reklama
 

Tuřín, botanickým jménem brukev řepka tuřín (Brassica napus var. napobrassica), nazývaný také kvačka, klaka, kolník, dumlík nebo bílá řepa je nenáročnou kulturní rostlinou z čeledi brukvovitých.
Tuřín je prastarým křížencem vodnice a hlávkového zelí. V divoké podobě se údajně pěstoval již před několika tisíci lety. Ještě ve středověku byl i u nás tuřín velmi oblíbenou zeleninou, zejména u chudých. V kuchyni nahrazoval brambory. Levná zelenina, současně také krmná plodina s mimořádnými výživovými vlastnostmi však sloužila za 2. světové války jako hlavní strava v koncentračních táborech. Stala se tak symbolem bídy a utrpení a ve střední Evropě postupně upadla v zapomnění.

Popis

Brukev řepka tuřín je nižší, dvouletou rostlinou. Až druhým rokem vykvétá drobnými žlutými květy, skládajícími se do květenství. Pěstuje se však zpravidla jako jednoletka.
Tuřín je charakteristický kulovitým zdužnatělým kořenem. Tato bulva, na rozdíl od příbuzné vodnice, vyrůstá z velké části nad zemí. Barva, tvar a velikost se liší dle konkrétní odrůdy tuřínu. Tuříny mohou mít červenavou nebo purpurovou pokožku. Dužina bulvy je bělavá, ale existují i žlutomasé odrůdy. I v rámci stejného kultivaru jsou bulvy tuřínu značně variabilní.
Mladé bulvy se konzumují čerstvé, hodí se na salát. Chutí připomínají kedlubnu nebo ředkvičku. Mají jemně kořenitou, mírně nasládlou chuť a pikantní nádech. Větší odrůdy tuřínu se hodí k nakládání do octa, vaření, dušení, restování, pečení i grilování. Chutnají zejména v kombinaci s bramborami, zlehčují hutné masové pokrmy. V kuchyni poslouží i mladé listy tuřínu, které se zpracovávají podobně jako špenát nebo kapusta.

Pěstování tuřínu

Tuřín se nazývá také švédská ředkev. Je to kvůli jeho mimořádné odolnosti. Je mrazuvzdorný až do -10 °C.
Vysévá se v dubnu a květnu. Sazenice se vysazují v červnu a červenci, nejlépe do sponu minimálně 40 x 40 cm. Potřebují dostatek vláhy, tuřín špatně snáší sucho. Dařit se mu bude ve výživné půdě, na slunném místě. V ekologickém zemědělství se před škůdci chrání bílou netkanou textilií.
Vegetační doba od výsevu po sklizeň jsou pouhé 3 měsíce. Bulvy pro konzumaci se sklízejí v okamžiku, kdy jsou dostatečně velké. Pro uskladnění se sklízejí na podzim. Očistí se, zbaví listové natě a přes zimu se skladují ve sklepě.

Výživná lahůdka

Tuřín představuje výživnou zeleninu, která je vhodná i při redukční dietě. Obsahuje totiž 90 % vody. Je zdrojem vlákniny, bílkovin, vitamínů B a C nebo betakarotenu. Pyšní se také vysokým obsahem vápníku, draslíku, železa a dalších minerálů.
Tuřín není vhodný pro osoby trpící některými onemocněními jater a žlučníku. Ostatním je pak více než prospěšný.

- tuřín je zdrojem řady cenných živin
- má antibakteriální účinky
- je prospěšný při zažívacích potížích
- čistí krev, stimuluje detoxikaci a vylučování
- napomáhá hojení kožních onemocnění
- podporuje rekonvalescenci při zlomeninách

Jednoduchý tuřínový salát – recept

Hlízu tuřínu oloupeme, abychom ji nastrouhali na jemném struhadle. Nastrouhaný tuřín dochutíme solí, pepřem a citrónovou šťávou nebo vinným octem. Můžeme přidat i pár kapek olivového oleje.

Dušený tuřín – recept

Připravíme si oloupanou bulvu tuřínu, středně velkou cibuli, sůl, pepř, kmín a olej.
Tuřín povaříme asi 10 min. ve slané vodě. Mezitím necháme na pánvičce s olejem zezlátnout cibulku. K ní nasypeme na kousky nakrájený povařený tuřín, přidáme sůl a koření. Krátce osmahneme, podlijeme vodou a ještě asi 10 min. dusíme.

Tuřínová polévka „dumlíkačka“ – recept

Jednoduchou polévku, krkonošskou specialitu, si připravíme z většího tuřínu a několika brambor. Potřebovat budeme i hladkou mouku, máslo, sůl, pepř a vodu.
Brambory a tuřín oloupeme a nakrájíme na kousky. Dáme vařit do osolené vody. Jakmile jsou brambory měkké, přidáme jíšku z hladké mouky a másla. Polévku necháme zavřít. Pokud máme k dispozici tuřínovou nať, nakonec ji na jemno nasekanou přidáme do polévky také. Posolíme a popepříme, fajnšmekři do polévky mohou přidat i kapku octa, bylinky nebo vyškvařený špek.

Související články

reklama
reklama
reklama