Dost možná namítnete, že tahle léčebná metoda nebude nic pro vás, protože máte hudební "hluch" a nezazpíváte ani Halí belí. Ale o tom to vůbec není. Hudbou se může léčit každý.

Podstatou muzikoterapie je působení nejen hudby jako celku, ale i střídání tónů, zvuků a ticha či různých rytmů na náš organismus, což s hudebním nadáním přímo nesouvisí.

Vliv na fyzické zdraví

Hudba má na naše zdraví větší vliv, než si možná dovedete představit. Během terapie se nám bezprostředně zpomalí a zklidní tep, ustálí se krevní tlak, aktivita našeho mozku přejde do relaxační hladiny alfa. Muzikoterapie působí přímo na buňky v lidském těle a vylaďuje je. Takto dokáže upravit i metabolismus a při dlouhodobém působení můžeme dokonce pozorovat i výrazné posílení imunity, což také potvrzují vědecké výzkumy sledující zvýšenou tvorbu velkých bílých krvinek. Tyto buňky jsou schopné eliminovat jak virové infekce, tak třeba i nádorové bujení.

Léčba dušvních chorob

Muzikoterapie ve velkém míře ovlivňuje také mozkovou činnost a působí na psychiku. Využívá se tedy v léčbě duševně i tělesně postižených lidí, a to jak dospělých, tak dětí. Celostní muzikoterapie se významně uplatňuje v oblasti práce se seniory, nemocnými Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence, ale také u pacientů s mentálním postižením a kombinovanými vadami, s poruchami chování, emocí či smyslového vnímání. Významné výsledky přináší i u jedinců s vadou řeči nebo také při poruchách autistického spektra, u dětí s ADHD, trpících epilepsií či neurologickými až psychiatrickými obtížemi.

Jak terapie probíhá

Pro zdárný průběh léčby je důležité, aby se pacient a terapeut nejdříve poznali a vzájemně se na sebe naladili. Terapeut pak zjistí, jak člověk na hudbu reaguje a doporučí vhodné hudební nástroje, s nimiž budou pracovat, ať už jde například o piano, xylofon, kytaru, bubínky a další. Práce je vždy individuální. Lidé, kteří mají například problém mluvit nebo řeči rozumět, mohou s terapeutem hrát, nebo třeba jen vyťukávat "zprávy" na bubínek či triangl. Pacienti, jež mají tělesné potíže, zase hudba povzbuzuje k pohybu. V logopedii se pracuje s rytmem a zpěvem. Jsou běžné případy lidí, kteří bez problémů zazpívají text písně, ale když ho pak mají odříkat, koktají. Díky terapii se pak tyto potíže upraví. 

Příklad z praxe: Jak probíhá muzikoterapie v Alzheimercentru Zlín

Pacientům s Alzheimerovou chorobou zde pomáhá muzikoterapeutka, bývalá učitelka a výchovná poradkyně paní Magda Blahová. "Celostní muzikoterapii aplikuji v pasivní formě, kdy ležícím klientům zpívám a hraji na nástroje s přirozeným laděním jako např. dešťovou hůl, kalimbu, tibetské mísy, zvonky a kartálky, gong, didgeridoo, djembe, šamanský - rámový buben - nebo ústní harfu. Druhou možností je pak kombinovaná forma, při které se snažím klienty také aktivně zapojovat," popisuje muzikoterapeutka Magda Blahová své pravidelné hodiny, které jako dobrovolník poskytuje klientům v Alzheimercentru Zlín.

"Při hře na hudební nástroje dochází k pravidelnému střídání levé a pravé ruky a tím ke stimulaci pravé a levé mozkové hemisféry a následně k jejich propojování. Jednotlivé bloky pak prokládám vlastní hrou a zpěvem k relaxaci klientů," vysvětluje paní Blahová princip terapie a potvrzuje, že výsledky je možné pozorovat bezprostředně: "Klient s do té doby bezemočním výrazem ve tváři se mnou naváže oční kontakt či mne slovně pozdraví, jiní třeba začnou tančit s rukama nad hlavou, bubnovat si nebo pobrukovat. Při relaxaci zase vnímáme, jak se celkově uvolňují, včetně jejich dýchacího aparátu, mohou si odkašlat, volně dýchat, zklidňují se." 

 "Paní Blahová je úžasný, empatický a trpělivý člověk, nadšený pro téma celostní muzikoterapie," váží si již téměř dvouleté spolupráce Helena Nováková, ředitelka Alzheimercentra Zlín. 

"Alzheimerova choroba je velmi specifické onemocnění a my se snažíme naše klienty doprovázet na jejich cestě, být jim nablízku a zajistit maximálně možnou kvalitu jejich života i při již tak náročném onemocnění. Je zajímavé a zároveň povzbuzující vidět i u imobilních klientů pozitivní vliv celostní muzikoterapie, jejich celkové zklidnění, spokojený výraz v obličeji, často i snahu zapojit se aktivně mimikou, drobnými pohyby či posuňky a zejména navozený oční kontakt," doplňuje ředitelka zlínského centra.