Anemone nemorosa
Lidové názvy: pohanina, soplánka, slepičí mor
Čeleď: pryskyřníkovité

Sasanka hajní je jedovatou rostlinou. Je nebezpečná nejenom vnitřně, ale její šťáva dokáže podráždit i na dotek. Přesto se dříve uplatňovala v lidovém léčitelství.
Svoji něžnou krásou zdobí sasanka jako nebezpečná kráska mnoho míst po celém Česku. Sasanka však neroste pouze divoce, ale dokonce se pěstuje jako nenáročná ozdoba českých zahrad a zahrádek. Kvete přitom v době, kdy mnoho rostlin ještě spí. Patří k prvním poslům jara.

Popis rostliny

Sasanka hajní je vytrvalou bylinou s výškou od 10 do 25 cm.
Sasanka je charakteristická plazivým oddenkem. Z něho vyrůstá většinou jeden přízemní, dlouze řapíkatý list a jedna jednoduchá, přímá, lysá či roztroušeně chlupatá lodyha. Mívá nafialovělý nádech. V horní části nese přeslen tří listenů. Pravý list je dlanitě troj až pětičetný s široce vejčitými lístky. Listeny jsou listům velmi podobné.
Sasanka se objevuje ještě před olistěním stromů, kvete od března do května. Každá lodyha nese na konci jeden jednoduchý miskovitý květ, většinou s šesti okvětními lístky souměrně vejčitého tvaru, ale může jich být i více. Květy sasanky jsou oboupohlavné. Mívají bílou barvu, ze spodní strany mohou být narůžovělé.
Plodem je ochlupená nažka. Jakmile nažky dozrají, nadzemní část rostliny hyne.
Sasanka hajní nezřídka hostí parazitující houbu hlízenku sasankovou. Napadené rostliny pak nekvetou.
Latinský název sasanky je odvozen z řeckého slova „anemos“ s významem „vítr“. Odkazuje tak na choulostivost rostliny, která se ohýbá i v mírném větru. Vítr také snadno unáší okvětní lístky sasanky.

Původ a výskyt

Sasanka hajní je rostlinou mírného pásu severní polokoule. Setkat se s ní lze téměř v celé Evropě (vyjma nejjižnějších oblastí), také v Asii i Severní Americe. U nás se vyskytuje hojně, od nížin až po podhorské oblasti, v horských polohách roste vzácně.
Sasanka hajní tvoří rozsáhlé kobercovité porosty. Nejčastěji osídluje listnaté lesy a háje, vyskytuje se však i ve smíšených lesích. K vidění je také na vlhkých loukách a pastvinách, v parcích, sadech nebo v prosvětlených křovinách. Upřednostňuje hlubší, humózní půdu s kyselou reakcí. Potřebuje dostatek vlhkosti. Svědčí jí světlá stanoviště.

Pěstování

Sasanka hajní je poměrně variabilním druhem. Jednotlivé rostliny se mohou lišit tvarem listů a listenů, stejně jako zbarvením a počtem okvětních lístků. Sasanka hajní navíc často roste ve společnosti příbuzné sasanky pryskyřníkovité, se kterou se může křížit.
Sasanka existuje také v různých velkokvětých či plnokvětých zahradních kultivarech. Vyšlechtěné kultivary sasanky mohou zářit i modrou či fialovou barvou. Sasanka se pěstuje jako okrasná rostlina.
Rozmnožuje se dělením oddenků nebo trsů, obvykle na konci léta.

Nebezpečná kráska

Sasanka hajní v sobě nese saponiny, glykosidy a stopy alkaloidů. Vedle kyseliny anemonové, anemoniové či isoanemonové obsahuje také protoanemonin. Ten je považován za hlavní toxickou látku způsobující nebezpečné otravy.
Otrava sasankou se projevuje trávicími obtížemi, zvracením, průjmem apod. Dle některých zdrojů může být při požití většího množství rostlina až smrtelná. Zaznamenány jsou i otravy dobytka, zejména koní, prasat nebo hrabavé drůbeže.
Při styku s kůží vyvolává šťáva ze sasanky nepříjemné záněty a bolestivé puchýřky, které se špatně hojí. Dráždí oči a může vést až k zánětu spojivek.
Sasanka je nebezpečná zejména čerstvá, sušením toxické látky částečně mizí. Možná proto se dříve užívala v lidovém léčitelství, zejména v podobě bylinných koupelí proti revmatismu, také k omývání vředů nebo končetin při ochrnutí. Pro její toxicitu se však od tohoto využití již upustilo.