reklama

Žanna Trechová: Kde hledat spravedlnost

Svým příspěvkem reaguji na prokazatelně nepravdivé vyjádření tiskové mluvčí zlínské policie Jany Bartíkové, která redaktorce deníku Aktuálně.cz Veronice Rodriguez ohledně mého případu řekla, že: "Určitě to nebylo tak, že by policista pochybil." Podle ní policie dotáhla případ do konce, jen musela počkat na nové trestní oznámení, se kterým nakonec přišla sama pojišťovna (Mrtvé duše po česku: Podvody lékařů nikdo neřeší, Aktuálně.cz, 7.3.2007).

Jelikož se jedná o můj případ, který Policie ČR řešila od 6. února 2007 do 19. března 2007, budiž tedy vyslyšena i druhá strana. Tvrzení Jany Bartíkové, že můj případ byl údajně dotažen do konce (bohužel, nevím s jakým výsledkem) je prokazatelně nepravdivé, zavádějící a je i v rozporu se základními zásadami trestního řádu, který orgánům činným v trestním řízení ukládá povinnost projednávat trestní věci co nejrychleji. Věc pojišťovny a moje věc jsou dva samostatné případy. Z tohoto důvodu mají úplně jiná jednací čísla. Moje trestní oznámení šetřil komisař R. M. Trestní oznámení České národní zdravotní pojišťovny (ČNZP) šetřil komisař Pavel Kania. Pojišťovně vznikla konáním MUDr. Bočevové hmotná škoda, mně vznikla újma na právech. Při výkonu svého povolání plicní lékařka Bočevová neoprávněně nakládala s mými osobními údaji. Například recept na lék BERODUAL, který jsem nikdy neužívala, obsahoval mé citlivé osobní údaje včetně rodného čísla. Tento recept lékařka vydala jinému pacientovi, který si v lékárně lék na mé jméno vyzvedl.

Můj případ byl definitivně uzavřen 19. března 2007. Ve vyrozumění oznamovatele z tohoto data mi vyšetřovatel oznámil, že ČNZP vznikla jednáním MUDr. Bočevové hmotná škoda ve výši 3.347,92 Kč. S ohledem na výši škody se lékařka dopustila pouhého přestupku. Kdyby výše škody činila nejméně 5000 Kč, teprve pak by se jednalo o trestný čin. Je absurdní, že v odůvodnění vyrozumění, které bylo adresované mně, nebylo ani zmínky o újmě, kterou mi MUDr. Bočevová způsobila. Takové vyrozumění jsem považovala za výsměch a za pohrdání oznamovatelem.

Z odůvodnění se dalo jednoznačně vyvodit, že mé podání nebylo posuzováno podle svého obsahu, což trestní řád výslovně ukládá. Taktéž nebyly provedeny podstatné a nezbytné důkazy, ani ty, které zřetelně vyplývaly ze spisu, ani ty, které jsem navrhovala já.

Již na základě protokolu o podaném vysvětlení, ve kterém vyšetřovatel R. M. záměrně vynechal podstatné skutečnosti, jsem pojala důvodné podezření, že policista obsah protokolu cíleně přizpůsobil svému záměru neprokázat spáchání trestného činu. Takovým vyšetřovatelům, kteří se snaží zbavit složitého dokazování, se slangově říká „zazdíváci".

V řízení, které se v mé věci vede, mám právo nahlížet do spisu, dělat si z něj výpisky a pořizovat si kopie spisu. V dubnu 2007  jsem při nahlížení do spisu zjistila, že kromě výslechu mé osoby a osoby podezřelé, vyšetřovatel neprovedl žádné další úkony, které by směřovaly k objasnění případu. Nevyžádal si výpis výdaje pojištěnce Z. Trechy , ačkoliv v trestním oznámení jsem o provedení tohoto úkonu výslovně požádala. Podle vyšetřovatele mi lékařka Bočevová nezpůsobila žádnou škodu, tudíž jsem neměla důvod 6. 2. 2007 podávat trestní oznámení. Já však jednání pliční lékařky vnímám jako zásah do soukromí. Výrazným způsobem se dotkla lidské důstojnosti mé a mého zemřelého manžela. Místo toho, aby pacienty uzdravovala, ze zištných důvodů pro ně vymýšlela neexistující nemoci. Fakticky z nás udělala bílé koně, kteří jí vydělávali na přilepšenou. Z uvedených důvodů jsem od 24. 6. 2003, kdy jsem se o hyenismu MUDr. Bočevové dozvěděla, usilovala o to, aby ve svých podvodech už nemohla pokračovat. Toto čtyřleté úsilí vyústilo v podání trestního oznámení.

Poněvadž prověřování mého trestního oznámení nesplnilo svůj účel, sdělila jsem vyšetřovateli R. M., že jsem nucena podat nové trestní oznámení. Policista mi měsíc po uzavření mého případu nabídl, že si dodatečně vyžádá od pojišťovny výpis výdaje pojištěnce Z. Trechy, jestliže mi na tom tolik zaleží (dle trestního řádu tak měl učinit řádně a včas z úřední povinnosti). Avšak současně zapochyboval, zda ČNZP jeho žádosti vyhoví. Pochopitelně pojišťovna součinnost odmítla, poněvadž žádost policisty nebyla doložena soudním příkazem o zbavení povinnosti mlčenlivosti.

Nové trestní oznámení jsem na MUDr. Bočevovou nepodala proto, že jsem se kvůli svým špatným zkušenostem s prací policie nemohla spoléhat na to, že nové trestní oznámení bude řádně prošetřeno. Dle mého názoru je MUDr. Bočevová pouze důsledkem nečinnosti a lhostejnosti k veřejnému zájmu ze strany ČNZP, České lékařské komory, Ministerstva zdravotnictví, zlínské policie a neúčinného dozoru státního zástupce. Včas nezakročili proti protiprávnímu jednání dr. Bočevové, a tím ji nepřímo napomáhali k páchání dalších podvodů. Při výslechu na policii v březnu 2007 lékařka své protiprávní jednání zdůvodnila slovy „…v té době neexistovala žádná kontrola ze strany pojišťovny." Evidentně MUDr. Bočevová nepočítala s kontrolou ze strany pojištěnců.

Za mnohem účinnější než nové trestní oznámení jsem považovala zviditelnění celého případu. Proto, jsem se obrátila na média, aby mé peripetie zveřejnila. Za tímto účelem jsem redaktorce Veronice Rodriguez předala kopie všech písemností tykajících se ČNZP, ČLK, Ministerstva zdravotnictví a zlínské policie. Novinářka podle svých možností
a oprávnění prověřila všechna fakta a kontaktovala osoby, které v létech 2003 - 2007 měly s případem co dočinění. Poté napsala o případu několik článků.

Vzápětí události dostaly jiný spád. Radikálně se změnil přístup Ministerstva zdravotnictví k mé opakované stížnosti, kterou jsem podala v září 2007. Dle mých informací ministerstvo provedlo v ČNZP důkladnou kontrolu. Teprve poté podala vytunelovaná pojišťovna na MUDr. Bočevovou trestní oznámení. Taktéž se změnil i přístup policie k plnění svých zákonných povinností. Věc pojišťovny přidělili odpovědnému a svědomitému policistovi, který zřetelně neměl v úmyslu případ „zazdít." Z úřední povinnosti se vyšetřovatel Pavel Kania vrátil i k mému spisu, poněvadž mohl přispět k odhalení trestní činnosti lékařky Bočevové. Za tímto účelem požádal soud o zbavení povinnosti mlčenlivosti pro pojišťovnu. Následně si vyžádal od pojišťovny výpis výdaje pojištěnce Z. Trechy.

V řízení pojišťovny jsem byla pouze svědkem, proto jsem nemohla nahlížet do spisu a pořizovat z něj kopie. Mám kopii pouze svého úředního záznamu o podaném vysvětlení, kterou jsem předala redaktorce deníku Aktuálně.cz. Z výpisu pojištěnce Z. Trechy vyšlo prokazatelně najevo, že MUDr. Bočevová na jeho rodné číslo vykázala 48 výkonů, které nikdy neprovedla. Z toho pět výkonů byly vykázány již po smrti pojištěnce, přesto je pojišťovna uhradila. Hmotná škoda v případě pojištěnce Z. Trechy pro ČNZP činila celkem 5.194,- Kč. Dohromady za mne a mého manžela celkem za 76 neprovedených výkonů pojišťovna z peněz daňových poplatníků zaplatila dr. Bočevové částku 8.542,- Kč. Tato prokázaná skutečnost vypovídá o tom, že podvodné jednání lékařky nelze považovat za přestupek. Já osobně její jednání považuji za trestný čin.

O tom, že je lékařka obviněna, jsem se dozvěděla z článku „Policie obvinila lékařku z podvodu." (MF DNES, Východní Morava, 19. března 2008). Na tiskové konferenci nezasvěcené novinaře o úspěšném vyřešení případu pojišťovny (nikoliv mého případu) paradoxně neinformoval policista Pavel Kania, který o úspěch se zasloužil, ale vyšetřovatel R. M., který dokazování v mé kauze zpackal. 

Na závěr dobrá rada pro občany: nehledejte spravedlnost u policie. Nalézejte ji pomocí vlastní iniciativy a aktivity, avšak zákonem stanoveným způsobem.

Žanna Trechová

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama