reklama

Co ještě nevíte o krvi: Nejcennější tekutina světa pod drobnohledem

Životodárná tekutina, krev, byla a stále je předmětem značného lékařského a vědeckého zájmu. Bez krve by nebylo života, v našem těle je nenahraditelná. Z čeho se skládá, kolik krve vyprodukuje lidské tělo za rok a jak souvisí nemoci s krevními skupinami?

Foto: iStock

Krev je vazká červená tekutina, díky které žijeme. Čtyři až šest litrů krve bez přestání proudí v lidském těle, aby přenášely kyslík a oxid uhličitý, stejně jako základní živiny a další látky potřebné k životu.

Dospělý člověk má v průměru čtyři až šest litrů krve, přičemž obsah krve v těle tvoří asi šest procent celkové hmotnosti člověka. Krev je tak - po kůži a kostře - třetí nejtěžší částí. Okysličená krev má barvu jasně červenou, zatímco odkysličená tmavě rudou. 

Krev zkoumal už Hippokrates

Jednotlivé složky krve (červené a bílé krvinky a krevní destičky) objevil už řecký lékař Hippokrates. Ten si všiml, že z krve ponechané ve sklenici se oddělí tři samostatné vrstvy. První, průhlednou vrstvu, tvoří krevní plazma, ve střední najdeme bílé krvinky a úplně vespod se shlukují krvinky červené. Životnost červených krvinek je okolo 120 dnů, z čehož vyplývá, že krev se v průběhu roku třikrát vymění.

Červené krvinky jsou nosiči kyslíku, bílé krvinky chrání organismus a krevní destičky mají za úkol "záplatovat" defekty v cévní stěně a tím se zásadní měrou podílejí na srážení krve.

Věděli jste, že

Věděli jste, že

  • Hematofobie patří k nejrozšířenějším fobiím. Lidé, kteří jí trpí, se při pohledu na krev rozklepou a zpanikaří.
  • Během jednoho roku vyprodukuje lidské tělo až 18 litrů krve.
  • Pupečníková krev je krev čerstvě narozeného dítěte, která zůstává v placentě po přerušení pupečníku. Je zdrojem vysoce cenných zárodečných buněk.
  • Těhotné ženy mají od 20. týdne těhotenství asi o 50 procent víc krve než před početím.
  • Na krvi si pochutnávají pouze komáří samičky. Mají i své preference - upřednostňují skupinu 0.

Krev se dělí do čtyř skupin

Český sérolog, neurolog a psychiatr prof. MUDr. Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do čtyř skupin. Krevní skupina (či krevní typ) se určuje podle vlastností červených krvinek, tj. antigenů tvořených bílkovinami nebo polysacharidy. Krevní skupina je dědičná a podíl na jejím typu mají oba rodiče.

Celosvětově nejrozšířenější je krevní typ 0, ale v některých oblastech včetně České republiky je nejběžnější krevní skupina A. Naopak nejvzácnější je typ AB. Lidé s krevním typem 0 se řadí mezi univerzální dárce (mohou darovat krev komukoli) a jedinci se skupinou AB (má ji cca osm procent lidí) naopak patří mezi univerzální příjemce.

Vedle krevních skupin se rozlišuje také Rh faktor, který je buď pozitivní (Rh+), nebo negativní (Rh-), přičemž většina lidí (asi 85 procent) má Rh faktor pozitivní.

Krevní skupiny a nemoci

Bylo prokázáno, že každá krevní skupina přináší svým nositelům větší sklony k určitým chorobám. Nutno dodat, že nebezpečí vzniku těchto konkrétních nemocí je však jen nepatrně vyšší než u ostatních krevních skupin.

Krevní typ 0 je náchylnější k těmto chorobám: vředová choroba žaludku a dvanáctníku, sklon k alergiím, zánětlivá onemocnění a problémy se štítnou žlázou.

Krevní typ A má větší sklon k těmto chorobám: karcinom tlustého střeva, dělohy a vaječníků, ischemická choroba srdeční, cukrovka a nemoci jater.

Krevní typ B může častěji trpět na tyto choroby: astma, cukrovka, roztroušená skleróza, chronická únava nebo potíže s imunitním systémem.

Krevní typ AB častěji trpí na tyto choroby: nádory slinných žláz, leukemie, cukrovka, onemocnění srdce či anémie.

Pokud máte problém

Když je krve příliš málo, buňky trpí nedostatkem kyslíku a dochází k selhávání srdce; to funguje jako pumpa, která v takové situaci nemá co pumpovat. Opačný stav pak srdce nebezpečně přetěžuje.

Chudokrevnost (anémie) je stav, při kterém je v krvi příliš nízká koncentrace hemoglobinu. V důsledku toho má krev sníženou schopnost dodávat potřebný kyslík tkáním. Chudokrevní lidé bývají nápadně bledí a snadněji se unaví. Stav je dobré co nejdříve vyřešit, aby nedocházelo k nebezpečnému přetěžování organismu.

Nedostatek krevních destiček má zase za následek zvýšenou krvácivost. Krevní buňky, nejčastěji bílé krvinky, mohou zmutovat - netvořit se tak, jak standardně mají. V důsledku toho mohou vznikat buňky nádorové, které neplní správnou funkci a utlačují ostatní zdravé buňky v kostní dřeni.

Dámy si vyměňovaly prádlo. Výzvu si užila i Jennifer Lopezová | Video: Instagram, TikTok, Twitter, Facebook
reklama
reklama
reklama