"Pro muže moc vzrušující." Některé japonské školy stále nedovolí dívkám nosit culíky
Tokijské školy od dubna zruší některá z kontroverzních pravidel, která žákům a žákyním předepisovala, jaké účesy a spodní prádlo mohou nosit. Některé školy ale podle kritiků budou zastaralá nařízení i poté vyžadovat.
Buraku kosoku, tedy přísná nařízení, která musí v Japonsku dodržovat žáci a žákyně středních škol, již nebudou od dubna platit téměř na 200 tokijských vzdělávacích institucích. Přesto některé školy i nadále budou vyžadovat pravidla, mezi něž například spadá i konkrétní volba barvy spodního prádla nebo vlasů.
Změna, která vede k upuštění od přísných pravidel, přichází po zveřejnění průzkumu z minulého roku. V něm se zjistilo, že v hlavním japonském městě 216 z 240 škol stále zachovává pravidla, která zaměstnanci ve vzdělávacím systému, stejně jako samotní studující, kritizují za to, že jsou zastaralá. Informace zveřejnil japonský deník Mainichi Shimbun.
Odhalený krk by mohl vzrušit chlapce
Učitel a bojovník za zrušení těchto opatření Motoki Sugiyama považuje za obzvlášť sexistické pravidlo, které dívkám zakazuje nosit například culík. "Panuje zde obava, že by mohl odhalený krk chlapce vzrušit," vysvětluje pro magazín Vice Sugiyama, který na TikToku zveřejňuje videa o vzdělávacím systému v Japonsku.
"Důvod, který stojí za tímto nařízením, je stejného původu jako ten, který ukládá barvu spodního prádla," pokračuje Sugiyama. Vztahuje se jak na kalhotky, tak na nátělníky či trika, ty mohou být podle pravidel jen bílé, béžové, černé nebo v případě kalhotek tmavě modré. Účelem je, aby spodní prádlo nebylo pod uniformou vidět. I takový předpis by měl od příštího měsíce na některých školách přestat platit.
Vznik přísných pravidel se datuje do roku 1870 a k jejich zpřísnění došlo v 70. a 80. letech, aby se omezila šikana a násilí na školách. Nařízení mimo jiné předepisují například i délku ponožek či tvar obočí.
Kritikové zdůrazňují, že taková opatření dávají mladým lidem pocit, že jejich těla podléhají policejní restrikci. Označují je za zastaralá, sexistická a brání sebevyjádření dítěte.
Sugiyami také upozorňuje, že i když některé instituce pravidla stáhnou, jiné je budou nadále praktikovat. Uvádí, že během 11 let učil na pěti různých školách v prefektuře Šizuoka a všechny z nich zakazovaly dívkám nosit culíky.
Debata o relevanci buraku kosoku začala eskalovat v posledních letech, kdy v roce 2017 osmnáctiletá studentka zažalovala svou střední školu za emocionální újmu, kterou jí způsobila, když po ní vyžadovala, aby si své hnědé vlasy nabarvila na černo. Mladé dívce jinak vedení školy hrozilo vyloučením.
Když studentka odmítla nařízení přijmout, škola rozhodla, že ze třídy odstraní její stůl, vymaže její jméno z docházky a nebyla jí dovolena ani účast na školním výletě. Okresní soud v Ósace nařídil školské radě, aby studentce vyplatila za emocionální újmu v přepočtu necelých 70 tisíc korun, méně než 15 procent toho, co dívka žádala. Soud navíc uvedl, že se vzdělávací instituce tímto jednáním nedostala do rozporu s právním systémem.
Mohlo by vás zajímat: Vrchol japonské disciplíny: Jízda na horské dráze bez křiku (10. 7. 2020)
