Srdeční infarkt (infarkt myokardu) lze jednoduše definovat jako úmrtí části srdečních buněk, vzniklé na základě náhlého uzávěru, případně výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast srdce. Jaké jsou jeho typické příznaky a co můžete udělat pro to, abyste byli takového zážitku ušetřeni?

Dosti alarmující skutečností je, že v Česku zemře ročně okolo 50 000 lidí na onemocnění srdce a cév, nejčastěji na akutní srdeční infarkt. Přitom je u nás léčba této srdeční příhody na velice vysoké úrovni, selhává ale prevence, především ta sekundární (chování po již prodělaném infarktu).

Příčiny vzniku infarktu myokardu

Podstatou většiny infarktů je ateroskleróza, tedy tzv. kornatění tepen. Při ateroskleróze se ukládají tukové látky do stěny tepen celého těla a nevyhýbají se ani koronárním tepnám (tepny zásobující srdce). V důsledku toho jsou tepny nejen zúžené, ale může dojít i k poškození jejich cévní stěny a vytvoření krevní sraženiny. To může vést až k náhlé zástavě toku krve v tepně.

Pro vznik aterosklerózy je zásadních několik faktorů, ze kterých většinu můžeme pozitivně ovlivnit nebo léčit. Patří sem nedostatek pohybu a obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření a vysoká hladina cholesterolu v krvi. Ty, které ovlivnit nemůžeme, jsou zejména dědičnost, pohlaví, věk.

Obvyklé příznaky srdečního infarktu

• Bolest na hrudi (popisovaná jako pocit tísně, tlaku, pálení nebo svírání)
• Bolest se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, může vyzařovat do ramene, levé paže nebo obou horních končetin, může být i v zádech mezi lopatkami nebo v oblasti břicha
• Bolest neustupuje, ani když jste v klidu
• Pocit nedostatku vzduchu
• Pocit na zvracení, zvracení
• Chladný pot, bledost
• Úzkost, nepravidelný srdeční tep

U žen se mohou příznaky lišit:

• Pocit nedostatku vzduchu, slabost
• Pocit náhlé žaludeční nevolnosti
• Náhlá silná únava

Také v případě infarktu myokardu však platí, že výjimka potvrzuje pravidlo. Lékaři se setkávají také s pacienty, u nichž infarktová bolest vypadá jinak, a dokonce se může stát, že infarkt proběhne bez jakýchkoliv příznaků. Odhaduje se, že takto nepovšimnuta zůstává každá desátá srdeční příhoda!

Bolest v podbřišku může být zrádná: Kdy je potřeba navštívit lékaře? číst článek

Zdraví

Sekundární prevence

Srdeční infarkt se může kdykoliv opakovat, a to i několikrát za život. Statistiky dokládají, že přibližně každý čtvrtý pacient po prvním infarktu dostane druhý. Existuje však tzv. sekundární prevence, která dokáže recidivě infarktu účinně čelit.

Sekundární prevence je soubor opatření, která vedou ke snížení rizika opakování infarktu. Každý pacient by měl být po prodělaném infarktu myokardu sledován kardiologem nebo internistou, spolupracovat s ním a společně eliminovat rizikové faktory.

"Přestože máme k dispozici vysoce účinné nástroje pro primární a sekundární prevenci infarktu myokardu a dalších komplikací aterosklerózy, ischemická choroba srdeční zůstává nejčastější příčinou smrti v naší společnosti," říká profesor MUDr. Miloš Táborský, přednosta 1. interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

Situace se pomalu zlepšuje

• Počty hospitalizovaných případů akutního infarktu myokardu v posledních letech mírně klesají. V roce 2018 bylo zaznamenáno 14,9 tisíc případů, tedy přibližně 142 případů na 100 000 obyvatel.
• Nejvyšší výskyt s ohledem na počet obyvatel je v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Nejnižší počet zaznamenaných případů je v Praze.
• Akutní infarkt myokardu se vyskytuje častěji u mužů (65 %) než u žen (35 %).

Jaké jsou možnosti léčby

Na základě rozsáhlého výzkumu jsou dnes doporučovány farmakologické i nefarmakologické postupy sekundární prevence, u nichž bylo prokázáno, že zlepšují další prognózu nemocného po infarktu - snižují zhoršení aterosklerózy (kornatění tepen), zmenšují pravděpodobnost další srdeční příhody a prodlužují život.

Farmakologickou novinkou v rámci sekundární prevence jsou moderní protidestičkové léky, které zabraňují tvorbě krevních sraženin, působí na krevní destičky tak, že zabraňují jejich shlukování. Nejnovější generaci protidestičkových léků lze užívat dlouhodobě. Díky ní klesly celkové počty úmrtí pacientů o 29 %.

Mezi nejdůležitější nefarmakologická doporučení patří zanechání kouření. Vztah mezi kouřením a komplikacemi u pacientů s nemocemi srdce byl jasně prokázán. Úmrtnost nemocných, kteří po infarktu pokračují v kouření, je jednoznačně vyšší než u těch, kteří kouřit přestali. Dalším doporučením bývá často snížení tělesné hmotnosti a dietní opatření. Nemocní s nadváhou a obezitou mají zvýšené riziko infarktu myokardu. Optimalizace tělesné hmotnosti příznivě ovlivňuje i ostatní rizikové faktory rozvoje aterosklerózy, jako jsou krevní tlak, hladina glykemie i hodnoty krevních lipidů.

V rámci rekonvalescence by mělo dojít i k postupnému zvýšení tělesné zátěže. Nejčastějšími doporučovanými aktivitami jsou chůze, jízda na rotopedu, plavání a běh.

Pomoc on-line

Pod záštitou České kardiologické společnosti vznikly nové webové stránky Jetoinfarkt.cz, které jsou určeny jak pacientům a jejich blízkým, tak široké veřejnosti. Věnují se příčinám infarktu, radí, jak poznat infarkt myokardu, jak postupovat v případě ataku nemoci či jak poskytnout první pomoc nemocnému. Věnují se prevenci i vlastní léčbě.