Zjistila jsem, že nejsem zlomená, říká Katka. Podstoupila terapii ketaminem
Kateřina se od dvaceti let léčí s úzkostnou a depresivní poruchou. Když se její psychický stav ani po 12 letech nezlepšoval, rozhodla se podstoupit ketaminem asistovanou terapii. S pomocí psychedelické látky se chtěla dostat "za dveře" vlastního vědomí, kde si myslela, že potlačuje trauma. Dnes se cítí lépe. "Dokonce cítím probliky něčeho normálně pozitivního," říká.
"Na základní škole jsem byla celkem oblíbená, nezažívala jsem žádnou šikanu, nedělo se mi nic hrozného. Kvůli úzkostným pocitům jsem ale chodila za školu. Ne tak, že bych pařila a flákala se po obchoďácích, ale seděla jsem doma," vzpomíná 32letá Kateřina.
Rodiče ji poslali za psycholožkou, která jí diagnostikovala úzkostnou poruchu. "Dál se tím už ale nikdo nezabýval. Občas si říkám, že kdyby to moje blízké okolí více řešilo, možná by mi to v budoucnu ušetřilo kus práce," přemýšlí Kateřina, která se následně vyhýbala i výuce na střední škole. Svým dušením stavem se začala zabývat ve 20 letech, kdy navštěvovala psycholožku z dětství.
Zdají se jí pouze noční můry
Kateřina se dnes potýká s depresivní a úzkostnou poruchou, což v praxi znamená, že velmi vzácně zažívá den, kdy by nepocítila "žádný osten". "V úzkostných stavech mám pocit šíleného strachu a nervozity. Samozřejmě zjišťuji, co za nimi stojí, ale většinou se spustí z absolutně nepochopitelných důvodů," popisuje. Úzkosti se jí promítají také do spánku, kdy se jí zdají pouze noční můry.
"Lidé mě v nich opouštějí, zrazují, říkají mi hrozné věci. Jsem tak fyzicky a psychicky zničená už od rána," svěřuje se mladá žena. Právě téma snů odráží jádro jejích problémů - trpí syndromem opuštění.
Během depresivních stavů má pocit, že nikdy nezažila nic dobrého. "I když se snažím najít hezké vzpomínky, je to jako tlustá deka, která mě zavalí," říká žena, která od 25 let užívá antidepresiva.
Úspěšnost ketaminu dokládají studie
Za svůj život vystřídala několik psychologů, psychiatrů i léků. Když se jí psychický stav začal v posledním roce zhoršovat, začala hledat další způsoby, jak si pomoci, a narazila na ketaminem asistovanou psychoterapii. Účinnost ketaminu u deprese je dokumentována mnoha vědeckými studiemi a během týdne se jeho účinnost projevuje u 30 až 70 procent léčených klientů.
Užití ketaminu oproti běžné psychoterapii umožňuje změny vnímání, myšlení i prožívání. Během léčby tak často dochází ke kontaktu s celou škálou emocí i vzpomínek, které jsou v běžném stavu vědomí hůře přístupné a můžou být podkladem duševního onemocnění. Užití látky probíhá ve spolupráci s psychoterapií a v Česku ji jako jedna z prvních svého druhu v Evropě poskytuje instituce Psyon.
Myslela jsem si, že mám trauma
"Za roky terapie mám spoustu věcí na rozumové úrovni zpracované. Vím, proč se chovám, jak se chovám, a jakým způsobem řeším konflikty. Zároveň jsem ale pořád narážela na nějakou stěnu, za kterou jsem se nemohla dostat. Moje představa byla taková, že je tam tak silné trauma, na které se nejsem schopná podívat, a užití ketaminu by mi v tom mohlo pomoci," vzpomíná Kateřina, která byla i tak z netradiční formy terapie nervózní. "Bála jsem se ztráty kontroly, která je pro mě zásadní," tvrdí.
"Celý proces léčby ketaminem je uzpůsobený tak, aby se klienti a klientky mohli ponořit v klidu tam, kam potřebují," vysvětluje psychoterapeutka Jana Tylš Adámková, která působí v Psyonu. V první řadě Kateřina absolvovala dvě přípravná sezení. "Mají několik cílů. Například se s klientem či klientkou poznat a vybudovat vzájemné bezpečí. Je důležité, aby daná osoba pocítila, že se na nás může spolehnout," popisuje Tylš Adámková.
Klient by měl mít psychoterapeutickou zkušenost
Součástí léčby je také formulace záměru pro psychoterapeutickou práci s ketaminem formou metafory nebo obrazu. "Společně se díváme do historie daného člověka," vysvětluje psychoterapeutka. Samotnému podání látky předchází fyziologická vyšetření u lékaře. Klient by měl mít za sebou také psychoterapeutickou péči a ideálně v ní stále být.
"Jde o to, aby měl člověk už trochu prohlédnutou mapu svého života a svých témat. Aby věděl, jaké to je být se svým prožíváním, a uměl ve svých pocitech setrvat," říká Tylš Adámková. I když jsou součástí péče po užití látky dvě integrační sezení, zkušenost z ketaminu neskončí po týdnu. "Je to dlouhodobý proces a je dobré, když může klient se svým psychoterapeutem následně na tématech, které látka ukázala, pracovat," dodává.
Velká část ceny léčebného procesu je hrazena ze zdravotního pojištění a klient přispívá částkou ve výši 7700 korun. Lidé v pracovní neschopnosti či invalidním důchodu si pak můžou zažádat na klinice o příspěvek na léčbu.
Bad trip není náročná psychedelická zkušenost
Když měla Kateřina přípravné kolečko za sebou, dostavila se na kliniku, kde ji čekalo samotné ústní podání ketaminu. To se odehrává v odhlučněné místnosti s postelí. Nedoléhají do ní žádné zvuky zvenčí, což pomáhá klientovi uvolnit se a projevit se, jak potřebuje. "Někdo ve změněném stavu vědomí jen velmi klidně leží, jinému se zase jen změní rytmus dechu, i když navenek nejde nic poznat. Jiní lidé zase pláčou nebo vrčí," popisuje Tylš Adámková s tím, že vrcholný účinek samotné látky trvá přibližně hodinu.
Tylš Adámková je pak s klienty v místnosti a hlídá, aby osoba nespadla z postele. "Nebo aby mohla bezpečně vyjádřit agresi, když potřebuje. Například najdeme polštář, do kterého může bouchat." Důkladná příprava, bezpečné prostředí a přítomnost psychoterapeuta zaručuje, že klient nezažije bad trip (špatnou zkušenost, pozn. red.). K tomu často dochází v prostředí, kde může užití psychedelické látky něco nebo někdo narušit. "I když klient může zažít náročnou psychedelickou zkušenost, bude mu k užitku. Nestane se nic, co by pro něj mohlo být traumatizující," vysvětluje psychoterapeutka.
Mám pocit, že to zvládnu
Kateřinu ani chvíli nenapadlo, že by "tam" mohlo být něco dobrého. "Myslela jsem si, že za tou stěnou bude něco, co mě rozloží. Nic takového se ale nestalo. Po tolika letech, kdy jsem si myslela, že nejsem schopná existovat a jsem zlomená, jsem samu sebe viděla jako osobu s velkou sílou a láskou. Hlavně sama k sobě," vysvětluje Kateřina s úsměvem na rtech svou zkušenost. "To jsem nečekala ani v nejmenším. Terapie ketaminem byl pro mě tranziční zážitek. Něco docvaknulo, protože se to neodehrávalo jen na rozumové úrovni," říká.
I když Kateřina celý život věděla, že není špatný člověk a že na sobě pracuje, prožitek z toho, že není zlomená - tedy pocit, který žila celý život - byl pro ni určující. "Viděla jsem, že jsem celá, dobrá, silná a že jsem schopná do toho sahat," popisuje. I když její duševní problémy nevymizely, má pocit, že se po úzkostných a depresivních epizodách dokáže rychleji "vracet k sobě".
"Není to méně silné, ale mám pocit, že obtížné stavy zvládnu, že to přejde a zase se budu cítit lépe. Daří se mi to snadněji zpracovávat a všechno mi dává trochu větší smysl," dodává s tím, že dokonce začala cítit "probliky něčeho normálně pozitivního". "To jsem nikdy dřív nezažívala."