Je krásné být kontaktním rodičem s dítětem dýchajícím v šátku na hrudi. Každé miminko ale vyžaduje individuální přístup - některé nošení vyžaduje, jiné ho zase nesnese. A zamyslet by se měly i matky, zda je nošení potomka v šátku vhodné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu.

Důležité je, aby žena vnímala své tělo 

"Už těhotenství je velká zkouška pro tělo ženy, na pár měsíců se změní všechny síly, které v těle působí. Dochází k nárůstu hmotnosti, což vede ke změně centra rovnováhy a mění se postoj, rovnováha i chůze. Na zvětšující se břicho tělo většinou reaguje bederní hyperlordózou, tedy prohnutím, kdy se těžiště posune dopředu, zakulatí se ramena a předsune brada," popisuje lektorka zdravého pohybu Anna Nováková.

Stejně jako těhotenství, tak i nošení dětí mění postavení těla a Nováková upozorňuje, že pokud není žena zatím schopná procítit rozdíl mezi koordinovaným a nekoordinovaným pohybem těla, může jejímu zdravotnímu stavu nošení dítěte v šátku uškodit.

Syndrom ochraňující maminky

"Při úvazu 'břemene' na naše tělo se zcela jistě mění poměr sil v našem těle a není možné zachovat přirozené napřímení. Ženy nedokážou při nošení udržet delší čas neutrální nastavení pánve i hrudníku tak, aby měly správný tlak v dutině břišní. Nedokážou ani kvalitně dýchat, pod tíhou dítěte se předklání, stáčí ramena vpřed, lopatky od sebe," vysvětluje Nováková, která tento způsob nazývá "syndromem ochraňující maminky".

Mnoho souvislostí a příčin, které se týkají nošení dětí, vypozorovala také v případě diastázy, jejímuž výzkumu se dlouhodobě věnuje. Diastáza neboli rozestup břišních svalů způsobuje ženám mnoho problémů, od estetické stránky, kdy se vyklene dutina břišní, až po bolesti zad, inkontinenci či migrény.

"Ostražité by měly být především ty maminky, které již před začátkem nošení řeší problém s diastázou břišních svalů a k ní přidruženými potížemi, kýlou, bolestmi pohybového aparátu, nebo ty, kterým se stav při nošení zhorší," upozorňuje Nováková.

Postavení našeho těla je základem všeho

Základem všeho je totiž postavení našeho těla. Aby mohlo pracovat hluboké břišní svalstvo, které je navíc po těhotenství a porodu oslabené, je třeba mít ve správném postavení pánev a hrudník, což je pak spojené také se správným dýcháním a efektivním pohybem. 

Anna Nováková

• Lektorka zdravého pohybu pro ženy nejen po porodu a zakladatelka COREyogy.cz - cvičebního programu, které využívá všech pozitiv jógového pohybu a zároveň podporuje zdravé držení těla, aktivuje hluboké vrstvy svalů břicha a obnovuje fasciální rovnováhu.
• Dlouhodobě se věnuje studiu a výzkumu diastázy břišních svalů a to nejen v Čechách, ale zejména v zahraničí. Své zkušenosti předává formou poradenství, osobních tréninků, publikací článků, elektronických knih, vedením kurzů a workshopů.

I když je tu také tzv. "čtvrtý trimestr", kdy by mělo dojít k postupnému opětovnému napřímení, žena si může nošením šátku postavení těla zhoršit. Stejně jako by mělo být dítě ve čtvrtém trimestru co nejvíce na rovné pevné ploše, aby došlo k napřímení, stejně tak by měla na fyziologii svého těla myslet i matka.

Nejlepším pohybem je vědomá chůze

Základním pohybem je přitom aktivní vědomá chůze, nejpřirozenější pohyb, který známe a který je podle Novákové zcela dostačující i pro rekonvalescenci po porodu. "Proto často komponuji základní principy chůze, jako vertikální a horizontální pohyby pánve, zevní a vnitřní rotace, tlak chodidel, i do rehabilitace," tvrdí. Zásadní je podle ní změnit držení těla, zpomalit, zkrátit krok, nejít hlavou napřed, a už vůbec nejít s hlavou skloněnou, nevybočovat chodidla a klást je hezky celou plochou do povrchu země, využívat prsty.

Nováková dodává, že kočár je pak dobré netlačit v předklonu před sebou, ale jemně odtahovat od těla. 

Nošení dítěte v šátku má samozřejmě nesporné benefity, jako například snadný přístup k prsu, sání, a tím lepší přírůstky na váze, zvýšenou sekreci oxytocinu u matky při častém dráždění prsu jako prevenci laktační psychózy nebo prevenci kojeneckých kolik, kdy poloha v šátku a tlak na bříško zlepšují peristaltiku. Je ale třeba mít také na vědomí, že je každá matka jedinečná a nošení dítěte by nemělo být na úkor jejího zdravotního stavu. 

Mohlo by vás zajímat: Matky jsou pod tlakem kvůli kojení i výchově

Podpora kojení je vhodná, ale měla by to být podpora, ne tlak, míní psycholožka Zuzana Masopustová. | Video: Martin Veselovský