Délka trvání těchto obtíží závisí hlavně na množství požité laktózy a velikosti deficitu produkce trávicího enzymu. U člověka, který trpí touto intolerancí, může navíc díky rychlejšímu průchodu tráveniny střevy docházet ke sníženému vstřebávání ostatních živin z potravy. Laktózová intolerance se může objevit v jakémkoliv věku.

Když enzymy nefungují

Podle některých studií trpí touto intolerancí v některých zemích více než 75 % dospělých obyvatel. Jedná se o neschopnost lidského organismu správně se vypořádat s trávením mléčného cukru, laktózy. Štěpení mléčného cukru začíná v horní části tenkého střeva a v jeho spodní části dochází k jejímu vstřebávání. Enzym, který štěpení laktózy zajišťuje, se nazývá laktáza. Pokud lidské tělo neprodukuje tento enzym v dostatečné míře, zůstává mléčný cukr v tenkém střevě částečně nebo zcela nerozštěpen. Tento cukr na sebe následně váže velké množství vody přímo z krevní plazmy, a dochází tím tak výraznému zvýšení obsahu tenkého střeva.

Schopnost štěpit laktózu se začíná v lidském organismu snižovat ve věku dvou let, kdy lidské tělo snižuje míru produkce laktázy. V ojedinělých případech se může stát, že se narodí děti, které schopnost produkovat tento trávicí enzym nemají vůbec. Laktózová intolerance se tedy může výjimečně objevit i u právě narozených dětí.

Jak bojovat s intolerancí?

Schopnost laktózu tolerovat, se zvyšuje při konzumaci produktů, které prošly procesem mléčného kvašení. Děje se tak díky přispění prospěšných bakterií mléčného kvašení. Navíc při kvašení dochází k přirozenému snížení obsahu laktózy. Konzistence kvašených výrobků rovněž zajišťuje pomalejší průchod trávicím traktem. Při laktózové intoletanci můžeme konzumovat rostlinná mléka nebo produkty s nižším obsahem laktózy.

Nepleťte si pojmy

Jaký je rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí? U alergie jde o nepřiměřenou reakce imunitního systému na určitou složku potravy. Vyšší výskyt alergie je u dětí než u dospělých. Mezi hlavní alergeny řadíme mléko, vejce, mouku (lepek), ryby, arašídy, sóju. Alergie může vzniknout v podstatě na jakoukoli složku potravy, včetně např. konzervačních či aromatických látek. Potravinová intolerance není způsobená imunitní reakcí, ale tak zvanou metabolickou poruchou. Nejčastěji je uváděna laktózová intolerance, nesnášenlivost mléčného cukru, při které se jedná o nedostatek či absenci enzymu (v našem případě laktázy), která je nezbytná k jejímu správnému trávení.

Zkuste kozí mléko

"Z ostatních druhů živočišných mlék má přibližně o deset procent nižší obsah laktózy mléko kozí. Toto mléko je zajímavé hned v několika směrech," říká Jiří Slíva z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na kozím mléku nejvíce oceňuje skutečnost, že je svým složením velmi blízké mléku mateřskému. "Vedle podobnosti kozího a mateřského mléka co do obsahu mastných kyselin a proteinů je zřejmá podobnost i v přítomných oligosacharidech. Ačkoliv se obsah laktózy v kravském i kozím mléce liší jenom mírně, kozí mléko je méně často zdrojem pro rozvoj laktózové intolerance," říká Jiří Slíva. Jinými slovy, kozí mléko může být lépe snášeno tam, kde činí problémy mléko kravské (Inspiraci najdete na www.nase-mleko.cz).

Vyšší obsah bílkovin

Množství bílkovin v kozím mléce je vyšší než v kravském, avšak důležitý rozdíl spočívá v jejich složení, což je pravděpodobně důvod, proč organismus některých lidí snáší kozí mléko podstatně lépe než mléko kravské. Lepší stravitelnost kozího mléka je způsobena zejména rozměry a složením tukových částic, které se více podobají těm v mléku mateřském. Tuk kozího mléka je přirozeně homogenizovaný, a tím i lépe stravitelný.