Na jednu stranu můžeme být rádi, že technologie jako Zoom, Slack nebo WhatsApp máme. V době pandemie je užíváme mnohem více a díky nim je  sociální izolace stravitelnější. Na druhou stranu jsou to právě tyto komunikační kanály a skupinové chaty, které nás s narůstajícím objemem zpráv stresují a mohou v nás vzbuzovat úzkost. 

Ke konci března minulého roku WhatsApp oznámil čtyřicetiprocentní nárůst uživatelů a studie ze září minulého roku, která zkoumala 1300 dospělých Britů, ukázala, že používání digitální komunikace, konkrétně posílání zpráv, během pandemie vzrostla o 43 procent. "Důvodem, proč nás skupinové chaty stresují, je vestavěné nutkání přečíst si zprávu okamžitě a naplnit očekávání on-line prostředí v tom, že obratem odpovíme," vysvětluje psychiatr Elias Aboujaoude z kalifornské Stanford University, na které se specializuje na propojování technologie a psychologie.

Prohlédnout grafiku Průzkum ukázal nejinspirativnější filmové milostné scény. Lidé je v lockdownu zkouší

Máme pocit komunikačního dluhu 

Pokud okamžitě na zprávu nereagujeme, vzbuzuje to v nás úzkost a také pocit, že jsme zůstali pozadu a porušili hlavní pravidlo on-line komunikace. Vše se pak zintenzivňuje ve skupinové konverzaci, kde se velmi jednoduše hromadí počet nepřečtených zpráv. "A než se nadějete, procházení těchto zpráv vám může připadat stejně stresující jako čtení pracovních e-mailů. Vytváří to pocit komunikačního dluhu, který se v této době zvyšuje," říká výzkumník Internetového institutu na University of Oxford Bernie Hogan.

Zatímco před pandemií jsme jako omluvu přehlédnutí zprávy mohli využít zaneprázdněný život nebo jednoduše říct, že jsme unavení a nemáme chuť se socializovat, dnešní doba nás nabádá k tomu, že bychom měli tyto interakce oceňovat. Ty ale přichází v mnohem větším objemu a tempu, než jak jsme zvyklí. "Před pandemií bylo jednodušší přerušit to, co zrovna děláme, a okamžitě zareagovat. To ale v současné době s vysokou frekvencí zpráv přestalo být možné," podotýká Aboujaoude.

Týrané děti během pandemie trpí mnohonásobně více, ničí je i lhostejnost okolí

Žena

Pavlovův reflex: Každé pípnutí iniciuje úzkost

Psychickou zátěž pro člověka také může znamenat neustálé přecházení mezi jednotlivými skupinovými konverzacemi (a nejen jimi), které mají rozdílný emocionální rámec. Jinak se bavíte ve skupině rodinných příslušníků, kamarádek a pracovních kolegů. To se navíc zvyšuje v případě, kdy se odehrávají na různých komunikačních kanálech. "Na počátku pandemie mohlo být příjemné být součástí skupinového chatu, v rámci kterého jsme společně sdíleli stresující zkušenost. Teď se ale ukazuje, že stres a úzkost, která s posíláním zpráv přichází, se zvyšuje právě v případě skupinových chatů," upozorňuje Aboujaoude.

Roli tady hrají především notifikace, které doprovází každou zprávu. I když ve skupině jen kolují vtipné gify, úzkost se v nás může probouzet pokaždé, když telefon zavibruje nebo se rozsvítí. "Je to téměř jako Pavlovův reflex, každé pípnutí v nás iniciuje úzkost. Znamená to, že se stalo něco strašného, i když to tak ve skutečnosti nemusí být," říká ředitelka inovací ve zdravotnictví z Americké psychologické asociace Vaile Wrightová.

Nastavení si vlastních hranic je základ

Pokud cítíte, že už digitální komunikaci nezvládáte, podle odborníků existuje způsob, jak si bez výčitek najít ten správný balanc. "Ve skutečnosti nemusíte mít omluvu pro to, že někomu okamžitě neodepíšete. Je to úplně v pořádku," upozorňuje Vaile Wrightová, která dodává, že je důležité, abychom hleděli především na své mentální zdraví. Doporučuje vypnutí notifikací a omluvit se na nějakou chvíli z neúčasti ve skupinovém chatu. "I když se tím můžete někoho dotknout, nastavení si hranic je základ. Vysvětlete, že je to něco, co potřebujete. Je to lepší způsob než ostatní ignorovat."

Aboujaoude poukazuje na to, že pocit vyhoření ze skupinových chatů a neustálého psaní zpráv je dobrým způsobem, jak znovuobjevit telefonování, což akcentuje také Wrightová. "Skupinové chaty jsou skvělé pro rychlé aktualizace a sdílení vtipných memů, telefonování ale poskytuje propojení na mnohem hlubší úrovni," říká. Tvrzení odborníků potvrzuje také výzkum z roku 2017, podle kterého telefonování na rozdíl od vizuální komunikace zvyšuje naši empatii, a tím i hlubší spojení s druhým člověkem.

Pokud si tak opravdu potřebujete promluvit, zvedněte telefon. A pokud si potřebujete dát pauzu, otevřeně vysvětlete, proč se na chvíli vzdálíte. Jak říká Aboujaoude, pevný vztah vydrží i digitální oddělení.