Russula viresceus, Russula aeruginosa
Holubinka nazelenalá je stopkovýtrusou houbou z čeledi holubinkovitých. Jde o jedlou houbu s širokým kulinářským využitím. Má lahodnou masitou dužinu. I díky tomu je označována za královnu holubinek.
Spolu s holubinkou mandlovou patří holubinka nazelenalá k těm nejchutnějším holubinkám. V kuchyni směle konkurují i dalším druhům hub, dokonce pravým hřibům.
Lidově se holubinka nazelenalá nazývá také zelený holoubek. Stejně jako ostatním holubinkám se jí říká i holubice.
Popis houby
Holubinka nazelenalá je již dle svého názvu charakteristická zelenou barvou, dospělé plodnice někdy zpestřují rezavé skvrny. Klobouk hraje v různých odstínech zelené, od světle zelené, přes měděnkově či olivově zelenou až po šedozelenou. Ve stáří bledne. Má šířku od 6 do 12 cm. V mládí má polokulovitý či téměř kulovitý, později vyklenutý tvar, na středu je vtlačený. Na okraji je tupý, nezřídka hrbolkatě rýhovaný. Dospělé plodnice mají typicky políčkovitě rozpukanou pokožku se sametovým povrchem.
Lupeny holubinky jsou křehké, v mládí bílé, později smetanové až rezivě skvrnité. Reziví i při poranění. Zatímco v mládí jsou lupeny husté, dospělé plodnice mají lupeny řidší. Na okraji klobouku jsou zaoblené. Jsou buď téměř volné, nebo častěji zúženě přirostlé ke třeni. Výtrusný prach je bílý.
Třeň holubinky zelené má válcovitý tvar a délku od 3 do 9 cm. Je tvrdě masitý, později až měkký. Má bílou barvu a vrásčitou strukturu.
Dužina houby je tuhá, v dospělosti pórovitá. Má bílou barvu, ve stáří hnědne. Při poranění a na řezu reziví. Nemá výraznější vůni a nese jemnou nasládle oříškovou chuť.
Možné záměny
Holubinka nazelenalá je díky dolíčkovitě rozpraskanému klobouku velmi dobře rozeznatelná. Ten nemá žádná jiná holubinka, ani podobná holubinka trávozelená. Ta je sice jedlá, ale má štiplavě palčivou chuť, která mizí až delší tepelnou úpravou. Při nedostatečné tepelné úpravě může u citlivých osob způsobovat zažívací potíže.
Vážnější záměnou však hrozí muchomůrka zelená. Ta má s holubinkou nazelenalou stejnou charakteristickou barvu. Na rozdíl od holubinky je však třeň muchomůrky umístěna v pochvě a nese blanitý prsten. Jednoznačnou identifikací holubinek je tzv. kruchost dužiny. Z třeně holubinky se dá vyloupnout celistvý kus dužiny, zatímco u jiných hub se dužina vláknitě trhá.
Kdy holubinka nazelenalá roste?
Plodnice holubinky nazelenalé jsou k vidění od června do října. Jde o typickou letní houbu.
Kde holubinka nazelenalá roste?
Holubinka nazelenalá je houbou, která se vyskytuje ve všech typech lesů. Vyhovují jí zejména stanoviště pod vysokými listnatými stromy, nejraději má dubiny, dubovo-habrové háje nebo březiny. Daří se jí na nevápenatých půdách, světlých místech. Svědčí ji tedy okraje lesů, lesní cesty, mýtiny apod. Nevadí ji nedostatek vláhy, na rozdíl od jiných hub se tak dá nalézt i v obdobích sucha.
Holubinka nazelenalá roste místy hojně. Vyskytuje se jednotlivě i ve skupinách.
Kulinářské využití
Holubinka nazelenalá má velmi tvrdou dužinu, tvrdost si zachovává i po tepelné úpravě. Kvůli pevné dužině se mladé holubinky skvěle hodí na nakládání do octa. Holubinka nazelenalá však chutná na všechny způsoby, v receptech může nahradit i pravé hřiby. Je výtečná na másle či na sádle jako houbové škvarky, lze ji však kombinovat i s dalšími druhy hub v delikatesních houbových směsích.
Holubinkové škvarky – recept
Jako škvarky budou ideální zejména klobouky starších plodnic. Očištěné, rozlámané na větší kousky je položíme na rozpuštěné máslo nebo sádlo lupeny vzhůru. Na pánvi lupeny posolíme, příp. posypeme drceným kmínem. Jakmile začnou růžovět, tak houby otočíme, a ještě chvíli smažíme z druhé strany.
Podáváme nejlépe na plátku čerstvého chleba.
Upozornění
Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.