Půlka Čechů má špatné držení těla. Choďte bosky téměř kdekoliv, radí fyzioterapeutky
Skoro polovina Čechů má špatné držení těla. Na vině je sedavé zaměstnání, nošení těžkých tašek i špatné boty. V posledních letech proto v Česku roste popularita chůze naboso – obchody se speciální bosou obuví rostou jako houby po dešti a skokově přibývají speciální stezky a trasy, kde se lze bezpečně procházet bez bot. Jednu z nich otevřel před měsícem také Klub českých turistů v Klánovickém lese.
Každodenní hodina svižné chůze má prokazatelně pozitivní účinky nejen na fyzický, ale i psychický stav člověka. Až 40 procent Čechů má ale přitom podle Ivy Bílkové z FYZIOkliniky při chůzi špatné držení těla.
"Snad každý má vsedě nebo při chůzi předsunutou hlavu. Dospělí často trpí bolestí hlavy nebo i brněním do rukou od zvýšeného napětí trapézového svalu, který ještě nese váhu batohu při turistice. Pokud má dotyčný potíže s páteří nebo klouby, bolesti se při chůzi mohou zvýraznit," říká. Ke špatnému držení těla přitom může přispívat i nevhodné obutí.
"Mezi nejčastější chyby při chůzi patří tvrdý dopad na hranu paty. Chůze přes paty a s tím spojený náraz do pat může způsobit i patní ostruhu, bolesti chodidel, zánět plantární fascie, ale také bolesti kolen, kyčlí a kloubů, zároveň je také tento typ chůze nešetrný vůči naší páteři. Chůze přes paty také mění držení těla, typické je větší prohnutí v hrudní části páteře (shrbená záda), hlava v předsunu a zavřený hrudník," vyjmenovává fyzioterapeutka Denisa Prosser z centra pro pohybovou terapii Ideal Move. Bosá chůze pomáhá tyto nešvary napravit a nutí člověka aktivně zapojovat přednoží a odlehčit paty.
"Choďte bosky kdykoliv a kdekoliv"
"Bosá chůze jako taková je nejlepší cvičení v případě jakýchkoli deformit nohou. Jako aktivní posilování bych ji doporučila všem lidem. Občasné chození v barefoot obuvi je vhodným doplňkem léčby při takzvaném plochonoží nebo třeba vbočeném palci. Chůze naboso je také vhodná pro lidi, kteří trpí na otoky nohou, jelikož střídání chladu, tepla a různých povrchů, včetně nerovností, stimuluje lymfatický systém," vyjmenovává Iva Bilíková.
Fyzioterapeutka také doporučuje chodit bosky co nejčastěji po různých površích. "Jako překážku bosé chůze nevidím roční období, ale například špinavá místa a rizika zranění. To u bosé obuvi alespoň částečně odpadá. Výhodou je, že se otužujete - pravidelný, ale ne přehnaný chlad stimuluje vyšší tvorbu lymfocytů, čímž si zlepšíte imunitu a dobře se vám prokrví celé nohy," dodává.
Přestože barefootová obuv pomáhá napravit nešvary při chůzi a má pozitivní vliv na zdraví chodidel i páteře, fyzioterapeutky zároveň upozorňují, že přechod na bosou obuv by měl být pozvolný.
"Stává se, že lidi začnou chodit v barefoot botách sami, ale dupou v nich a natahují krok, po měsíci je bolí nejen chodidla, ale i záda a hlava. Je nutné začít pozvolna, ideálně na přírodních površích. A vnímat svoje tělo. Také je třeba vybrat vhodný model pro barefoot začátečníky. Jsou to modely se silněji vyztuženou stélkou, která tlumí případné nárazy," říká Prosser.
Nejlepší trasy pro chůzi naboso jsou polní a lesní cesty
Vhodné je začít na kratších trasách v přírodních terénech a vyhýbat se tvrdé dlažbě či asfaltu. Vytyčených stezek vhodných pro bosou chůzi jsou v Česku čtyři desítky. Na začátku září vyznačil Klub českých turistů (KČT) první oficiální trasu v Klánovickém lese u Prahy, měří celkem osm kilometrů.
"V pozadí dnešní bosé trasy stojí deset let chození naboso, sbírání zkušeností na našich výletech a programech na festivalech. Klánovickou trasu jsme intenzivně vybírali a připravovali zhruba dva roky včetně toho, že jsme si trasu osobně několikrát naboso prošli. Jsme rádi, že trend bosé turistiky je nejen v Čechách čím dál oblíbenější i mezi mladými," uvedli David Mrhač a Igor Slouka, spoluzakladatelé a vedoucí činitelé odboru bosé turistiky KČT.
Ideální bosá trasa je podle Davida Mrhače ta, kterou tvoří různorodý a přirozený povrch příjemný k chodidlům: "Například hliněné polní cesty, lesní pěšinky s jehličím a mechem, skalní cesty tvořené hladkými kameny a pískem," vypočítává. I začínající "bosochodci" přitom po příjemném terénu a v teplejším počasí ujdou až 20 kilometrů. Na bosé trasy se podle Mrhače nejčastěji vydávají vyznavači zdravého životního stylu a rodiny s dětmi.
Nemačkat se v těsných botách
Češi se v posledních deseti letech stali přeborníky v barefootovém obouvání, jak potvrzují také obraty tuzemských firem s těmito botami.
"Lidé se nechtějí mačkat v těsných botách. Chtějí se cítit dobře. Byly doby, kdy poptávka po barefoot obuvi byla silnější než nabídka. Dá se říci, že český obuvnický průmysl dostal s příchodem barefootových bot významný impuls a postavilo ho to na nohy. Téměř pětina všech výrobců barefoot obuvi sídlí v Česku nebo na Slovensku," popisuje Zuzana Sovjáková Koubková, zakladatelka společnosti Bosonožka.
Jejími nejčastějšími zákazníky jsou rodiče s malými dětmi. Také ji na podnikatelský nápad přivedl její malý syn, pro kterého hledala vhodné první boty.
"Po návštěvě vyhlášené obuvi v Brně mě napadlo, jak mohou tak malé děti nosit tak tvrdé a neforemné boty. Začala jsem se o tuto problematiku zajímat a narazila jsem na barefoot, o kterém jsem do té doby neslyšela. V Česku to byla v roce 2015 horká novinka. Na Facebooku jsem našla skupinu necelého tisíce maminek s názvem Barefoot nejen pro děti (nyní má 80 tisíc členů) a ty tam debatovaly právě o barefoot botičkách, kde se dají koupit, tvořily hromadné objednávky ze zahraničí. Žádný významný prodejce s širokou nabídkou v Česku tehdy nebyl," vypráví. Dnes má její společnost obrat 100 milionů korun ročně.
Češi jsou premianti v barefootovém obutí
Podobně úspěšná je také druhá brněnská firma zaměřená na bosou obuv - Skinners. Za šest let fungování firmy vytvořili zaměstnanci 700 tisíc párů ponožkobot, více než polovina produkce tohoto ryze českého výrobku přitom míří do zahraničí. Její zakladatel Petr Procházka získal celkem tři ceny za design.
"Lidé by měli mít více druhů obuvi ve svém botníku a střídat je. Klasické boty totiž nejsou pro naši nohu vždy tím nejlepším, zvláště pak jsou-li těsné, tuhé a nedávají svalům a šlachám na chodidlech příliš volnosti, " uvedl dříve pro Aktuálně.cz Petr Procházka.
Podle Sovjákové Koubkové mají barefooty stále nálepku nehezkých bot. "Přitom dnes už se do kategorie barefoot obuvi mohou řadit třeba tenisky, které nijak vzhledově nevystupují z řady. Na rozdíl od klasických značek přitom výrobce myslí na zdravá chodidla těch, kdo je používají. Takže bych poradila, aby lidé neřešili předsudky a prostě a jednoduše je vyzkoušeli. A brzy zjistí, že bolest nohou po celém dnu v běžné obuvi není nutná," tvrdí.
Fyzioterapeutka Iva Bilíková ale upozorňuje, že barefootové boty nejsou vhodné pro všechny. Vyhnout by se jim měli lidé trpící rozvinutými záněty měkkých tkání v chodidle či diabetem.
"Pevnější boty nebo speciálně upravené boty musí nosit lidé s kožními deformacemi chodidla a nohy, například gangrénou u diabetu, dále speciální boty musí nosit lidé se zhoršenou pohybovou schopností, kdy bota kompenzuje nedokonalou nervově-svalovou aktivitu," vyjmenovává.
Dalším rizikem je zvýšená zátěž na chodidlo, pokud nositelé barefootové obuvi chodí nejčastěji po tvrdé dlažbě. "Bosé boty mají jistě pozitivní vliv na vývoj nohy, ale při velké zátěži hrozí bolest chodidel, kleneb a svalů. Lidé chodí převážně po tvrdé dlažbě a na bosou chůzi nejsou zvyklí, proto pak trpí patními ostruhami a záněty Achillovy šlachy, která má funkci tlumiče při dopadu. V klasické botě je funkce tlumiče v podrážce, v barefootové botě chybí. Pokud chce někdo bosou chůzi aplikovat ve městě, pak bych volila barefoot jen občas a střídala bych ji s jiným typem obuvi s pevnou, ale měkkou podrážkou," dodává Bilíková.
Video: Benediktová: Většina lidí dýchá špatně, bolí z toho záda i hlava. Změna zabere měsíce (30. 7. 2020)
