Ženy chtějí sdílení a vztah, muži svobodu, říká odbornice na vztahy
Právě končící máj - lásky čas nám možná připomněl, že s naším milostným vztahem není všechno úplně v pořádku. Jak to změnit? Radila lektorka partnerských vztahů.
Lidské vztahy bývají složité a ty partnerské obzvlášť. Často se v nich nedokážeme sami orientovat a potřebujeme radu od někoho nezaujatého, abychom pochopili, kde je chyba. A někdy si také přiznali bolestnou pravdu, že do některých vztahů nemá smysl investovat.
Známá lektorka partnerských vztahů Denisa Palečková radila, jak rozpoznat a přitáhnout protějšek, se kterým budete dlouhodobě šťastní, i jak rozvíjet lásku a intimitu i po letech.
Pohlaví skutečně "opačná"
Hned v jedné z prvních odpovědí připomněla známou pravdu, kterou si občas nechceme přiznat: "Ženy zpravidla touží po vztahu a sdílení, muži touží po volnosti a po svobodě."
Zajímavá byla odpověď expertky na dotaz, co dělat s mužem, který hledá milostné paralelní vztahy přes internet. "Bohužel podobným způsobem se “baví” mnoho mužů, víc než je vidět na povrchu. Ovšem žádnému vztahu to většinou moc neprospěje. Někdy se muž podobným chováním rozptyluje, protože jeho život nemá hlubší význam," uvedla.
Přední česká lektorka odpovídala i na dotazy, jak zvládat konflikty a krize, které v určité míře patří do každého vztahu. "Je ovšem třeba alespoň trochu zájmu na
obou stranách; když chce vztah zlepšovat jen jeden a druhý nemá zájem či je
v opozici, nestačí to," uvedla Denisa Palečková.
Proč mlčí? Nic to neznamená
Připomněla, že obecně platí, že ženy bývají sdílnější, co se týká mluvení o pocitech a podobně. Podle ní muži většinou prožívají mnohem menší škálu pocitů, a tento typ rozhovorů - jak se cítí a podobně - vedou jen neradi. "Není to proto, že by nechtěli mluvit, ale zkrátka vůbec neví, co by k tomu řekli. Že muž mlčí, často vůbec nic neznamená, kdežto u ženy ano, a proto někdy ženy mlčenlivost partnera mylně mohou interpretovat, jako že se “něco děje”," vysvětlila Denisa Palečková.
Všechny její odpovědi na vaše dotazy naleznete v on-line rozhovoru dole pod tímto článkem.
Naše odbornice
Mgr. Denisa Říha Palečková, CSB
Přední česká lektorka partnerských vztahů. Od roku 2002 vede semináře, přednáší, publikuje a vystupuje v médiích. Založila Školu šťastného partnerství, Školu celostní smyslné masáže a Tantra Spa Prague. Lekorka výcviku Sexological Bodywork a tzv. vaginálního mapování.
Problémy v parnerských vztazích? Ptejte se odbornice on-line
vhodný :) A také se vlivem vztahu často spontánně měníme, jak se otevíráme
“světu” toho druhého a novým možnostem.
jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů ve vztahu je zajisté komunikace. Partner je v tomhle introvertní a byla bych ráda, kdyby se se mnou chtěl bavit o všem a žádné téma nebylo tabu. Když k tomu nedochází, se samozřejmě dostaví konflikt. Skvělé by byly nějaké rady, tipy na nenucené rozhovory. Děkuji za odpověď.
vypadá to, kdy se například z Vašeho pohledu nějakému tématu vyhýbá? Co
by vás od partnera zajímalo? Jaké téma byste s ním chtěla probrat?
Obecně platí, že ženy bývají sdílnější, co se týká mluvení o pocitech a
podobně. Muži většinou prožívají mnohem menší škálu pocitů, a není to typ
rozhovoru, který by vedli (aby mluvili o tom, jak se cítí a podobně - není to
proto, že by nechtěli mluvit, ale zkrátka vůbec neví, co by k tomu řekli). Často
to, že muž mlčí, vůbec nic neznamená (kdežto u ženy ano, a proto někdy
ženy mlčenlivost partnera mylně mohou interpretovat, jako že se “něco děje”).
námi absolvovat seminář Přepis limbického otisku. Jedná se o půldenní
program s výkladem, cvičením a vedenou meditací, během kterého mají
účastníci možnost v sobě přenastavit určité nenaplňující vzorce prožívání a
chování, které vedou například i k nechtěné osamělosti. Souvisí to s našimi
předchozími životními zkušenostmi, často i s obdobím raného dětství i
vlastního příchodu na svět.
Příklad: pokud miminko po porodu zažije oddělení od své mámy (což je
bohužel běžná porodní praxe), místo tolik potřebného kontaktu, na který je
instiktivně nastaveno a po kterém touží, zažije oddělenost a beznaděj. To
bývá doprovázeno až dramatickým pocitem osamění, a podvědomě na něj
reaguje tím, že se uzavře. To pak, v kombinaci s dalšími stádii vývoje a
zážitky z dětství a podobně, může do značné míry limitovat schopnost otevřít
se do skutečně naplňujícího a vyživujícího vztahu, plného lásky a kontaktu.
S těmito hluboce ukotvenými vzorci lze naštěstí vědomě pracovat a měnit je.
Velký efekt na naši schopnost otevřít se do blízkého kontaktu a vztahu může
mít i práce s dotekem. Tisíce našich klientů již zažilo mnoho změn ve svých
životech i schopnosti prožívat naplňující vztah díky tzv. Celostní smyslné
masáži. Tento masážní rituál nejen uvolňuje a oživuje tělo, ale má velký
dopad i na naši psychiku a schopnost prožívat lásku. Je to dotekový rituál,
který zahrnuje celé tělo i duši. Můžete jej absolvovat ve formě profesionálně
prováděné masáže v našem masážním studiu Tantra Spa
(www.tantraspa.cz), a pro hlubší zkušenosti se zúčastnit semináře. Nejsilnější
formou je 10denní kurz Celostní smyslné masáže:
http://www.denisaarichard.cz/10-denni- profesionalni-vycvik- 2016/
mě má partnerka (už) nejeví zájem?”
A není snadné na to dát nějakou univerzální odpověď, když nevím nic blíže k
dynamice vašeho vztahu.
Zeptala bych se vaší ženy, proč tomu tak je? Zda to také tak vnímá? Třeba i
ona má pocit, že o ni zájem neprojevujete vy?
A o jaký druh zájmu se jedná? Společné rozhovory? Společné trávený volný
čas? Sexuální zájem?
Někdy pomůže, když to, co nám od partnera chybí, začneme sami dávat. Po
jaké pozornosti by vaše žena mohla toužit? Třeba to není ta stejná pozornost,
po jaké toužíte vy, ale nějaká jiná forma. Příklad: muž může toužit po větším
sexuálním zájmu ženy, ona může postrádat jeho zájem o to, jak se cítí, co
prožívá… po tom, aby naslouchal jejím pocitům a příběhům… A když vznikne
propojení na citové rovině, otevírá se pak i sexuálně.
Doporučuji začít zjišovat, co vaší ženě ve vztahu chybí? Protože ženy, které
jsou ve vztahu naplněné, zpravidla partnera spontánně zahrnují vším, po čem
by jen mohl toužit, a mnohem více…
mluvit o tom, jak si přítel představuje svou budoucnost. Po čem touží, čeho
by chtěl dosáhnout, jaký životní styl mu vyhovuje… Zkuste mu naslouchat,
opravdu porozumět jeho pohledu na svět a váš vztah a jeho osobní život. Po
dobu naslouchání jakoby zapomenout na své potřeby a přání a zkrátka být
zvědavá a nehodnotit, jak situaci vidí on. Snažit se co nejvíce jeho
perspektivě porozumět. Nebrat si osobně, pokud některá přání a vize do
budoucna nesdílíte.
Nevím, kolik je vám let… Je možné, že se přítel zkrátka a jednoduše obává
určité zodpovědnosti, která souvisí se založením rodiny, tím pádem zpevnění
vztahu a podobně.
Stejně jako ženy zpravidla touží po vztahu a sdílení, touží muži po volnosti a
svobodě. Obzvlášť, pokud jsou mladí, ale i v pozdějším věku. Obávají se pak,
že je vztah a rodina o svobodu připraví.
Také je možné, že by odchod vašeho přítele z Prahy za vámi do světa, který
je “váš”, možná vztahu nemusel vůbec prospět. Málokterý muž si dokáže
uchovat svou sílu, když následuje svou ženu. Když se navíc vydá do
prostředí, kde ona je silná v kramflecích, kde ona má zázemí, dobrou práci a
plat… a on nic. Muž si pak často připadá chtě nechtě k ničemu, a ještě víc jej
to oslabuje, může být na partnerku o to víc nepříjemný, nevrlý… Pokud místo, o kterém píšete, je vaše společné rodiště, je to o něco lehčí…
Ale zkuste opravdu poznat, PROČ chce být partner v Praze, jakou
budoucnost si pro sebe představuje a proč. V tomto rozhovoru je důležité dát
své pocity stranou, a zkrátka být zvědavá, nechat ho povídat. O ničem ho
nepřesvědčovat, nehodnotit jeho postoje a nápady.
Také doporučuji si přečíst knihu Davida Deidy “Cesta pravého muže”, je velmi
inspirující jak pro muže, kterým je určena, tak pro ženy.
Pro vás může být důležité, ještě více se ukotvit sama v sobě, ve své ženské
síle. Čím je žena spokojenější a uvolněnější sama v sobě, tím méně
potřebuje po muži, aby dělal to či ono, a současně tím víc on spontánně plní
její přání, i když žena nic nevyžaduje.
KAždý muž chce, aby jeho partnerka byla šťastná a spokojená, a aby on byl
tím, kdo jí v tom podpoří. Ale nejde to na tlak, musí na to tak nějak přijít
sám… aby se cítil jako rytíř a ochránce, jako silný muž :)
K tématu dynamiky muže a ženy najdete mnoho inspirujících informací ve
webinářích, které jsou zdarma ke shlédnutí na této stránce
http://www.denisaarichard.cz/webinare-prehled/
Pro vás také doporučuji víkendový seminář pro ženy, který pořádám v červnu:
http://www.denisaarichard.cz/skupina-pro- zeny/ A pokud je partner zvídavý a
rád by váš společný vztah nějak rozvíjel, určitě spolu přijeďte na kurz pro
páry: http://www.denisaarichard.cz/kalendar-akci/denisa- a-richard- retreat-pro-
pary-vanuv- statek/
zralosti. Je důležité rozumět sobě a svým potřebám. Řada mužů i žen má
sklony k submisivitě nebo naopak dominanci, což se může projevovat jak v
každodenním životě, tak v sexualitě. Dynamika moc a ovládání je i kořením
vášně :)
Určitě není na místě hodnotit své nastavení jako něco “úchylného”, za co
byste se měl stydět; je to zkrátka vaše vnitřní nastavení. Je dost možné, že i
vaše partnerka s tím někde uvnitř rezonuje, protože si vás vybrala. Řada lid
se snaží žít “správně”, “jak se má”, ale málokomu nějaká vnější představa o
tom, co je “správné”, opravdu sedí.
Pokud s partnerkou v této otázce teď procházíte neporozumění a konflikt,
bylo by možná užitečné, aby se i ona s tématem submisivity a dominance
blíže seznámila nestranným a nehodnotícím způsobem.
Na stránce mých přátel psychologů, kteří téma důvěrně znají po osobní i
odborné stránce - www.sexualnivariace.cz - najdete k tématu inspirující
informace a můžete si zde stáhnout e-book, který vám může odpovědět na
mnoho myšlenek a otázek.
jsme kolegové v práci, ale ostatní si myslí, že jsme i něco víc.
Prosím o radu
DěkujiL+J=VSL
že jste něco víc? Nebo jak se něčím víc stát?
U prvního bych řekla, ať si každý myslí, co chce :) Pokud by chování okolí
bylo nepříjemné, nebojte se s nimi přímo komunikovat a říct, co vám vadí.
nachází mnoho párů. Na kurzy pro páry k nám přijíždí desítky dvojic, které
říkají: máme se rádi, skvěle si rozumíme, na všem se domluvíme… jen ta
intimita nějak pokulhává, jsme jako brácha se ségrou… K této dynamice
nedochází proto, že by se ti dva k sobě nehodili nebo že by vztah už byl “za
zenitem”, ale protože nám chybí smysluplné informace a sexualitě, polaritě v
páru a dlouhodobém udržování nejen lásky, ale i vášně - jiskry ve vztahu.
Pokud to chcete změnit, doporučuji přijet k nám na kurz Retreat pro páry,
který s kolegou Richardem Vojíkem pořádáme (Nejbližší volné termíny máme
v srpnu http://www.denisaarichard.cz/kalendar-akci/denisa- a-richard- retreat-
pro-pary- vanuv-statek/). Během pouhých dvou dní se pro Vás mnoho stane a
naučíte se k dynamice mezi mužem a ženou. Věnujeme se nejen intimitě a
“trvale udržitelné vášni” :) ale řadě témat, které s tím souvisí: emoce,
komunikace, odlišnosti mužského a ženského prožívání a mnoho dalšího.
A do té doby najdete mnoho inspirace v záznamech našich webnářů o
vztazích a sexualitě zde: http://www.denisaarichard.cz/webinare-prehled/
povrchu. Ovšem žádnému vztahu to většinou moc neprospěje. Někdy se muž
podobným chováním rozptyluje, protože jeho život nemá hlubší význam.
Který teprve musí najít. Vpodstatě plýtvá svou energií tím, že zažívá vzrušení
z tajných vztahů. Je to ale rozptýlení muže.
Pro něj by bylo užitečné, aby si dal prostor pro vnímání svého životního
směru, kam dává svou energii, co mu dává smysl. A na to se zaměřil. Také
aby se více otevřel do vztahu s vámi, protože většina mužů ve výsledku může
najít vše, co u žen hledá, v jedné partnerce. Když ví, jak na to :)
Pro vás bude mj. důležité nějak zahojit pocit zrady a z toho plynoucí
nedůvěru. Je to takový začarovaný kruh, protože pocit zrady vás zavírá, díky
tomu vzniká ve vztahu odstup, který se zase promítá i na druhou stranu.
Moc bych vám doporučila absolvovat s námi Retreat pro páry (volná místa
máme ještě v srpnu http://www.denisaarichard.cz/kalendar-akci/denisa- a-
richard-retreat- pro-pary- vanuv-statek/), kde se naučíte, jak společně zažívat
ve vztahu více vášně i lásky. Pro muže by byla pravděpodobně velmi
podporující také mužská skupina, kterou pořádá můj kolega Richard Vojík,
pro vás skupina pro ženy http://www.denisaarichard.cz/skupina-pro- zeny/.
Záleží, zda si na něco takového chcete udělat prostor, a vím, že to stojí za to
:) Často i ve zdánlivě beznadějném a zraněném vztahu lze dělat hotové
zázraky, pokud jsou tomu oba alespoň trochu otevření.
Mnoho inspirace najdete také v záznamech našich webinářů o vztazích a
sexualitě zde: http://www.denisaarichard.cz/webinare-prehled/
vyhrožování ohrožující, zda je to záležitost pro policii a zda se tím něco
spraví. To nedokážu odhadnout.
A k druhé části otázky, jak jsem již odpovídala v předchozím dotazu (nad
vaším): zkuste si sama pro sebe představit, v jakém vztahu chcete žít? Jakou
by měl mít podobu? Kde chcete bydlet? Jak trávit čas? Kolik spolu, kolik
každá sám? Čemu se chcete věnovat? Jak se přitom chcete cítit? Dovolte si
naplno cítit svůj “ideální” vztah, své prožitky v něm. Díky tomu si můžete i
uvědomit, co už nechcete, co chcete jinak a jak. A začněte své představě
věřit, že něco takového je možné.
Někdy si sami bráníme v naplňujícím vztahu díky tomu, že někde uvnitř
nevěříme, že bychom mohli naplno šťastně žít. Díky jasnější představě o tom,
co chceme, a rostoucí důvěře v to, že je to možné, se postupně může začít
měnit realita, ve které žijeme. Například partner se začne jinak chovat, nebo
postupně ze života zmizí a objeví se nějaký nový…
Důležité pro vás teď je začít rozvíjet představu života a vztahu, který není
“polovičatý”; pokud po takovém zrovna netoužíte. Nebo zjistíte, že i vám to
někde v skrytu duše vyhovuje. Otevřít se do vztahu naplno bývá někdy těžké,
obzvlášť když za sebou jeden či druhý mají bolestné životní zkušenosti.
Dovolte si být sama k sobě upřímná, dát prostor pro pocity z minulosti, pro
vyléčení starých bolestí a nové začátky :)
takového v praxi bývá většinou nelehké, obzvlášť když se nejedná o
jednorázovou záležitost. Pokud je pro vás aktuální situace nepřijatelná, je
ztráta času čekat a doufat, že se něco změní na druhé straně. V trojúhelníku
se zpravidla ani moc rozumných řešení dělat nedá. Pro nikoho ze
zúčastněných není možné situaci ve vztahu s jedním z jeho “členů” nezaujatě
cítit a vyhodnotit. Většinou bývá opravdu nejlepším řešení z takového vztahu
vystoupit, ať je to jakkoliv bolavé. Dokud má váš “napůl-partner” vše, co chce,
nemá nejmenší důvod nic měnit. Dělal by to jen na nátlak jedné či druhé
strany, a pak to zase není jeho rozhodnutí, tedy si za ním plně nestojí.
Doporučuji podívat se sama pro sebe, jak si představujete ideální vztah? Jak
byste se v něm chtěla cítit, žít? Jak by měl vypadat váš každodenní život a
volný čas? V té představě nedělejte žádné kompromisy. Buďte náročná na to,
jak hezky a šťastně se chcete cítit.
Pokud váš současný vztah té ideální představě odpovídá, včetně společných
víkendů a oddělených domácností, dokážete si představit, že byste se dál
takto potkávali, i když má partner ještě jinou ženu? Pokud ano, není třeba nic
měnit. Pokud vás to trápí, udělejte pro sebe potřebné rozhodnutí. Čekat na
rozhodnutí muže bývá v takových situacích bláhové. A pokud se rozhodne,
tak až když o jeden či druhý vztah přijde, ne “za pochodu”.
jsme s manželkou spolu 33 let a je to čím dál lepší.
Je to normální a nebo je to úchylka
děkujem
Mám ráda dům, ve kterém bydlíme a bez manžela bych jeho provoz a údržbu neutáhla a asi by se musel prodat v případě rozchodu. Dost energie jsem také věnovala na jeho rekonstrukci
Nechápu, proč jsem v takové situaci, když jsem nezahýbala.
Myslíte, že jej mohu nějak přimět k tomu, aby byl otevřený a čestný vůči mně, respektoval mne?
Děkuji za odpověď. Marie.
je malá. Pro vás je důležité si pravdivě odpovědět na otázku, zda ho
dokážete mít ráda a žít s ním v takových podmínkách, jaké jsou. Necyklit se v
myšlenkách “co by kdyby”, “třeba se změní” apod.
Pokud to pro vás únosné není, otevřeně to vyjadřujte. Ne přemlouváním,
výčitkami apod. Ale dovolte, aby bylo vidět a cítit, jak vám je - bez obviňování.
Jen být transparentní v tom, jak se máte.
Pokud se situace nebude měnit, rozchod je další možnost. Má váš muž
zájem na udržení vztahu/ manželství?
Pokud máte oba chuť něco měnit, doporučuji přijet na náš kurz pro páry
(najděte si Retreat pro páry v Kalendáři akcí na www.denisaarichard.cz). Zde
se vám může hodně věcí vyjasnit, můžete otevřeněji komunikovat, vyjadřovat
své emoce, prohlubit intimitu… Je ovšem třeba alespoň trochu zájmu na
obou stranách; když chce vztah zlepšovat jen jeden a druhý nemá zájem či je
v opozici, nestačí to.
potlačených pocitů. Sexualita probouzí energii, a spolu s tím city. Je možné,
že přítel má v sobě, třeba i neuvědomovaný a potlačený, smutek nad ztrátou
miminka. Vyhýbání se intimitě je pak podvědomou reakcí, jak se pocitům
vyhnout. To je jedna z možností. V takovém případě je důležité, dát pocitům
volný průchod, přijmout frustraci, vztek, slzy…
V knize “Srdce muže” je jeden příběh, kde muž krásně popisuje dynamiku
vztahu poté, co žena potratila. Je to příběh potlačených citů, otupělosti, a pak
průlomu.
Souvislostí může být více, toto mě přišlo na mysl… Ohlendě rady, jak bys na to měla reagovat Ty… netlačit, věnovat se svému
tělu třeba sebepotěšením
Děkuji za přání, a Vám také přeji, abyste k sobě zase našli cestu, intimně i
duševně :)
nikdy jste neměla milence vedle svého stálého partnera? Pokud jste vdana, tak v manželství, pokud jen přítele, tak ve vztahu. Milence, se kterým jste si občas chtěla užit bez závazku, bez bydlení, s chuti změnit polohy nebo mista a nejlépe i druh sexuálních zážitků?
Jsem kandaulista, vzrusuje me manzelku půjčit na jeji ukojeni, protoze me (nevim proč) vzrusuje ji nechat uspokojit. Je to jako s dárky, které rad dávám a mam radost, ze někomu nejaky nečekaný udela radost :-)
Mam ale obavu, aby manzelka takové "predhazovani" jiným klukům, nebrala po čase jako ze mi na ni nezáleží, protoze je to cítím naopak. Moc a moc ji chci dopřát... Hlavne mladsiho a výkonnějšího.
Nekdy pravda zatoužím po tajné milence, která je jina, nez manzelka... Například štíhlejší, vyšší, nadrženější, odvážnější k sexu nejen v posteli nebo treba jen s menšími ňadry, nez moje zena :-)
Ale vse je to jen pro chuť, v zadnem případe nehodlam měnit nic na manželství, nikdy bych zenu neopustil.Co byste ale neukojenemu a fantazirujicimu chlapovi poradila??? Hledat v seznamkach, na to nemam pri pracovním vytížení moc cas a navíc je to neproduktivní činnost :-(Zatim se žádná nechtela "spustit", přestože například na amateri.com vystavuje sve fotky.Vedete tantra-masaze, tam je take myslim malinko únik do netradičních sexuálních zážitků...Chlap tam nejde na rozvoj ducha, ale zažít netradiční masaz a vystrikat se vzrušením :-)Muzete mi odpovedet prosim [email protected]
žen. Málokdo dokáže svou partnerku “půjčit”, a stejně tak pro ženy bývá
těžké, dopřát potěšení partnerovi ”jinde”. I když v představách ledacos z toho
může být velmi vzrušující, žít to v realitě bývá pro většinu lidí emočně
náročné.
Souvisí to mimo jiné s tím, že vyrůstáme v kultuře, kde hraje hlavní roli
monogamní vztah, a jiné formy vztahu jdou jednak “proti proudu” a často
naráží na nepochopení, a současně většina lidí není na takovou formu vztahu
emočně připravena.
Moje zkušenost, osobní i profesní, je taková, že pro většinu žen i mužů,
včetně mě, je vztah s jedním partnerem tou nejlepší volbou. samozřejmě se
najdou muži i ženy, jejichž partnerský vztah skrze obohacení “jinde” třeba i
vzkvétá, ovšem znám takových lidí velmi málo. Současně, přestože je pro ně
více partnerů vědomá volba, není to ani pro ně vždy jednoduché. Partner,
který je zrovna “sám” či “navíc” se cítí opuštěný, zraněný a podobně… a těžko
se mu s touto emoční dynamikou pracuje, i když třeba chce.
Proč se vám nemusí dařit najít nezávaznou partnerku na sex… ženy ze
svého vnitřního nastavení mají silný sklon propojit sexualitu s láskou. A tak se
mnoho žen chtě nechtě po čase zamilovává do svých “nezávazných”
milenců, přeje si s nimi vytvořit pevný vztah a domov… i když si třeba na
začátku samy myslely, že “o nic nejde”.
Jsou samozřejmě vyjímky, které potvrzují pravidlo ;)
pak bych se chtela zeptat na intimitu po porodu (po nastrihu) ma svá nejaka specifika/omezeni? Je treba jizvu nejak ošetřovat? Dekuji moc za odpoved
K první otázce, bohužel často vlastní partnerce muž jakoby “nevěří” to, co mu
o dotecích, které má a nemá ráda, říká. Muž spotnánně ženu posuzuje ve
stylu: “podle sebe soudím tebe”. Proto tolik mužů jde často “přímo na věc”. V
jejich případě totiž nejvíce nervových zakončení na těle je právě v penisu,
zbytek těla (muže) je nesrovnatelně méně citlivý než tělo ženy. Proto muž
vnitřně nechápe, že ženu baví dlouhé hlazení všude možně, že se jí líbí, když
v prvních fázích cíleně vynechává intimní partie apod. Obdobně ženy se
obávají, že kdyby se partnera rovnou začaly dotýkat na penisu, bude to na
něj moc hrrr… a že se na ně pak taky rovnou vrhne, když ony ještě nejsou
pořádně rozehřáté a připravené.
Tělo ženy opravdu potřebuje mnohem více času a jiné podmínky na to, aby
se sexuálně otevřelo: emoční vyladění, teplo, doteky na jiných než intimních
částech apod. Muži stačí mnohem méně času, a dokonce dokáže i poměrně
snadno hodit za hlavu různé starosti a podobně.
Vím, že to je téma, které řeší stovky žen :) A bohužel také vím, že často muž
v tomto ohledu partnerku nějak neslyší, nebo mu to přijde nepravděpodobné.
Případně žena má pocit, že to komunikuje velmi jasně a důrazně, zatímco
muž si toho ani nevšimne.
Co pomáhá: když to muž slyší OD NĚKOHO JINÉHO NEŽ OD VLASTNÍ
ŽENY :D
Doporučuji kurz intimní masáže Joni a lingam, případně celý cyklus 10denní
kurz Celostní smyslné masáže (viz Kalendář akcí na www.denisaarichard.cz).
A také kurz pro páry (nejbližší volné termíny jsou v srpnu, další pak až v
prosinci), kde také vysvětlujeme, jak jinak “funguje” tělo muže a ženy, a jak se
partnera a partnerky dotýkat. Podobná zkušenost, jako máte vy, totiž trápí
mnoho žen ;)
podřizujete jeho potřebám a chuti, a jak to vypadá? Je odmítavý, když erekci
(lék) nemá? Nebo naopak sex vyžaduje, podle požití léku? Co změně brání?
Mnoho mužů trápí situace, kdy nemají erekci, když by si přáli, nebo naopak.
Co je velmi úlevné a významné vědět: NAPLŇUJÍCÍ INTIMITA VŮBEC
NEMUSÍ BÝT ZÁVISLÁ NA EREKCI. Doporučila bych zkoumat a věnovat se
Celostní smyslné masáži a Vědomému milování. Při masáži se můžete
navzájem obdarovávat doteky, aniž by na přítomnosti erekce záleželo, a
současně tak na obou stranách zmnohonásobit potěšení v každé buňce těla.
Pro muže i ženu je také důležité vědět, že ne-ztopořený penis lze nádherně
masírovat, a přitom může mít muž velmi příjemné pocity v celém těle. A že se
s neztopořeným penisem lze i milovat (při vědomém milování lze provádět
tzv. měkkou penetraci).
S oběma tématy se můžete seznámit na našich kurzech (viz stránky
www.denisaarichard.cz; kurzy: Joni a lingam, 10denní výcvik Celostní
smyslné masáže; a ohledně konceptu a praxe vědomého milování Retreat
pro páry - odkazy přesně na dané semináře viz jiné mé odpovědi).
Ke konceptu vědomého milování se také můžete dočíst v knize Diany
Richardson “Vědomé milování” (naše výuka je v něčem podobná, v něčem
jiná, a na kurzu se navíc věnujeme mnoha dalším tématům, které se vztahem
i intimitou souvisí - emoce, komunikace, polarita muže a ženy…).
chtěl bych se zeptat, zda je smysluplné
chtít mít po 40cítce ještě (vlastní) dítě
děkuji :-)
syn přijde na svět letos, v roce kdy nám oběma je 40 let). A znám řadu lidí,
kteří mají dítě v tomto věku. Také věřím, že si děti své rodiče vybírají, a když
dospělí začnou o dítěti přemýšlet, možná už je nějaké “ve vzduchu” ;)
moja otázka je ako nájsť toho ,,pravého"?
Ďakujem za odpoveď
dotazem). Psla jsem to jako “návod” i pro ženy. Ohledně práce s tělem bych
navíc doporučila VAGINÁLNÍ MAPOVÁNÍ - vše k němu se dozvíte na stránce
www.vaginalnimapovani.cz, kde najdete popis, odkaz na řadu článků a 40
minutové video (https://www.youtube.com/watch?v=vOR3mTKPWuI), kde
vyčerpávajícícm způsobem popisuji, o co jde a jak je možné jej zažít.
Jakou radu dávate těm, kteří hledají nový vztah po takových to zkušenostech?
Pavel
zhruba takto:
1/ Dobře porozumět sám sobě. Naučit se znát své pocity, reakce. Mít v tom
sám sebe rád. Nesnažit se být někým jiným (což ani dlouhodobě nejde). S
touto znalostí sebe sama pak mnohem lépe rozumíme tomu, co a koho v
životě potřebujeme a hledáme.
2/ Důležité je to, co jsem, otevřeně vyjadřovat. To opět znamená: žádné pózy,
žádné “předělávání se”, abychom před druhým lépe vypadali apod. Tak si
stejně lásku dlouhodobě nezískáme a neudržíme. Ať bychom byli
“sebepodivnější”, každý má k sobě někde nějaký skvělý protějšek. Jen když
neskrývám to, kdo jsem, mohu potkat ty, kteří s tím rezonují a mají mě se
vším všudy rádi.
3/ Další součást je léčení starých zranění a znovu-získání důvěry ve vztah a
lásku. Staré zkušenosti a bolest mnoha lidem brání v tom, aby se otevřeli do
dalšího vztahu. I když vědomě chtějí, podvědomě blízkost odpuzují. To je v
dnešní době velmi časté, protože je poměrně snadné se rozejít či rozvést
(nemyslím z pohledu prožitku, ale z pohledu práva a společnosti, která zde
oproti dřívějším dobám už moc silně nezasahuje).
Stará bolest se léčí tak, že si dovolíme cítit a prožít pocity, které bychom
nejraději neměli, a pečlivě je držíme pod pokličkou (formou sebekontroly,
pracovní a další aktivity, přehannou disciplínou, třeba i sportem, přísným
režimem jídla apod.). Dovolit si vše vnímat v těle, a vyjádřit to. Sem patří
všechny ty “nepatřičné” projevy vzteku a smutku… i velmi starých pocitů.
Pokud to neuděláme, pravděpodobně se ke stejným pocitovým vzorcům
budeme vracet i v dalších situacích a vztazích. Taková je dynamika života; co
si nezpracujeme a neproměníme v sobě, to na nás z různých stran “útočí” a
zkrátka se k nám vrací v té či oné podobě, často i zesíleně, dokud něco v
sobě nezměníme.
4/ A jak na tu změnu? Jak v sobě oživit pečlivě zasunuté pocity? Jak je
vyjádřit a pustit? Moje odpověď je:
a/ práce s tělem;
b/ přepis limbického otisku (práce s myslí a představivostí se zapojením
plného citového prožitku).
Prvnímu se věnujeme na kurzech a sezeních Celostní smyslné masáže.
Semináře najdete na www.denisaarichard.cz v Kalendáři akcí (největší
transformační jízda je 10denní kurz Celostní smyslné masáže, který otevřel
nové možnosti v životě - ve vztahu, v práci a dalších oblastech - již stovkám
lidí). S Celostní smyslnou masáží (dříve jsme ji učili pod názvem tantra
masáž) se můžete setkat i v našem masážním studiu Tantra Spa
(www.tantraspa.cz). Máme zde skvěle vyškolené masážní terapeutky, které
se této práci věnují z hloubi duše a srdce. Nejde jen o uvolnění těla, ale i o
práci s duší, se záměrem… To vše je skrze dotek a přístup masérky cítit. Bez
nadsázky si troufám říkat, že je to masáž, která mění životy. Již mnoho jich
změnila (napomohla sebepřijetí, novému vztahu, nové práci / poslání, novým
prožitkovým vzorcům…).
Přepis limbického otisku je 5hodinový seminář, Aktuálně nemáme vypsaný
termín, ale pravděpodobně ještě jeden přidáme v průběhu srpna. Sledujte
náš web www.denisaarichard.cz. Tato práce s vlastním nastavením ve formě
vedené meditace velmi pomáhá uzdravovat a měnit naše vzorce kolem
prožívání vztahů a svého života vůbec.
Situace me hrozně sžírá, nevím, co si o ní myslet, porad na to myslím.Nikdy jsem se s takovou nemusela vyrovnavat.
najít si klidnou chvíli na rozhovor, a otevřeně mluvit o svých pocitech -
přibližně tak, jako popisujete zde. Řekněte mu, jak se cítíte, jak vás to sžírá,
že se například cítíte nesvá apod. Mluvte o tom, jak je vám, bez záměru
situaci nějak ovlivnit, obviňování apod. Třeba i o tom, že máte pocit, že se k
vám chová povýšeně (třeba to tak není, třeba je to jen dojem… proto v
konverzaci je důležité zůstat u toho, jak se cítíte vy). A že vás to trápí a nevíte
si s tím rady.
Když budete otevřená, upřímná a své pocity přitom budete popisovat jako své
vlastní (ne že za ně někdo či něco může), věřím, že i s mužem najdete
otevřený prostor pro hlubší porozumění. Třeba se tím i část napětí ze situace
sejme, nebo i on přijde s nějakým návrhem, řešením… Nenoste to v sobě, protože by to asi vedlo ke stoupajícímu napětí, možná i
zbytečně.
Retreat pro páry na webu www.denisaarichard.cz), případně konzultaci u
mého kolegy Richarda. Sama to u muže asi nezměníte.
představit, že tak, jak je to teď, to bude pořád. Miluješ ho i přesto přese
všechno a je Ti s ním dobře? Pak zůstaň.
Pokud bys s ním zůstávala jen s nadějí a předpokladem, že on se časem
změní… pak budete pravděpodobně oba šťastnější s někým jiným, Ty i on.
až v prosinci. Termíny jsou na www.denisaarichard.cz. Mužům se často jezdit
nechce, ale pokud projeví jen trošku ochoty, určitě jeďte. Mnoho věcí
pochopíte, pravděpodobně objevíte i řadu momentů, kdy jste se sobě
odcizovali třeba i úplně zbytečně.
To, že vás muž srovnává s maldšími ženami, je pochopitelně nepříjemné a on
je nevědomý, když to dělá. Ovšem je přirozené, že jako muž s po ostatních
ženách dívá; dělají to všichni a neznamená to, že by chtěli změnit vztah.
Pokud oba budete otevření změnám, může se naučit, jak vidět a najít
naplnění v tom, co má. Novou inspiraci i do svého života, vztahu, třeba i
práce/ poslání. I to totiž se spokojeností muže ve vztahu (a životě) úzce
souvisí.
Hodně párů, které k nám na Retreat pro páry přijedou, je překvapených, že i
ze zdánlivě beznadějného, unaveného a vyprahlého vztahu vytryskne láska i
sexuální vášeň.
s manželem jsme asi 15let, ani jeden z nás to nepočítá. Nerozumíme si, nespíme spolu, oba chceme odejít. Problém je z mé strany obava o děti, z jeho o dům.
Jak najít řešení? Do manželské poradny ho nedostanu, ani už nechci. Pro mne je vztah dávno ukončený, ale nemám kam jít. On neustále mění názor - jako ve všem v životě. Brali jsme se "z rozumu", nemuseli. Mně došla trpělivost a nadhled (urážky před dětmi a rodinou), jemu doslova nevoním. Občas se blýskne zájmem o děti, jinak si ve všem vystačíme sami a je nám líp. Máme klid, když se nevidíme. Nutné věci nejlépe řešíme po telefonu, osobně se nedomluvíme.
Jak moc je pro děti vlastně důležitý otec? Nebudou se chovat k partnerce v budoucnu stejně? Asi dělám chybu, ale bojím se odejít - kvůli dětem. I když i osobně mi bylo řečeno, že si nedovedu představit, jak mi znepříjemní život...
Ulevilo by se mi, kdyby odešel sám, ale to kvůli tomu "jak by vypadal" neudělá. Druhý vztah prý nemá...?
Na tohle asi rada není? Kamarádky vlastně nemám - ne takové, kterým bych se mohla s touto situací svěřit. Mám "jen" dvacet pět let kamaráda na svěření, když je mi nejhůř. Je v normálním vztahu a částečně taková moje vrba..Zdravím a hezký den.
nemá velký význam uchovávat jej “kvůli dětem”. Přestože každé dítě rádo vidí
své rodiče pohromadě, taky každé dítě velmi dobře vycítí napětí, nepohodu a
přetvářku. A ze všeho nejvíc che, aby jejich rodiče byli šťastní. Pokud to
nedovedou spolu, tak od sebe.
Podívejte se na to z pohledu, JAKÝ MODEL TEĎ UKAZUJETE SVÝM
DĚTEM DO ŽIVOTA? Děti podvědomě opakují “chyby” svých rodičů, i takové,
kterým by se chtěly vyhnout. Pokud je situace tak, jak popisujete, ukazujete
jim, že je v pořádku se přetvařovat, zatnout zuby a vydržet… dlouhé roky žít
ve vztahu, který není naplňující a vyživující, ani se už nepokoušíte o to, aby
byl, a jen čekáte na jeho ukončení.
Neprokazujete jim tím moc dobrou službu, iluze “šťastné” rodiny není darem.
Pokud skutečně s partnerem necítíte, že by mělo smysl do vztahu nějak
investovat energii a rozvíjet jej (z vašich slov cítím, že ne), pak je i pro děti
přínosné, abyste k nim byli upřímní a transparentní.
Pokud se budete rozcházet, rozvádět, stěhovat… vždy je to pochopitelně
doprovázené i notnou dávkou bolesti. Důležité je, abyste se snažili s
partnerem vycházet co nejlépe to půjde, lidsky a přátelsky. Snažit se nic si
nevyčítat, nebojovat. Pokud mezi sebou máte napětí, komunikovat s dětmi,
že to není kvůli nim a netýká se jich to (podvědomě mají děti tendenci brát
bolest rodičů na sebe).
A zaměřit se na to, jaký život si pro sebe představujete? Co vše jste doteď
dávala stranou a nežila, na úkor udržování nefunkčního partnerství? Po čem v
životě toužíte? Co si pro sebe přejete, abyste byla šťastná?
Protože bývá velmi užitečné, nově vzniklý prostor VĚDOMĚ zaplnit takovým
životem a aktivitami, po kterých toužíte. Třeba budete muset přijít na to, co
vás baví dělat, případně do jakého jiného vztahu byste v budoucnu chtěla
vstoupit.
Je to čas sebepoznávání, objevování nového…
ak ano, čo s tym mozem urobiť? je to zle, ked sa ako žena pozriem občas na ineho muža, stým, že sa mi niečo páči na ňom?
vnímá, ruší to váš vztah, oslabuje jeho důvěru.
Doporučuji zaměřit se na to, proč potřebujete tolik pozornosti? Vzít to spíš
jako své osobní téma, ne jako jeho vinu, že vám pozornost nevěnuje.
Souvisí to s láskou k sobě, s vnitřním pocitem vlastní hodnoty. Se
sebepřijetím a úctou k sobě. Když toto máme, neovlivňuje nás tolik, jaké
reakce - ať příjemné či “nepříjemné” - dostáváme z okolí.
Doporučila bych z našich seminářů Přepis limbického otisku (= slovensky:
otlačku) (viz www.deniaarichard.cz), trvá pouze půl dne a je to velmi efektivní
metoda pro nastavení láskyplného vztahu k sobě, což je základ i pro všechny
ostatní vztahy.
A pro vás s partnerem Retreat pro páry, kde vám spousta souvislostí
zapadne (oběma) a získáte praktickou inspiraci, jak si více rozumět a více
vytěžit a rozvíjet lásku, která mezi vámi je :)
Pokud se stále odvolává na to, že za jinou ženou odejde, když “nebudete
hodná” (= hádáte se s ním apod.), je to projev jeho slabosti. Musíte si ujasnit,
zda ho máte ráda a chcete s ním být SE VŠÍM JAK JE, nebo ne. Je bláhové
tlačit na změnu; tu může udělat jedině on sám, ze svého vnitřního rozhodnutí,
ale ne na nátlak - naopak spíš začne být v opozici.
chtěla bych se tě zeptat, jak mám přítele namotivovat, aby něco dělal. Jsem frustrovaná, že sedí jen u PC, mobilu a nebo spíše vše nechá na mě (výlety, jídlo..apod.). Vznikají tak z toho unavující hádky. Pokud to nechám na něm děláme stále to samé do kola (např. chodíme pořád ten stejný procházkový okruh). Nedokáže mi ani udělat radost, kytičkou, snídaní, cítím se tak hodně nemilovaná. Když se mu s tím svěřím, stále opakuje, že to není pravda. Což je. Bohužel nevím, jak mu mám vysvětlit, že o mě ani o sebe absolutně nejeví zájem. Vzhledem k tomu, že spolu jsme 98% času, často mě táhne sebou, že pak nemám chuť na své aktivity.
Moc děkuji za odpověď :)
S láskou Jolly
pravého muže”. Je velmi čtivá, zábavná a velmi moudrá a oči otevírající. Víc
v ní pochopíš, jak fungují muži, a i on mnoho pochopí (je to kniha prsaná pro
muže, ovšem pro ženy také nesmírně zajímavá).
Pochopíš z toho, že jediný způsob, jak ho namotivovat, je ho “přitáhnout” k
sobě či nějaké aktivitě. Nemůžeš ho přinutit tím, že mu něco řekneš apod. To
spíš budí ještě větší averzi a pasivitu. Stejně tak, jako kdybys vekeré aktivity
do vztahu vnášela ty sama; muž bude víc a víc pasivní.
A dala bych ruku do ohně za to, že jeho skutečně nenapadne, že by tě
nemiloval a že je něco špatně. Myslím, že tě velmi miluje. Jen nerozumí
úplně tomu, co ty potřebuješ, abys cítila jeho pozornost a zájem. Třeba ti
lásku vyjadřuje jinými způsoby, a neví, co vlastně chceš a potřebuješ.
Příklad: někteří lidé se cítí milovaná díky slovům. Potřebují slyšet “Miluje tě.”
Jiní vnímají lásku hlavně skrze doteky, další zase skrze dárky a podobně.
Každý máme jiné “anténky” pro přijímání lásky.
Pokud máš přítele ráda a chceš, abyste spolu byli, určitě vztah nezatěžuj
dalším stěžováním si, vyžadováním a tlačením na něj. Vycházej z toho, že on
pravděpodobně skutečně neví a nerozumí. Zaměř se na to, co ve vztahu s
ním už máš a za co jsi vděčná. I to změní dynamiku mezi vámi, více se
uvolníš a je dost pravděpodobné, že on tě pak víc bude moci zahrnout svými
nápady a dary ;)
potřebné k tématu najdete na webu www.vaginalnimapovani.cz, včetně
obsáhlého videa, kde popisuji význam, postup, průběh kurzu, průběh sezení
a mnoho dalšího. Takže získáte dobrou představu, o co jde. Na stránce
najdete i odkazy na řadu článků k tématu. Videa tam jsou dvě, jednou
kraťounké, pocitové a jedno dlouhé, informační.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
pravděpodobně ještě přidáme jeden termín v srpnu (v září mám termín
porodu).
Ohledně vylepšení vztahu a intimity s manželem určitě doporučuji účast na
retreatu pro páry. Nemusíte se bát, je to kurz stavěný i na úplné introverty!
Kdo se nechce nijak “veřejně” zapojovat, bez problémů projde celým kurzem
jako “posluchač”. Věci, o kterých mluvíme, si trénujete se svým partnerem.
Vše intimní probíhá v soukromí vašeho pokoje.
Víme, že tento víkend s mnoha lidmi udělá hotové zázraky, bez nadsázky.
Během dvou dní se stane ve vztahu tolik, že to nelze “dohnat” žádnou četbou
literatury nebo návštěvou psychologa či partnerského individuálního
koučinku. Skutečně to stojí za to, a nemusíte se obávat, že byste byla ve
skupině nějak “exponovaná”. Introverti mohou být v sobě “schovaní”, a je to v
pořádku :)
kolega Richard Vojík, se kterým řadu seminářů vedeme společně, je inženýr
chemie. Ani jeden nepracujeme ve “svém” oboru, protože víme, že díky naší
lektorské práci v oblasti vztahů a intimity uděláme ve světě mnohem více
užitku :) než například průzkumem trhu a veřejného mínění či zaměstnáním v
mezinárodní politické sféře (což jsou cesty, které se mi na základě studia
snadno nabízely).
Vedle toho jsem absolvovala řadu výcviků psychologie a terapie. A bezpočet
dalších “zvláštních” disciplín ;) práce s lidmi a práce s tělem.
Když lidé prochází nesnázemi ve vztazích, nebo se jim dokonce rozpadá
rodina, je efektivní pomoc nad zlato. V pekařství ani u řezníka ji nekoupíte,
ani řidič autobusu vám neporadí, ani inženýr fyziky, biolog a podobně…
Koneckonců, když se ve vztahu trápíme nebo přicházíme o cenné vztahy,
zjišťujeme, že to je jedna z věcí, které jsou v našem životě nejcennější. Ať
chceme nebo ne, bez láskyplné lidské výměny v našem životě vše ztrácí na
významu. A často se ve vztazích trápíme docela zbytečně, právě proto, že se
sexualitě a vztahům jako společnost systematicky nevěnujeme. Ve škole se
vzděláváme v matematice, cvičíme integrály, snažíme se našprtat řadu údajů,
které v životě pak už nikdy nevyužijeme.
Vytváření dlouhodobě šťastného vztahu a naplňující intimity považuji za jednu
z nejcennějších lidských dovedností, a znalost sebe sama, druhého pohlaví,
vědomá práce se sexualitou a další bohužel nejsou vlastnosti, které by nám
byly vrozené. O vztazích a sexualitě se učíme od lidí a ze společnosti, která
nás obklopuje, a bohužel to většinou nejsou modely vhodné následování…
“natrénované” k tomu, abychom o svých pocitech přemýšlely, dokázaly je
pojmenovat a vysvětlit. Ovšem stejně jako píšete, většinou tato strategie
nevede ke kýženému cíli. Vám se tím neuleví, partner nic moc nepochopí
nebo nezmění. Možná si začnete povídat a zamotáte se do dalšího kruhu
neporozumění. Pocit, o kterém se bavíte, tím vůbec nezmizí, ani situace,
kterou řešíte.
Racionální analýza je mužský element, mužký princip. Proto pro většinu žen
(ne všechny) není uspokojivým “řešením”.
Muž mnohem lépe dokáže reagovat na autenticky VYJÁDŘENÝ POCIT.
dokážete představit? Co by se vám mohlo líbit? Záliby v sexualitě jsou různé,
jen mnoho partnerů si nedovolí o tom ani s nejbližším člověkem mluvit (někdy
- třeba i z oprávněné - obavy, že by tomu druhý nerozuměl a zavrhnul ho či
ji).
Važte si toho, že je k vám partner tak upřímný ohledně toho, co jej vzrušuje.
Zda budete chtít jeho vzrušující představu realizovat v praxi, záleží na tom,
jak se kolem toho cítíte vy. Pokud jste zvědavá a nápadu otevřená, můžete
něco takového zkusit. Pokud si to vůbec nedokážete představit, do ničeho se
netlačte. Někdy stačí, když si o představách jen povídáte. Něco jiného je snít,
a něco jiného je zažívat to doopravdy. Třeba i pro partnera by to bylo jiné, než
si představuje.
Pokud byste do takového experiemntu šli, buďte vědomí a pozorní k tomu,
jak se všichni zúčastnění cítí.
ráda bych se Tě zeptala na radu, jak řešit nebo jak přijmout fakt, že partner má mnohem menší apetit na milování než já?
Hodně mě to trápí a často své touhy na milování nebo mazlení potlačuji.
S partnerem jsme o tom často hovořili, ví, že mám milování ráda a že frekvence, kterou máme nyní, mi nevyhovuje, ale bohužel se nic nemění. Milujeme se 1-2 krát do týdne. Partner tvrdí, že je často unavený. Já to na něm často vidím, že jediné, na co mám myšlenky je si odpočinout, rspektuji to, ale trochu se bojím toho, že nás toto jednou rozdělí. Já se miluji ráda, je to pro mě určitá forma uvolnění a navíc zbožňuji, když se jeden druhého dotýkáme. Milování s partnerem se mi líbí, vyhovuje mi, jediné, co mě trápí, je frekvence milování a fakt,že partner není moc na hrátky a experimenty. Přiznal se mi, že ho trápí, že mě nedokáže uspokojit (orgasmus jsem s ním zatím neměla) a že by se mnohem raději miloval, kdyby věděl, že mě uspokojí. Partnera jsem ujišťovala, že vše, co spolu zažíváme je pro mě nádherné a že se mi milování s ním líbí. Navrhovala jsem i jiné techniky, které bychom mohli vyzkoušet a které mám osvědčené, ale partner na to moc není. Nejspíš se stydí nebo se mu nechce. Nevím, jak víc ho roztoužit nebo v něm vzbudit chuť na hrátky, experimenty? Přiznávám, že mě trápí, že jsem se svým partnerem za celý náš vztah ještě nedosáhla orgasmu (žádnou technikou).
Děkuji za radu.
je mi 20 let a velmi pravděpodobně jsem nikdy neměla orgasmus. Tedy, všichni mi tvrdí, že bych jej poznala, kdybych jej měla. Potěšení se vždy stupňuje a pak v nějakou chvíli úplně přestane. S bývalým přítelem jsme zkoušeli snad všechno a neúspěšně, sama taktéž... na O jsem tedy resignovala, užívala jsem si předehru a dělání potěšení partnerovi, byla jsem s tím smířená. Nicméně mám nyní jiného přítele, který trvá na tom, že vyzkoušíme více způsobů. Pár let studoval na medicíně a tvrdí mi, že může být problém i v tom, že jsem tam dole jaksi příliš napnutá a že by mi snad gynekoložka s tímto problémem mohla pomoci, že se dá i chirurgicky řešit, k tomu jsem trochu skeptická. Další variantou se nám zdála návštěva psychologa, neboť mám občas problémy s depresemi, úzkostí a stressem. Je něco z toho možné nebo existuje i jiná možnost? Nebo prostě opravdu orgasmu nikdy nedosáhnu a je to normální? Ex přítel i současný přítel si mi opravdu hodně věnují a je pravda, že po delší předehře (i třeba 2 h) je sex lepší a déle se mi to líbí, před tím než to začne bolet nebo než přestanu cítit cokoliv. Už jsem z toho trochu zoufalá, současný i bývalý partner se přes můj problém nedokáží přenést a cítí se špatně, že mě nikdy neuspokojí úplně a v důsledku toho si i on sami sex užívají méně a nechtějí ho mít se mnou tak často, protože ví, že mě to velmi často bolí a nechtějí mi ubližovat...
Mockrát děkuji za odpověď
Respektive uvolnit to, co mu teď brání, duševně i fyzicky (stažením).
Doporučuji vaginální mapování (všechny potřebné informace najdete na
www.vaginalnimapovani.cz a teď o víkendu 4.-5.6. máme k tématu ještě
jeden, letos asi poslední, kurz). A vědomé milování (učíme na Retreat pro
páry, více na www.denisaarichard.cz). Nepouštěla bych se do žádných
medikovaných zásahů, ani není nutno chodit za psychologem, dokud
nevyzkoušíte výše zmíněné. Mapování i vědomé milování pomáhá i po
stránce duševní, která s tělem samozřejmě souvisí. Určitě lze potěšení i
orgasmus dále rozvíjet!
vztah naplno vyhovuje ženě, se kterou sex má. Milenky se čaasto do svých
milenců postupně zamilují. Jak je to v konkrétním případě, nelze přesně říct.
jsem s manželem šest let, z toho čtyři roky jsme manželé, manžel je o 7 let mladší. Od počátku vztahu nemám z milování s manželem potěšení, přitom s jinými partnery to nebyl problém. Je něžný, ale mě připadá málo "chlapský", naše polarita muž-žena moc nefunguje. K manželovi jsme utekla od předchozího partnera "macha". S manželem si hezky popovídáme, ale intimně to moc neklape. Moje nespokojenost ve vztahu se začala i somatizovat, máme dítě, po porodu císařským řezem trpím skoro permanentně vaginálními záněty (už téměř 2 roky). Manžel je v sexu velmi uzavřený, přistupuje k němu po mužsku, a já se stydím s ním otevřeně hovořit. I když řeknu, co a jak chci, nějak to pořád není ono. Manžel si cca před rokem našel v práci známost. Podle jeho informací to ukončil, ale s touto ženou si dál píše SMS (asi ho to k ní pořád táhne). Dá se s tím něco dělat? Opustit ho nechci, současně ale nemám sílu žít v nenaplněném vztahu a neustále se bát, že si někoho najde. Když s ním promluvím, říká, že je unavený a já že jsem pořád nemocná. Milování je pro mě díky zánětům bolestivé. Současně mám potřebu to nezabalit. Cítím, že bych se před svým mužem dokázala otevřít, ale kromě fyzické bolesti mě nenaplněné milování opravdu frustruje. Aktivní jsem vždy já. Dá se s touto situací něco dělat? Nebo je jediným východiskem rozchod?
chtěla bych poradit. Manžela jsem podvedla. Šlo jen o jednu noc. Svého manžela i po 10 letech miluju. Ale nevím jestli bude lepší mu to říct nebo neříct. Co když na to jednou přijde? Nebude to horší??
Děkuji za odpověď
L.
partner mi nevěnuje takřka žádný čas - přes týden je v práci mimo město, o víkendu dává přednost kamarádům nebo nebo pracuje pro svou matku, se kterou žije. Za 4 roky vztahu jsme spolu měli klasický pohlavní styk jen dvakrát, má problém s erekcí, nechce je však řešit. Na otázku, zda není homosexuál, říká, že ne. Jsem na něm emočně závislá, proto se neumím rozejít. Nežijeme spolu, nemáme spolu děti ani společné finance. Co mohu udělat já pro zlepšení vztahu ?
mám přítele, který se rozvádí a má šestiletou dceru. Já sama moc velký vztah k dětem nemám, sama dítě zatím určitě neplánuji a z toho, že má přítel tento závazek upřímně řečeno příliš nadšená nejsem, věnuje dceři hodně času, který bychom jinak mohli trávit spolu. S dcerou jsme se zatím neseznámily, moc se na to necítím, ale zřejmě je to na spadnutí...přítel zároveň často znenadání musí odjet, aby například dceru někam odvezl /do cca 80 km vzdáleného města/ a vždy mě postaví před hotovou věc. Mně se to nelíbí, myslím si, že by se mnou měl věci víc probírat, lépe komunikovat....jaký postup byste mi poradila, aby partner více komunikoval a jak mám postupovat ve vztahu k jeho dceři? Děkuji, Z.
Dakujem Lubica
Se svým nynějším partnerem jsme začala chodit v 25 letech. V tu dobu jsme ještě neměla moc páru nad tím, co vlastně od vztahu chci. Od samého začátku jsem byla nespokojená, ale bohužel se neumím s partnerem rozejít ( stále doufám ve změnu přístupu ). Byl velmi upnutý na mámu, na to co máma poví a jeho máma zase na něj. Což mě jako partnerce samozřejměno velmi vadilo a vadí. Partner to samozřejmě nepřizná.
Já jsem na sobě začala hodně pracovat. Po začátku vztahu se mi rozjeli velké psychické problémy, které trvají, jen v menší intenzitě. Přibrala jsem kila navíc ( ty už mám opět dole ) a partner se mnou přestal spát. Samosebou začal utíkat k práci, fotbalu a akcím s přáteli.Nyní máme sex cca 1 za 2-3 měsíce a to tak krátký a o ničem, že jsem z toho zoufalá. Bohužel už nějak nemám sil ani chuť mu nabízet nějaká řešení. Těžko, když on sám nechce. Budu velmi ráda za radu. Díky za to, že jste, Lucie
ráda bych se s manželem obrátila na odborníka ohledně vzájemné komunikace a našemu vztahu. Můžete mi poradit? Ano, inzerátu je mnoho, ale jak poznat, který terapeut je vhodný. Děkuji Barbora