Gyromitra esculenta, Helvella esculenta, Helvella suspecta, Physomitra esculenta
Ucháč obecný je vřeckovýtrusou houbou z čeledi chřapáčovitých. Přestože by se z latiny mohl překládat jako „ucháč jedlý“, je v současnosti považovaný za houbu smrtelně jedovatou.
Ucháč obecný má i další názvy, označuje se také jako ucháč nespolehlivý, chřapáč podezřelý, chřapáč obojetný, příp. smrž plnonohý. Lidově se ucháči říká čertova houba, kačenka, křapáč, smržice nebo kopeček.

Vzhled houby

Ucháč obecný má nepravidelný klobouk s výrazně mozkovitě zprohýbanými laloky. Má okrouhlý či tupě kuželovitý tvar. Dorůstá do šířky 3 až 10 cm. Okraj klobouku je volný. Zbarvení klobouku je kaštanově až tmavě hnědé, někdy může mít modravý či fialový nádech.
Povrch klobouku tvoří vřeckovýtrusá vrstva. Uvnitř je klobouk dutý, stejně tak i třeň, která ke klobouku částečně přirůstá.
Třeň ucháče může mít bělavou, krémovou až růžově červenou barvu. Je krátký (asi 3 – 7 cm), má nepravidelně válcovitý tvar, bývá jamkovitě vmáčklý. V mládí je hladký, posléze vrásčitý až brázditý.
Dužina vytváří komůrkovité sklípky, je tenká, chrupavkovitě křehká. Má bělavou barvu. Nese houbovou, slabě moučnou vůni a má příjemnou chuť. Výtrusy houby jsou bezbarvé, výtrusný prach je bělavý.

Možné záměny

Ucháč obecný je vzhledově zaměnitelný s dalšími druhy ucháčů. V jehličnatých i listnatých porostech se dá na jaře narazit například na podobného ucháče obrovského. Ten však roste zásadně na mrtvém dřevě. Oproti ucháči obecnému má mohutnější, zato světlejší klobouk, který je navíc méně kadeřavý. Vyskytuje se vzácně. V některých zdrojích je označovaný jako jedlý, avšak kvůli snadné záměně s jedovatým ucháčem obecným se jeho sběr nedoporučuje.
Podobný vzhled jako ucháč obecný nese i ucháč svazčitý. Také tento druh ucháče má klobouk méně zprohýbaný, tvoří ho dva až tři laločnaté výběžky. Je považovaný za jedlý. Obdobně je tomu i u ucháče čepcovitého, který však roste až v létě a na podzim.
Neznalí houbaři si mohou ucháč obecný splést s jedlými smrži jako je smrž obecný, smrž tlustonohý nebo smrž kuželovitý. Smrže se dají od ucháčů jednoznačně identifikovat díky protaženému klobouku. Ten je žebry a lištami rozdělený na drobné nepravidelné přihrádky, nikdy nenese laločnaté kličky. Smrže se v lesích vyskytují později, až od dubna.

Kdy ucháč obecný roste?

Ucháč obecný je jarní houbou. Zajímavé plodnice ucháče obecného jsou k vidění od března do konce dubna, nejvíce právě v dubnu. Ve vyšších polohách na něho lze narazit i v květnu nebo červnu.

Kde ucháč obecný roste?

Ucháč obecný se objevuje především v jehličnatých porostech. Houbě se daří zejména pod borovicemi, ve vyšších polohách pod smrky. Natrefit se na něho dá i ve smíšených porostech. Ucháči vyhovují lehké písčité nevápenaté půdy. Daří se mu podél cest a potoků. Často je k vidění na místech, kde se zpracovává dřevo. Vyrůstá z trouchnivějících zbytků dřeva, roste i v mechu, jehličí nebo na holé půdě, kolem pařezů.
Je rozšířený v celém mírném pásmu severní polokoule.
Ucháč roste jednotlivě, často i ve skupinách. I přes své druhové jméno „obecný“, které se dá interpretovat i ve významu „hojný“, bývá některé roky spíše vzácný.

Otrava ucháčem

Ucháč obecný se i u nás ještě do roku 1950 prodával na trzích. Jeho toxicita byla potvrzena až v roce 1966, kdy v něm byl odhalen jedovatý gyromitrin. Gyromitrin se však částečně odstraňuje sušením nebo důkladnou tepelnou úpravou. Jeho množství je navíc v jednotlivých plodnicích velmi kolísavé. Také proto byla houba dlouho považována za jedlou.
Ucháč obecný může způsobovat vážné otravy, které mají podobné projevy jako otravy muchomůrkou zelenou. Ohrožuje zejména trávicí soustavu a játra a může mít až fatální následky. Otrava ucháčem se projevuje asi 5 – 12 hodin po konzumaci. K prvním příznakům patří nevolnost, zvracení a bolesti hlavy, v těžších případech pak otrava pokračuje selháním krevního oběhu a jater.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.