Horory ničí mozek
Hrozivé prožitky se nám stále vrací. A co víc, dokážou „zničit" i další vzpomínky, které s nimi vůbec nesouvisejí. Ale rozhodně je nezkoušejte „zaspat!"
Hrozivé prožitky se nám stále vrací. A co víc, dokážou „zničit" i další vzpomínky, které s nimi vůbec nesouvisejí. Ale rozhodně je nezkoušejte „zaspat!"
Dokazuje to výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci. Známé je, že emoce posilují paměť. Výzkumníci při zkoumání vlivu stresu na časovou organizaci paměťových stop však také zjistili, že vzpomínka na hrůzný zážitek se může nově propojit se starými vzpomínkami na běžné události.
Mylné spojení
Z nově vzniklé asociace pak vzklíčí posttraumatický stresový syndrom, který oběti trýzní dlouhé měsíce nebo i roky.
Podle vědeckého časopisu PloS Biology tým André Fentona, k němuž patřil i Karel Ježek z Fyziologického ústavu Akademie věd, tak stres posiluje informace uložené hluboko v paměti.
Protože stres zintenzívní velký počet vzpomínek, může dojít k jejich vzájemnému propojení. Mozek si tak vytvoří mylný dojem, že spolu souvisej, a vytvoří mezi nimi spojení.
Běžná každodenní událost pak může oživit a vyvolat i vzpomínky na hrůzný zážitek. Ty se pak u postiženého vybavují jako ničivé flashbacky - záblesky trýznivých obrazů.
Blahodárná nespavost
Pokud však svůj stresující hororový zážitek chceme zaspat, děláme zřejmě velkou chybu. Ukazuje se, že nedostatek spánku jednoduše nedovolí, aby se nová stresující zkušenost propojila s jinými vzpomínkami, a následně se jimi znovu vyvolávala.
Výzkum z univerzity v Yale, zveřejněný v odborném vědeckém časopise Biological Psychiatry, totiž prokázal, že ti, kdo se po stresujícím zážitku nevyspali, trpěli děsivými vzpomínkami výrazně méně často.
Nespavost, jež často pronásleduje oběti děsivých prožitků, nemusí tedy vůbec škodit. Naopak, může mozek ochránit před vážnými dlouhodobými obtížemi.
Myslete na něco jiného
Pokud se po zvlášť vydařeném hororu, který na vás nenechal nitku suchou, budete chtít z té hrůzy vyspat, jen si děsivé vzpomínky upevníme.
Když něco vystarší děti - třeba i děsivý sen - a my je pošleme, at to zaspí, vlastně zvyšujeme pravděpodobnost, že se jim v mozku zafixují a jako noční můry je mohou trápit ještě dlouhou dobu.
Lepší je - a nejen u dětí - nedovolit mozku, aby si hororové zážitky upevnil. Jinými slovy, donutit jej soustředit se na něco jiného.
Jak se tedy hrůzy zbavit?
U počítače! Na Oxfordské univerzitě zase vědci zjistili, že pomáhá starý dobrý Tetris. Pokud pacient brzy po silném traumatickém zážitku začne se skládáním padajících kostiček, sníží to u něj významnou mírou posttraumatický stres.
Hraní Tetrisu také odstraňuje návaly nejrůznějších fyzických symptomů, které posttraumatický šok obvykle doprovázejí, jako je třes, úzkost, bušení srdce a pod.
Podle vědců nutnost soustředění na geometrické útvary a jejich skládání vytlačí představy nepříjemných a ničivých zážitků a obrazů. Tím zároveň naruší či přímo znemožní jejich ukládání do paměťových stop.
>
MECHANISMUS VZNIKU
Vzpomínka na hrůzný zážitek se může nově propojit se starými vzpomínkami na běžné události. Stres posiluje informace uložené hluboko v paměti. Z nově vzniklé asociace pak vzklíčí posttraumatický stresový syndrom, který oběti trýzní dlouhé měsíce nebo i roky.
