Co se bude hodit mít vždy u sebe při ruce a co konkrétně zabalit do lékárničky, aby nezabírala spoustu místa a našli jste v ní vše potřebné?
Odřené koleno, puchýř na patě nebo svědivé poštípání od hmyzu. Nečekaná událost se může stát i při té nejbáječnější dovolené, pro tyto případy je třeba být dobře připraven. Pokud jste svou cestovní lékárničku používali naposledy vloni, teď je ten správný čas ji znovu důkladně probrat, podívat se na datum spotřeby nebo zkontrolovat, zda mastičky či krémy nezískaly v důsledku nesprávného skladování jinou konzistenci. Víte také, jak skutečně náplasti a obvazy správně použít a hlavně na jaké poranění?
Jak vypadá správný obsah lékárničky?
Svou lékárničku vždy aktualizujte podle toho, kam se chystáte vydat. Pokud pojedete s malými dětmi na chalupu po Česku, nebo s kamarády či kamarádkami na sportovní víkend, obsah krabičky první záchrany se bude podle toho co do obsahu i množství lišit. "Pokud si nejste jisti, čím se na konkrétní cestu vybavit, je vhodné se informovat v lékárně. Lékárníci pacientům doporučí nejen ideální obsah lékárničky, ale poskytnou i radu, jak případná poranění správně ošetřit," vysvětluje Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory. Obecně by mělo platit, že jakákoliv lékárnička by neměla zabrat moc místa a měla by obsahovat lék na bolest, náplasti, obvaz, pinzetu, dezinfekci a léky na nachlazení či zažívací potíže.
Ošetření ran
Jakmile dojde k jakémukoliv zranění, je namístě správné ošetření, které by mělo zabránit zanesení infekce do otevřené rány. Na rány nikdy nemažte krémy ani je nezasypávejte pudrem. Každé poranění vyžaduje náležitou péči, u některých stačí po vydezinfikování zalepit náplastí, jiná už potřebují složitější postup a rozsáhlejší patří do rukou lékaře.
Pravidlem číslo jedna při ošetření jakéhokoliv poranění je jeho správná dezinfekce a odstranění případných nečistot z rány. K dezinfekci pokožky nebo sliznic u člověka se používají antiseptika dostupná ve spreji, roztoku či masti. Antiseptické přípravky obsahují různé účinné látky, např. benzalkonium chlorid, benzododecinium, karbethopendecinium, octenisept nebo jód, který však může u některých jedinců způsobit alergickou reakci a nesmí se používat u dětí mladších šesti měsíců.
Každou ránu byste měli důkladně omýt, vydezinfikovat a ochránit ji před možným vstupem infekce, alespoň do té doby, než se na povrchu rány vytvoří ochranný val z imunitních buněk. "Pokud na neošetřenou, neomytou, nevydezinfikovanou ránu použijete obyčejnou náplast, je to horší, než když ránu omyjete a vydezinfikujete a necháte bez krytí. Na neošetřené pokožce se pod náplastí může dařit patogenním bakteriím, které způsobí infekci," upozorňuje Michaela Bažantová, lékárnice a tisková mluvčí České lékárnické komory.
Teď to raději obvázat, ale čím?
Pokud je rána většího charakteru a rozsáhlejší velikosti, běžná náplast nestačí. Proto je třeba sáhnout po obvazovém materiálu. V cestovní lékárničce je vhodné mít k dispozici i další obvazové materiály, které slouží k ošetření, překrytí, ochraně a zpevnění poraněné části těla. I s jeho výběrem vám pomůže odborný personál v lékárnách.
V současné době je při léčbě akutních ran upřednostňována metoda tzv. vlhkého hojení. Tu je možné využít při akutních povrchových poraněních, kdy není rána hluboká. Proto by součástí moderní lékárničky měl být mastný tyl a amorfní gel, které jsou základem pro vlhké hojení.
Velmi praktickým pomocníkem jsou hotové obvazy, které fungují jako 2 v 1, protože zároveň obsahují kompres a obvaz. Další vhodné obvazové materiály jsou například postřikové obvazy, náplasti s polštářkem, hydrokoloidní náplasti, náplasťové stehy, fixační obinadla, cívkové náplasti nebo trojcípý šátek.
Když jde rána do hloubky
V případě řezných nebo tržných ran, které zasahují do hlubších vrstev kůže, je důležité nejen ránu vydezinfikovat, ale také zajistit, aby hlubší vrstvy kůže srostly. Ve vážnějších případech je samozřejmostí návštěva chirurgické ambulance, v méně závažných případech nebo mimo dosah zdravotní péče lze využít náplasťové stehy, které okraje rány stáhnou k sobě, a umožní tak rychlý srůst bez vzniku velké nebo nevzhledné jizvy.
Puchýře i odřeniny zalepte, strhnutím hojení prodloužíte
Známe to všichni - nevhodné boty nebo dlouhé tření s pokožkou způsobí nevzhledné a často bolestivé puchýře. Na již vzniklé použijte hydrokoloidní náplast, která při kontaktu s puchýřem vytvoří ochranný gel. Rozhodně nikdy puchýř nestrhávejte.
Pokud se puchýř zvětšuje a je hodně velký a nalitý, hrozí, že samovolně praskne. V takových případech ho propíchněte sterilizovanou nebo alespoň vyvařenou jehlou. Je-li puchýř již prasklý, omyjte ho vodou a vydezinfikujte vhodným přípravkem.
Spáleniny vyžadují rychlou reakci
Pobyty na slunci nebo u letních táboráků se mnohdy neobejdou bez bolestivých popálenin. U nich platí, že čím dříve postiženou pokožku zchladíte, tím rychleji se poranění bude hojit. Bezprostředně po spálení tedy místo intenzivně ochlaďte proudem studené vody a na ránu a její okolí lze poté použít šetrnou dezinfekci. V dalším kroku použijte vhodné, ideálně mastné krytí, které zajistí vlhké prostředí, jenž je pro hojení rány nejoptimálnější. K dohojení je žádoucí popálené místo pečlivě promazávat. Vhodné jsou masti s obsahem dexpanthenolu, výtažku heřmánku nebo vitaminů A a E.
Pokud jsou popáleniny většího rozsahu, hluboké nebo došlo k přiškvaření oděvu, je vždy nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Přiškvařený oděv nikdy z rány nesundávejte a do příjezdu záchranné služby chlaďte popáleninu přes oděv.
Píchance svědět vždy nemusí
Komáři, ovádi a jiný hmyz, který se vyskytuje v našich zeměpisných šířkách, nepředstavují příliš vážnou hrozbu. Jako prevence proti štípancům a bodnutí se doporučuje aplikace nejrůznějších druhů repelentů a používání přístrojů na odpuzování hmyzu. V případě bodnutí hmyzem existuje celá řada lokálních přípravků na ztišení projevů štípnutí ve formě chladivých gelů s protisvědivým účinkem a snižujícími otok nebo novějších průhledných náplastí s obsahem zklidňujících látek.
Pokud se setkáte s hmyzem vylučujícím do rány při bodnutí jed (včely, vosy, případně sršni), nebývají za normálních okolností reakce na bodnutí silné. Většinou se objeví otok, bolest a zarudnutí postiženého místa. V rámci první pomoci je třeba místo chladit, eventuálně podat protialergické přípravky ve formě gelů či tablet. Pokud máte ve svém okolí člověka s prudkou alergickou reakcí na včelí nebo vosí bodnutí, je nutné aplikovat adrenalin pomocí autoinjektoru. Vždy byste měli vědět, kde autoinjektor je a jak se používá.