Lékařka: Těhotné musí více pít. Nedostatek tekutin může ohrozit na matku i plod
Dospělý člověk by měl denně vypít aspoň dva litry vody, v těhotenství a při kojení je ale nutné příjem tekutin navýšit. Nižší příjem tekutin může mít zdravotní dopady na matku i plod, vliv na tvorbu mléka to nemá.
Těhotné ženy by měly navýšit denní příjem nápojů až na 2,7 litru, častěji jim totiž hrozí dehydratace. Kojící matky by měly zvýšit konzumaci až na 3,4 litru tekutin za den. Pro maminky je nejvhodnějším nápojem i co do složení voda pramenitá či přírodní minerální s nízkým obsahem minerálů.
Jak si hlídat pitný režim
Zajímavou alternativou k technologickým pomocníkům pro hlídání denního pitného režimu jsou také "chytré" odečítací lahve. Ty pomocí rysek a popisků znázorňují objem tekutiny, jenž by měl v danou denní dobu v nádobě zbývat. Jejich výhoda spočívá jednak v tom, že lze dodržování pitného režimu kdykoli ověřit jediným pohledem, jednak z nich lidé mohou tekutiny v případě potřeby rovnou doplnit. Odborníci však tyto lahve doporučují umísťovat na viditelné místo, jako je například pracovní stůl, popřípadě je nosit všude s sebou, jinak se dá na pití snadno zapomenout.
"Během těhotenství dochází v organismu k mnoha změnám zajišťujícím správný vývoj plodu. Jedná se například o vyšší míru zadržování vody v těle, zvýšení množství cirkulujícího objemu krve nebo její větší průtok ledvinami," uvedla vedoucí lékařka porodních sálů Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí (ÚPMD) Petra Hanulíková.
Ideálně by proto podle ní měla žena přijmout asi tři litry tekutin, zhruba 0,7 litru z potravin, například ovoce nebo polévek, a 2,3 litru z nápojů. Při kojení je třeba podle ní příjem vody ještě navýšit, v prvním půlroce až na 2,7 litru vody z nápojů.
Mateřské mléko je vodou tvořeno z 87 procent. Vyšší nebo nižší příjem tekutin ale podle lékařky vyšší či nižší produkci mateřského mléka neznamená. Tělo si jí dostatek pro produkci mléka vezme automaticky. "Nedostatečný příjem vody při kojení vede k lehké dehydrataci matky," doplnila Hanulíková. Ta může vést k vyčerpání organismu nebo zhoršení životních funkcí, jako jsou tlak nebo vědomí. Dostatek tekutin ovlivňuje také průtok krve a její průtok srdcem a ledvinami.
Vážná dehydratace v těhotenství může mít podle Ladislava Krofty z ÚPMD vliv i na narozené dítě. Například studie z Indonésie podle něj prokázala, že děti žen, které v poslední třetině těhotenství trpěly dehydratací, měly nižší porodní hmotnost, nižší délku a obvod hlavy a hrudníku.
V Česku se narodí zhruba 110 tisíc dětí za rok, z toho v Praze jich bylo loni téměř 18 900. Ze šesti pražských porodnic bylo nejvíc, téměř 5600, porodů loni právě v ÚPMD. Ústav je spolu s porodnicí u Apolináře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a porodnicí Fakultní nemocnice Motol také takzvaným perinatologickým centrem, kde se koncentrují rizikové případy.
Mohlo by vás zajímat: Muž si na den zkusil těhotenství
