Při této akci, jíž Gotovina velel, dobyla chorvatská armáda zpět oblast Republiky srbská Krajina, kterou zde jednostranně vyhlásili Srbové po odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991. Při ofenzívě a po ní bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150 000 až 200 000 jich bylo nuceno uprchnout. Stovky domů byly vypáleny.

Gotovinův brutální postup proti civilnímu obyvatelstvu vyústil v jeho obvinění z válečných zločinů před Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v roce 2001. Generál svoji vinu popřel, prohlásil, že si za svými vojenskými rozhodnutími stojí a odmítl uznat autoritu soudu, který označil za "politickou instituci".

Z oprávněných obav před zatčením (po bývalém veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi a někdejším předákovi bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi byl třetím nejvýznamnějším podezřelým na seznamu ICTY) se však záhy začal skrývat.