reklama
 

Saturejka, lidově také satorka, číbr nebo šubra, je aromatickou rostlinou z čeledi hluchavkovitých (pyskatých).
Pochází z jihovýchodní Evropy. Zvláště saturejka zahradní (Satureja hortensis), potažmo také saturejka horská (Satureja Montana), představuje oblíbené zelené koření s peprnou palčivou chutí. Její kořenitá vůně je podobná tymiánu. Lze ji využít jako méně dráždivou alternativu pepře.
Saturejka je známá zejména z balkánské kuchyně. Najdeme ji jako jedno z koření bulharské směsi čubrica, ale také proslulého provensálského koření.
Saturejka se hodí do pokrmů z luštěnin, také do zelí či kapusty. Ochutí zeleninová jídla, stejně jako maso, uzeniny nebo ryby. Využívá se do polévek, omáček, bylinkového másla i různých pomazánek.

Popis byliny

Saturejka je silně aromatickou bylinkou, která dorůstá do výšky 20 – 30 cm.
Celá rostlina je žláznatě pýřitá, někdy lysá. Může být fialově naběhlá. Lodyha je přímá, větvená, nese drobné celokrajné lístky čárkovitě kopinatého tvaru.
Od července až do října rostlina kvete nenápadnými pyskatými kvítky narůžovělé či nafialovělé, někdy bělavé barvy. V ústí bývají červeně tečkované. Vytvářejí řídké lichopřesleny.
Zatímco saturejka zahradní je letničkou, saturejka horská trvalkou. Má méně výraznou vůni, tužší listy a na rozdíl od saturejky zahradní částečně dřevnatí.

Pěstování a sklizeň

Saturejce zahradní vyhovuje kyprá hlinitopísčitá půda. Nevadí jí sucho. Bude se jí dařit na slunném stanovišti. Pěstuje se venku na zahrádce i v květináči za oknem. Dobře se tvaruje.
Vysazuje se na jaře do pařeniště, v květnu se přemísťuje ven. V teplejších oblastech ji lze vysazovat přímo ven. Saturejka klíčí asi 2 týdny. Rozmnožuje se samovýsevem.
Vytrvalá saturejka horská se množí i řízkováním nebo dělením trsů. Před zimními mrazy se musí chránit přikrytím.
Bylinka se dá sklízet během sezóny několikrát, jako koření slouží čerstvá, sušená, mražená, také konzervovaná v octu nebo oleji. V kuchyni se uplatňují listy, nať i květy.
Na sušení se sklízí celá kvetoucí nať, seřezává se jen několik centimetrů nad zemí. Suší se ve stínu, zavěšená ve svazečcích. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C.

Léčivá saturejka

V kuchyni se nevyužívá jenom chuť, ale také léčivé vlastnosti saturejky. Bylinka totiž zvyšuje stravitelnost pokrmů, zabraňuje nadýmání při konzumaci luštěnin a působí antisepticky. Díky obsahu silic (karvakrol, cymol, tujon, cineol), tříslovin, hořčin, flavonoidů a minerálních látek se pyšní i dalšími léčivými účinky.

- saturejka zlepšuje trávení
- působí proti nadýmání
- povzbuzuje chuť k jídlu
- tlumí střevní křeče
- má antiseptické a protizánětlivé účinky
- je mírně močopudná
- posiluje organismus
- je považována za afrodiziakum

Saturejka má své uplatnění i v lidovém léčitelství. Nálev z listů saturejky se popíjí při trávicích potížích, je prospěšný i při průduškovém astmatu. Uplatní se také jako kloktadlo s dezinfekčními vlastnostmi. Zevně se užívá k čištění problematické pleti nebo k hojení ran.

Vegetariánské fazole se saturejkou – recept

Na 250 g fazolí budeme potřebovat 250 ml rajčatového protlaku, 2 lžíce másla, cibuli, sušenou saturejku, pepř, sůl, příp. tvrdý sýr na posypání.
Fazole předem namočíme, abychom je uvařili do měkka ve slané vodě. Mezitím na másle necháme zezlátnout nadrobno nakrájenou cibulku zasypanou saturejkou, poté přidáme rajčatový protlak, pepř a sůl a vše podusíme.
Jakmile jsou fazole hotové a voda z nich téměř vyvařená, přidáme k nim rajčatovou směs se saturejkou. Vše ještě společně krátce povaříme.
Fazole podáváme s pečivem nebo vařenou rýží. Na talíři je můžeme posypat strouhaným sýrem, dozdobit lístky zelené saturejky, příp. petrželky či pažitky.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama

Komerční tip

reklama