reklama
 

Boletus pinophilus, Boletus pinicola, Boletus edulis f. pinicola, Dictyopus edulis var. fuscoruber
Hřib borový je jedlou stopkovýtrusou houbou z čeledi hřibovitých. Řadí se mezi tzv. pravé hřiby, které patří k těm nejoceňovanějším houbařským úlovkům. Masitá dužina má výbornou chuť a všestranné kulinářské využití. Kvůli vzácnému výskytu však sběr hřibu borového není vhodný. V České republice sice hřib borový není legislativně chráněný, ale z hlediska ohrožení se řadí do kategorie zranitelných druhů.
Lidově se hřib borový označuje jako hřib májový, královský hřib, panský hřib, borák, boráček, podborovák, kamenáč, sosňák nebo černohlávek.

Vzhled houby

Hřib borový má tlustě masitý klobouk o průměru 6 – 30 cm. V mládí má klobouk polokulovitě sklenutý tvar, v dospělosti bývá poduškovitý až rozložený. Klobouk má typicky sytě červenohnědou barvu s nachově růžovým okrajovým páskem a sametovým vzhledem. V mládí bývá bělavě ojíněný. Povrch klobouku je hrbolatý nebo zvrásněný. Pokožka je za vlhka mírně slizká.
V dospělosti pokožka klobouku přesahuje jeho okraj. Okraj rourek tak překrývá tenká blanka. U třeně jsou rourky odsedlé. V mládí mají krémově bílou barvu. Později žloutnou, dostávají olivový nádech. Drobné, okrouhlé póry nesou stejné zbarvení jako rourky, směrem ke třeni tmavou. Výtrusy mají olivově hnědou barvu.
Třeň houby je poměrově k velikosti klobouku nápadně krátký. Dorůstá do výšky 6 – 15 cm a šířky 2 – 5 cm. V mládí má kulovitý či vejčitý tvar, později je soudečkovitý až kyjovitě válcovitý. Má krémově žlutou, světle hnědou až načervenalou barvu, na bázi navíc s červenavým či hnědavým nádechem. Třeň pokrývá jemná hustá síťka.
Hřib borový má tvrdou a pevnou dužinu, ve stáří měkne. Je bělavá, jen těsně pod pokožkou klobouku vínově načervenalá. Nemění barvu. Nese příjemné houbové aroma a lahodnou houbovou chuť.

Možné záměny

Hřib borový je zaměnitelný s dalšími druhy pravých hřibů. Nejvíce podobných rysů nese hřib bronzový. Ten však mívá hladký nezvrásněný klobouk šedočerné barvy, tmavší protáhlý třen a roste zejména pod duby, na teplých stanovištích. Navíc se u nás vyskytuje jen ojediněle.
Také další pravé hřiby – hřib smrkový nebo hřib dubový mohou být s hřibem borovým zaměnitelné. Mají podobnou stavbu, avšak jiné zabarvení klobouku.
Všechny jmenované hřiby jsou jedlé. Hřib borový se prakticky nedá zaměnit s jedovatými houbami. Největší hrozbou je záměna za nejedlý hřib žlučový, nazývaný hořčák. Tento hřib se štiplavě hořkou dužinou patří k nejčastěji zaměňovaným houbám. Je charakteristický narůžovělými rourkami (u dospělých plodnic).

Kdy hřib borový roste?

Plodnice hřibu borového se objevují již od května. Patří tak k prvním hřibům, které lze v lesích potkat. I proto se tento hřib označuje jako hřib májový. Nejvíce se vyskytuje koncem léta. Roste do října, za příznivého počasí až do listopadu, jako poslední z pravých hřibů.

Kde hřib borový roste?

Již dle svého názvu roste hřib borový především v borových, příp. smíšených lesích. Tvoří mykorhizu s borovicí lesní, ojediněle také s jinými jehličnany nebo dokonce listnatými stromy. Upřednostňuje starší boroviny, lesy s borůvčím a vřesem, kyselé písčité půdy. Nacházíme ho ve společnosti mechovky obecné (jedlá houba z čeledi závojenkovitých), která se však na stanovišti objevuje několik dní před hřibem borovým.
Hřib borový najdeme od nížin až po hory, častěji v teplejších oblastech. Vyskytuje se však jen zřídka, postupně se z lesů vytrácí. Roste jednotlivě nebo v malých skupinách.

Kulinářské využití

Jako všechny praváky má i hřib borový všestranné kulinářské využití. Hodí se také pro sušení či nakládání. Je houbaři velmi ceněný. Oproti ostatním pravým hřibům je však hřib borový vzácný. Měl by se tedy spíše chránit než sbírat pro kulinářské účely.

Hřiby na cibulce – recept

Vedle pravých hřibů (hřib smrkový, hřib dubový, příp. hřib borový) budeme potřebovat cibuli, česnek, citron, máslo, pepř, sůl, mletý kmín, příp. zelenou petrželku na dozdobení.
Nadrobno nakrájenou cibulku necháme spolu s prolisovaným česnekem zezlátnout na másle. Přidáme na kousky nakrájené houby, předtím pokapané čerstvou citronovou šťávou. Posypeme kořením – pepřem a mletým kmínem. Směs posolíme, zalijeme trochou vody a dusíme do měkka asi 20 minut. Před podáváním dozdobíme zelenou petrželkou.
Hřiby na cibulce chutnají nejlépe s čerstvým chlebem.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.

Související články

reklama
reklama
reklama