Krizi jsem čekala, říká blogerka, která vydala Krizovou kuchařku. Hodí se pro všechny
Eva Francová se proslavila sérií knih a blogem s názvem Kuchařka ze Svatojánu, podle svého bydliště ve Svatojánském Újezdu nedaleko Jičína. Její recepty jsou inspirovány tradiční českou kuchyní a také ovlivněny vegetariánstvím a veganstvím. Letos v červenci jí vyšla Krizová kuchařka. Kniha na recepty v nouzi jí přitom podle jejích slov napadla dříve, než se v Česku začalo mluvit o koronaviru.
"O knížce tohoto typu jsem přemýšlela několik let a od roku 2018 začala mít konkrétní obrysy," tvrdí známá 51letá foodblogerka Eva Francová, jejíž kuchařské knihy patří mezi nejoblíbenější na trhu. U názvu své nové knihy však připouští, že Krizová kuchařka je "trochu ošemetný název pro skromnou, obyčejnou knížku s recepty".
Kniha neobsahuje pouze recepty na pokrmy z lokálních surovin za pár korun, ale také návody na přípravu věcí do domácnosti nebo léčivých přípravků, které by měly být součástí každé domácí lékárničky.
"Když jsem v roce 2017 začala o tématu knihy uvažovat a promýšlet, co by v ní mohlo a mělo být, mnohým přátelům a známým, které jsem prosila o názor, se toto téma zdálo jako zbytečné strašení a název nepříjemně stresující," napsala Eva Francová na svůj blog. O dva roky později se s nakladatelstvím nakonec dohodla, že kniha vyjde. "Bylo to několik měsíců předtím, než svět postihla pandemie nemoci covid-19. Nakonec to skoro vypadá na předtuchu, i když krizi v nějaké podobě předpovídali mnozí," dodává Francová.
"Krizi jsem čekala."
Úspěšná blogerka říká, že při vybírání receptů myslela především na jejich jednoduchost a dostupné lokální suroviny. Kniha také zdůrazňuje potřebu soběstačnosti.
"Mnoho lidí si myslí, že stravovat se rostlinně znamená jíst potraviny dovážené z velké dálky a pěstované bůhvíjak. Chtěla jsem dokázat sobě i pochybovačům, že i z lokálních surovin se vegan nají zdravě a pestře. Dalším důvodem byl důraz na dobrovolnou skromnost, která začíná právě v jídle, pokud ji člověk myslí vážně. Také na alespoň částečnou soběstačnost a nezávislost na každodenních nákupech," vysvětluje.
O koronaviru se sice při vzniku knihy ještě netušilo, Francová ale nějakou krizi čekala, spíše než zdravotní ale sázela na ekonomickou, společenskou či klimatickou.
V dobách krize by podle Francové neměla lidem doma chybět pitná voda a trvanlivé potraviny. "Luštěniny, obiloviny, sterilovaná zelenina, cukr a sůl. Dále mouka, těstoviny, ořechy, olej, ocet. Doporučuji také instantní droždí, kypřicí prášek a oblíbené koření. I sušené ovoce jako když najdete. Mnoho lidí se neobejde bez kávy, čokolády nebo čaje," vyjmenovává. Všechny potraviny by přitom měly být uskladněny v suché místnosti a ideálně také v barelech s gumovým těsněním jako ochrana před škůdci.
Kvašená zelenina a kváskový chleba
Rozumné množství zásob je podle autorky kuchařky velmi individuální. "Někomu stačí dvě kila rýže, balíček těstovin a kečup, jiný koupí rýže třeba deset kilo, ve sklepě má brambory, cibuli, kvašené zelí a marmelády. Také jíme každý jiná jídla a v jiném množství. My nejsme velcí jedlíci. Nemá rovněž žádný smysl dělat si zásoby pohanky, pokud nám nechutná," vysvětluje.
V její domácnosti ve Svatojánském Újezdu nikdy nechybí kvašená zelenina, ovesné vločky, ořechy, mák a jablka. "Obden peču kváskový chleba, milujeme polévky," říká. V Krizové kuchařce lze najít návod na to, jak si vyrobit kvašenou zeleninu, nebo recept na pečivo a chleba.
"Chleba, to je přímo esence domova, a i když nepečeme pravidelně, měli bychom to alespoň umět. Pro všechny případy. Kvasnice si v nouzi sami nevyrobíme, ale kvásek? K tomu nepotřebujete nic víc než celozrnnou žitnou mouku a vodu," píše. Právě kvasnice byly na jaře v mnoha obchodech nedostatkovým zbožím.
Sama si mnoho surovin pěstuje na zahradě, čerstvou zeleninu v bio kvalitě nakupuje jednou týdně a zbytek trvanlivých potravin nakupuje jednou za několik měsíců v internetových bezobalových obchodech.
"Nezapomeňte na plynový vařič či lékárenský líh"
Na zahradě by podle Francové neměla chybět cibule, brambory, česnek, rajčata, okurky, dýně, košťáloviny, kořenová zelenina a byliny. "Ne na každé zahradě se daří všemu a je třeba zohlednit druh půdy a podnebí. Nám se třeba nedaří košťálovinám, tak je nepěstujeme. Důležité jsou také ovocné stromy a keře a ořešák, pokud je na něj místo," dodává.
Kromě potravin je podle ní potřeba pamatovat také na dostatek krmiva pro zvířata a další nezbytnosti, jako jsou mýdla (včetně toho na praní), lékárenský líh, léčivé byliny, zápalky a svíčky, baterie, plynový vařič s bombou, lékárnička první pomoci a sada nezbytného základního nářadí.
Sama Eva Francová si sice kosmetiku vyrobit umí, ale například prací prášek a šampon si kupuje. "Kosmetiku nenakupuji vůbec, používám pouze vlastní pleťový bylinný olej. Ale léčivé přípravky nekupuji žádné, tady si zcela vystačím s vlastními zdroji," dodává.
A jaký je její tajný tip na léčení neduh? "Rozhodně odpočinek, ten nic nestojí a je téměř všespásným lékem. Jinak poměrně univerzálním léčivým přípravkem je vlaštovičníková tinktura, která mi v chladničce nesmí nikdy chybět," říká.
Finanční tíseň ji naučila soběstačnosti
Sama začala myslet na větší soběstačnost před pár lety, když se ocitla ve finanční nouzi. Ta ji naučila se uskromnit a být samostatnější v bylinkaření, pečení chleba i výrobě tofu. Francová také dodává, že ji celá situace posílila také sebevědomí, že se nezhroutí z každé složitější situace.
Kuchařka ze Svatojánu apeluje na lidi, aby se naučili něco praktického, co pak mohou směnit.
"Patrně se budeme muset naučit znovu spolupracovat, domluvit se, oprášit výměnný obchod, v těžkých dobách se osamělým individualistům žije velmi těžce, a to i v případě, že mají dost peněz. I když ne všichni máme možnost vypěstovat si svoje jídlo, máme možnost nabídnout své služby výměnou za ně. Někdo je šikovný zdravotník, jiný rozumí motorům, další je zručný kutil. Když umím péct chleba nebo plést teplé ponožky, mohu za to dostat obilí nebo zeleninu," tvrdí.