reklama
 

Lékařka čínské medicíny radí: Zdraví je o pocitu

Hodiny v čekárně a pět minut v ordinaci. Víc času si na vás doktor obvykle neudělá. U 'číňanů' je to jinak - čas zde plyne pomaleji a lékař vás opravdu vyslechne a respektuje.

Foto: Thinkstock

Tři tisíce let zkušeností - to je základ pro tradiční čínskou medicínu, k níž se obrací stále víc lidí. Čínská medicína se také stává rovnoceným partnerem klasického západního lékařství.

Proč tomu tak je a co může stará metoda nabídnout dnešním lidem, o tom jsem si povídala s doktorkou Štefánií Ebenovou z Kliniky Meridian - kliniky tradiční čínské medicíny.

S čím za vámi lidé přicházejí?

Nejvíc to budou chronické problémy, které se jim nepodařilo vyřešit klasickou cestou. Ale není to výlučné. Jako lékařka jsem dělala kardiochirurgii, tak mám i poměrně dost pacientů kardiologických, nebo i po kardiochirurgických výkonech.

Proč myslíte, že to tak je? Skutečně jim klasická medicína neumí pomoci, nebo jde spíš o přístup?

Opět platí obojí. Moderní medicína, hlavně pro akutní stavy a závažné nemoci, je nenahraditelná – a v tomto bychom si skutečně měli našich odborníků a zdravotního systému vážit. Trochu jinak je to už u nemocí chronických, vleklých, kde moderní medicína dokáže ovlivnit 'vrcholky', ne už ale 'kořeny' nemoci. Dnes už ale naštěstí přibývá lidí, kteří ke svému zdravotnímu stavu přistupují aktivně a neuspokojí je rada typu: "Vezměte si na to prášek. A budete ho tak brát až do konce vašeho života...“

Berou vás jako první nebo jako poslední možnost?

Ti, kteří přicházejí poprvé, častokrát jako poslední. Moji pacienti pak už většinou jako první. Správný praktik tradiční čínské medicíny (TČM) by měl pro své pacienty fungovat tak trochu jako praktický lékař. S čím si umí poradit – vyřešit, s čím ne – poslat dál, nejlíp k ověřenému specialistovi. 

MUDr. Štefánia Ebenová, Ph.D

MUDr. Štefánia Ebenová, Ph.D

  • Má 17 let praxe v oborech všeobecná chirurgie, cévní chirurgie a kardiochirurgie, 13 let na Klinice kardiovaskulární chirurgie IKEM
  • absolovala Školu tradiční čínské medicíny při TCM Institutu, pregraduální a opakované postgraduální stáže na Universitě TČM v čínském Nanjingu
  • absolventka Kurzu lékařské akupunktury při IPVZ Praha a členka České lékařské akupunkturistické společnosti
  • bývalá terapeutka Mostu ke zdraví a TCM Clinic
  • lektorka TCM Institutu: akupunktura – praktika, přednášky – fytoterapie, základy TČM
  • předsedkyně akreditační komise Komory tradiční čínské medicíny

Co jim vlastně u klasické medicíny chybí?
Celostní přístup, ale také schopnost vyslechnout a respektovat – to už je ale o lidech a nastavení systému.

Jak je možné, že věda jde stále kupředu, poznatky a možnosti jsou naprosto nesrovnatelné třeba už jen s dobou před 25 lety, a přesto spousta lidí se od těchto možností odvrací?

V této rychlé a přetechnizované době má mnoho lidí potřebu se zklidnit, změnit způsob života, vrátit se k přírodě... Častokrát je to útěk ze systému. A je to pravda: nastolit rovnováhu tam 'vně', kde čas plyne pomaleji, je jednodušší, než se k ní dostat uprostřed hlučícího davu...

Připadá vám, že jsou lidé skutečně stále víc nemocní, nebo je to jen dojem, částečně vyvolaný stále dokonalejšími diagnostickými metodami – jinými slovy "Zdravý pacient je jen špatně vyšetřený pacient“?

Zdraví je o pocitu. Cítím se dobře, nemám potíže, nic mě nebolí... Když se například při preventivní prohlídce skutečně najde nějaká 'nesrovnalost', je téměř jisté, že bychom něco našli i při diagnostice podle TČM. Porucha funkce vždy předchází změnu struktury.

Západní medicína o sobě prohlašuje, že je založená na důkazech. Čím láká a přesvědčuje čínská medicína?

Pro mě skutečností, že se tento systém péče o zdraví používá už několik tisíciletí, že za tuto dobu nezanikl a nezkostnatěl, ale naopak je pořád živý, vyvíjí se a je schopný naplnit i požadavky dnešního moderního člověka – je dostatečně přesvědčivý důkaz jeho účinku.

Navíc i v TČM dnes probíhají vědecké studie, které ale vzhledem k celistvosti jejího pohledu na člověka musí být sestavovány trochu jiným způsobem.
Farmaceutickou lobby například lákají svými účinky mnohé byliny, které velmi úspěšně TČM využívá. Vtip je ale v tom, že největší účinek nemá vyextrahovaná účinná látka, ale celá bylina, případně její kombinace v bylinné směsi – prostě tradiční způsob užití. I poslední nositelka Nobelovy ceny za medicínu čínského původu, která použila pelyněk jako zdroj pro lék proti malárii, udělala zásadní pokrok ve své práci až když použila tradiční způsob extrakce. Ale kdybych měla říct, co je pro mně v TČM nejdůležitější – určitě ten individuální přístup a pohled na člověka jako celek.

Zdá se, že přesvědčuje i zástupce českého zdravotnictví. Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se otvírá klinika čínské medicíny, některé postupy už byly oficiálně uznány. Které? A proč myslíte, že tomu tak je?

Máme radost, že představitelé ministerstva zdravotnictví jsou už ochotní nám naslouchat. Vždyť například lékařská akupunktura se už desetiletí vyučuje v postgraduálním vzdělávání lékařů a akupunkturisté mají svou společnost při České lékařské společnosti J. E. Purkyně - to jenom pan prezident lékařské komory doktor Kubek nemůže akupunktuře, i když je ve specifických případech uznávaná jako léčebný postup, přijít na jméno. Tradiční čínská medicína se oficiálně vyučuje na univerzitách nejenom v Číně, ale i v Západním světě a v mnoha zemích je součástí všeobecné zdravotní péče. Z evropských zemí uvedu například Německo, Švýcarsko, Velkou Británii, severské země, Španělsko. I Slovensko má z akupunktury oficiální atestaci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) představila v roce 2014 desetiletý plán inkorporace tradičních medicín do systému zdravotní péče, který doporučila všem zúčastněným zemím. V roce 2011 vznikla u nás Komora tradiční čínské medicíny, která s WHO v tomto velmi úzce spolupracuje. Nejnovější mezinárodní klasifikace nemocí, což je kódovaný seznam nemocí, který je oficiální pro všechny lékaře i nelékařská povolání ve zdravotnictví, a který vyjde nově v roce 2017, bude obsahovat i kódování dle obrazů tradičních východních medicín. Plyneme na vlně, která je všeobecně přijímána a uznávaná – akorát u nás v závětří to trvalo trochu déle, než v okolních zemích.

Souvislost mezi prostředím, v němž žijeme, a nemocemi, jimiž trpíme, je pochopitelná. Do jisté míry je pochopitelná i souvislost mezi psychickou a fyzickou stránkou organismu. Jak ale může pomoci i takovému člověku, který na tyto souvislosti třeba vůbec nevěří? Myslíte, že tisíce let staré postupy mohou využít i lidé v dnešní moderní společnosti a jejím zničujícím životním stylu a tempu?

Myslím, že v mnohém jsem již odpověděla. Kdybych tomu nevěřila, tohle povolání bych nikdy nedělala. Když jsem s tradiční čínskou medicínou začínala jako pacient, byla jsem nestranná až mírně skeptická. Byla jsem chirurg, který věří jenom tomu, co jsi osahá. A přesto mě TČM přesvědčila.

Jak jste vy osobně přišla k tomuto oboru?

Jako pacient. V IKEM-u, kde jsem pracovala jako chirurg na kardiochirurgii, jsme na lékařském pokoji byly všechny ženy spolu: chiruržky i anestezioložky, mezi nimi i pani doktorka Lenka Gluvňová, která mi píchala akupunkturu a mnohokrát pomohla s maličkostmi i závažnějšími zdravotními problémy.

S jakými metodami a prostředky pracujete nejčastěji?

S akupunkturou a bylinnou léčbou. Poradím i v dietetice, bez toho to nejde, cvičím i Qi-gong, ale na nácvik cvičení radši pacienty odešlu ke kolegovi – odborníkovi. Co vůbec nedělám, jsou Tuina masáže. Na to nemám konstituci, ani dostatek sil.

Komu pomoci neumíte?

Těžká otázka. Snad jenom tomu, kdo nepřijde. Samozřejmě jsou symptomy, které jdou ovlivnit obtížně – například tinitus, velké tumory, cysty – ale ani to není absolutní. Když léčíme kořeny, tak i když se nám někdy nepovede plně zvládnout to, s čím k nám pacient přijde, ovlivníme něco jiného, stejně, nebo ještě více důležitého. Jako příklad uvedu pacienta, který přišel kvůli bolestem břicha s plynatostí. Po půl roce až roce léčby už sice bolesti nebyly, ale plynatost pořád přetrvávala. A nedařilo se ji vůbec ovlivnit. Co se ale velice zlepšilo – astma a vysoký krevní tlak. Tak to prostě s TČM chodí. Někdy je to jenom o tom vydržet. Nemůžeme očekávat, že stav, který se vyvíjel během let, odezní během týdnů. Aby se účinnost léčby naplno projevila, u chronických potíží, to chce tak tři – čtyři měsíce, i když někdy i po prvním odvaru nebo akupunktuře se může stát malý zázrak. 

Kdybyste měla ze svého oboru dát jedno doporučení, radu nebo varování, co by to bylo?

Snídejte. Optimální je teplá snídaně - kašičky, vývary, vajíčka... Snídaně vám dodá energii na celé dopoledne a 'zastabilizuje' vás - nebudete tak lehce podléhat emocím a stresu, posilní se imunita, nebo všeobecně váš štít vůči nástrahám vnějšího světa. Když se dobře a v klidu nasnídáte, tělo nestrádá a má sílu dopoledne 'uklízet' - a my paradoxně, i když ráno jíme, hubneme. Když tělo dostane, co dopoledne potřebuje, nemusí sahat do 'zlatých zásob' - životní esence, která určuje délku našeho života, plodnost nebo také zdravotní stav dětí, které se nám ještě narodí.

Božská Taylor a vyzývavá Selena. Jinak byly ceny AMA přehlídkou divnosti | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama