reklama

Proč tolik mužů a žen chrápe? Na vině bývá obezita i menopauza

Chrápání je problémem velké části populace a taky častým důvodem partnerských hádek. Proč k chrápání dochází a jak mu zamezit?

Foto: iStock

Chrápání dokáže v partnerském soužití napáchat velké neplechy. Když se člověk nevyspí jen proto, že vedle něj drahá polovička každou noc "řeže dříví", není to z dlouhodobého hlediska nic příjemného. Týká se to přitom vysokého procenta populace. A pozor, chrápou nejen pánové, ale stále častěji i ženy.

Problém se začíná zpravidla objevovat nejčastěji po čtyřicítce. Důvodem je snížení elasticity vaziva a svalového napětí, které vede ke snadnějším vibracím (chrápání). Uvádí se, že jistou roli hraje i dědičnost, přičemž chrápání není přímo určeno geneticky, ale určitou skladbou dědičných faktorů, jako je tvar obličeje a oblasti hltanové úžiny.

Kila navíc jsou na škodu

Samotné chrápání vzniká při dýchání vibracemi měkkých tkání hltanu. Během spánku je sníženo napětí svalů, které tvoří svalovou trubici, skrze kterou dýcháme. Menší měrou se na chrápání může podílet i nos, respektive vnitřní partie nosu při větším vybočení nosní přepážky nebo při chronické rýmě.

Vznik chrápání také negativně ovlivňuje obezita. Tuk v organismu se totiž usazuje nejenom na viditelných místech, ale rovnoměrně v celém organismu, tedy i v hltanu. Tukem prostoupené stěny hltanu jsou méně pevné a umožňují snadnější vibrace, ale i kolaps hltanové úžiny, který vyústí v zástavu dechu ve spánku (apnoickou pauzu).

Chrápání může být životu nebezpečné

"Běžné chrápání (pravidelné chrápání bez pauz) je problémem spíše pro ty, kteří ho musí poslouchat, a často může vést například k oddělení ložnic. Pozor by si ale měli dát ti, kteří chrápou nepravidelně, jedná se o takzvaný apnoický syndrom, který se vyskytuje asi u čtyř procent populace a představuje závažný zdravotní problém. U apnoika je chrápání nepravidelné a často přerušované. Dochází k zástavám dechu, takzvaným spánkovým apnoím, které způsobují, že je spánek neosvěžující a v důsledku toho je typickým příznakem například zvýšená denní únava," říká odborník na spánkovou medicínu Jan Kastner.

Apnoické pauzy se mohou významným způsobem podílet na vzniku závažných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a metabolická onemocnění (vysoký krevní tlak, srdeční nemoci, cévní mozková příhoda, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka a jiné).

Muži jsou na tom hůř

Především díky jiné anatomii dýchacích cest (masivnější měkké patro, objemnější kořen jazyka, i větší hrtan) chrápou muži až dvakrát více než ženy. Na vině může být i vyšší konzumace alkoholu, frekvence kouření nebo to, že muži spí více s otevřenou pusou vinou horší nosní průchodnosti při vybočené nosní přepážce.

Ženy postihuje v přechodu

U mnoha žen může být spouštěčem například i menopauza (ztráta elasticity vaziva v důsledku hormonálních změn), vyčerpanost, stres nebo obezita. Ve zralejším věku okolo 70 let se ale muži a ženy v četnosti chrápání začínají vyrovnávat například právě kvůli přibývající váze v obou populacích.

Existuje prevence?

Podpůrně, jako prevence proti chrápání, je dobré používat doma zvlhčovače vzduchu, protože suchý vzduch může být pro naše sliznice dráždivý. Do zvlhčovače můžete také dát bylinné extrakty z máty nebo eukalyptu, které dobře působí na uvolňování dýchacích cest.

Jaké existuje řešení

Celosvětově nejrozšířenějším a dlouhodobě nejefektivnějším zákrokem ve správně indikovaných případech, který vede k výraznému snížení intenzity či vymizení chrápání u 80 až 90 procent pacientů, je laserová uvuloplastika (LAUP). Ta ale není vhodným řešením u apnoiků, kde se doporučuje komplexnější operace hltanu v celkové anestezii anebo léčba přetlakovým ventilátorem s nosní maskou. Pokud by se LAUP provedl u apnoika, zredukovalo by se pravděpodobně chrápání, ale dechové pauzy by pacientovi zůstaly. A tento stav by nadále ohrožoval zdraví pacienta.

Na druhou stranu u LAUPu, který se provádí u klasických "chrápačů", se jedná o operaci v místním znecitlivění, zákrok by se mohl přirovnat k návštěvě u zubního lékaře. Samotný ambulantní zákrok obnáší snesení "přebývající" části měkkého patra laserem.

"Celková doba zákroku je asi 15 až 20 minut. Nezbytnou podmínkou dobré efektivity zákroku je i pacient bez větší nadváhy, neměl by tedy být operován člověk, jehož BMI (body mass index) překračuje hodnotu kolem 30. Jednak proto, že lidé s větší nadváhou trpí ve vyšší míře spánkovou apnoí, a také proto, že u pacientů s nadváhou má LAUP menší efekt. To samozřejmě platí i pro stav po operaci, aby byl efekt zákroku dlouhodobý, je dobré nepřibrat, ale dodržovat zdravý životní styl a pečovat o zdravý spánek," dodává lékař Jan Kastner z Perfect Clinic.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama