Langermannia gigantea, Calvatia gigantea, Bovista gigantea, Lasiosphaera gigantea
Pýchavka obrovská je stopkovýtrusou houbou z čeledi pýchavkovitých. Pro svůj nezaměnitelný vzhled patří k těm nejznámějším jedlým houbám. Připomíná mohutný chomáč vaty, proto se jí také říká vatovec obrovský.
Tato největší houba z čeledi pýchavkovitých nemá moc jiných lidových názvů, snad jen bovista. Stejně jako ostatním druhům pýchavek se jí místně říká také prášivka nebo plešivka.

Vzhled houby

Pýchavka obrovská je charakteristická mohutnými bílými plodnicemi kulovitého nebo elipsovitého tvaru. Nabývají průměru od 10 do 15 cm a váží několik kilogramů. Ty největší nalezené pýchavky měly i 20 kg.
Plodnice pýchavky je pokryta křehkou kožovitou slupkou, tenkou asi 2 mm. Je buď hladká, nebo mírně pomoučněná. V mládí je bělavá. Postupně získává okrový až hnědý odstín, nepravidelně praská a v kusech se odlupuje.
Dužina pýchavky je zpočátku bílá, vatovitě pružná. Provází ji výrazná houbovitá vůně. Stárne několik týdnů, aby zežloutla a změnila se ve výtrusný prach. Ten je ve stáří až olivově hnědý. Zajímavostí je, že se dříve užíval v lidové medicíně k zastavování krvácení.
Třeň pýchavky není vyvinutý, plodnice k zemi přirůstají jen malým svazkem houbových vláken.

Možnost záměny

Pýchavku obrovskou si lze jen těžko splést s jinou houbou. Vzhledem jsou podobné i další pýchavky (pýchavka kožovitá, pýchavka dlabaná, pýchavka obecná), které jsou však podstatně menší. I tyto druhy pýchavek jsou v mládí jedlé.

Kdy pýchavka obrovská roste?

Pokud je mírně vlhko a chladněji, lze na pýchavku narazit již v květnu. Běžně se plodnice objevují od června do října, příp. až do listopadu.

Kde pýchavka obrovská roste?

Pýchavku lze najít na loukách a pastvinách, na polích, v zahradách a sadech, v lesních hájcích a lesních lemech. Daří se jí na vlhkých výživných půdách. Svědčí jí dusíkatá stanoviště. Nejvíce roste v trávě, často ve společnosti kopřiv, na místech chráněných sluncem. Objevuje se po vydatných deštích.
Plodnice vatovce se vyskytují zpravidla ve skupinách. Jde o houbu celého mírného pásu, která se nevyhýbá nížinám ani horským oblastem.

Kulinářské využití

Dužina pýchavky má příjemnou vůni i chuť. Připomíná tavený sýr nebo tofu. Konzumuje se však jen mladá dužina bílé barvy. Pro kulinářské využití se hodí pýchavky menšího až středního vzrůstu (do velikosti fotbalového míče). Nesbírají se ani vodou nasáklé plodnice.
Houbě nesvědčí uskladnění. I v chladničce ztrácí svoji vůni, dužina vysychá až do nepříjemné konzistence. Ideální je proto pýchavky zpracovat ihned.
Pýchavky se nejčastěji smaží v trojobalu jako vídeňské řízky. Těstíčko se přitom dá ozvláštnit tvrdým sýrem nebo kořením. Pýchavky skvěle chutnají také jako mozeček (recept níže). Poslouží i pro přípravu houbových směsí, lívanců nebo labužnického pýchavkového krému.
Vatovec se nehodí na nakládání. Lze ho však sušit. Rozemletý sušený prášek z pýchavek poslouží jako mimořádně aromatické houbové koření.

Smažená pýchavka se šunkou a sýrem – recept

Mimo houby samotné, hladké mouky, strouhanky, vajec a mléka na trojobal budeme potřebovat ještě plátky šunky a tvrdého sýra (eidam).
Pýchavku oloupeme z tuhé slupky, nakrájíme na plátky široké cca 1 – 1,5 cm. Houbu osolíme. Vždy mezi dva plátky pýchavky vložíme plátek šunky a plátek sýra, abychom je obalili v klasickém trojobalu (hladká mouka, vejce rozšlehané v troše mléka, strouhanka). Poté pozvolna osmažíme na oleji do zlatova.
Podáváme nejlépe s vařeným bramborem.

Mozeček z pýchavek – recept

Pýchavky dle receptu doplníme o vejce a cibulku. Budeme potřebovat také máslo (olej), koření a sůl.
Nadrobno nakrájenou cibulku necháme zezlátnout na másle nebo na oleji, přidáme k ní na kostky nakrájené houby, posypeme pepřem, mletým kmínem a posolíme. Houbovou směs dusíme do změknutí. Nakonec ji zalijeme vejcem, které necháme mírně ztuhnout.
Před podáváním můžeme pýchavkový mozeček dozdobit zelenou petrželkou. Podáváme s pečivem, bramborem nebo těstovinami.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.