Zdeněk Svěrák
Praha - Stručný životopis Zdeňka Svěráka.
Zdeněk Svěrák se narodil 28. března 1936 v Praze. Původně byl učitelem, od roku 1961 do roku 1969 redaktorem Českého rozhlasu, kde stál u zrodu tehdy populární Vinárny u Pavouka. Rozšířením její poetiky a přenesením na divadelní jeviště svěrákovsko-smoljakovského Divadla Járy Cimrmana pak postupně vznikla postava geniálního českého vynálezce a všeuměla.
Od roku 1977 Svěrák pracoval jako scenárista na Barrandově. Tato část jeho práce je asi nejznámější. Svěrák napsal - ať už sám, nebo ve spolupráci s Ladislavem Smoljakem - řadu komedií, které patří k tomu, čemu se říká zlatý fond české kinematografie: Vrchní prchni, Na samotě u lesa, Tři veteráni, Vesničko má středisková, Kulový blesk. Je také autorem více než tří stovek písničkových textů.
Ačkoliv většina Svěrákových komedií vznikla v éře normalizace, nejsou podbízivé ani výrazněji ovlivněné dobovou ideologií. Svěrákovi je leckdy stejně jako jeho synovi vyčítán sklon k idealizaci a takzvané hřejivosti; k tlačení na pilu filmového humanismu, který leckdy zavání až človíčkařením a la Lucie Bílá.
Už dnes se používají slovní spojení jako svěrákovský (laskavý) humor či svěrákovská poetika. Svěrák je víc než pouhým scénáristou, hercem a neúnavným popularizátorem cimrmanologie; je také obchodní značkou.
Před lety byl Svěrák jmenován mezi kandidáty na prezidenta a ironický podtitul dokumentu Tatínek "mramorizace Zdeňka Svěráka" vlastně není daleko od pravdy.
A tak se nelze než připojit ke gratulacím, které teď na Svěráka v souvislosti s jeho dnešním jubileem prší ze všech stran. Snad by se v souvislosti s výše zmíněnou komedií Na samotě u lesa dalo dodat parafrází jednoho z jeho mnoha filmových úsloví, která už zlidověla: ať na Zdeňka Svěráka chčije a chčije ještě dlouhá léta...
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
