Podvýživa

Podvýživa (neboli malnutrice) je stav, kdy dochází ke snížení příjmu živin potřebných ke správné funkci organismu.

Jedinec potřebné živiny běžně přijímá s potravou (cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály a mastné kyseliny), pokud z nějaké příčiny dochází k úbytku těchto složek v potravě, nastává hubnutí až podvýživa. Podvýživa se určuje tzv. Body Mass indexem (BMI), který vychází pod hodnotu 20 (jedná se o poměr výšky a váhy). Na pohled je jedinec vyhublý, má propadlé tváře a skrz kůži jsou viditelné kosti, jelikož ztrácí svalovou hmotu. Podvýživa je pro organismu velmi nebezpečná, jelikož všechny buňky v těle potřebují energii. Extrémní podvýživa vede ke smrti postiženého.

Podvýživa může vzniknout z několika důvodů. Jedním z nich je v dnešní době velký důraz na vzhled, kdy hlavně mladé dívky mají poruchy příjmu potravy za účelem docílení štíhlého těla. To vede k propuknutí anorexie (jedinec odmítá přijímat potravu nebo jen velmi malé množství, např. jedno jablko denně) či bulimie (jedinec se neovládá v jídle, přejídá se a následně s výčitky svědomí vyvolává zvracení a používá projímadla). Dalšími faktory jsou různá onemocnění či užívání léků, která způsobují nechutenství nebo příliš vyčerpávají organismus, který tak spotřebuje mnohem více energie, než jedinec potravou přijímá. Patří sem i podvýživa vzniklá dlouhodobým hladověním, zvláště v chudých státech, kde je nouze o potravu.