reklama
 

Za nerost neboli minerál označujeme anorganickou krystalickou látku, jež dlouhodobě vznikala geologickými procesy. Stejně jako vitamíny jsou minerály, nebo prvky v jejich struktuře obsažené, nutné pro udržování živých organismů. K tomu, co tak či onak jde označit za minerály nebo za látky v nich obsažené lze počítat:

Sůl
Aneb nejznámější kuchyňská přísada, u níž je třeba dávat silný pozor na kvalitu a dávkování. Nejkvalitnější je sůl získávaná z mořské vody chránící efektivně proti mrtvici a lymfatickým problémům, obecně pak solí (lépe řečeno chloridem sodným – NaCl) předcházíme i depresím nebo svalovým křečím. Měli by si na ni ovšem dávat pozor všichni lidé s vysokým krevním tlakem. V normálu se zdravá dávka soli pohybuje od 5 do 15 gramů denně, při zdravotních problémech je to pouze 1 gram, jinak by hrozily srdeční problémy jako při jakémkoliv přejídání.

Vápník
Stavební materiál našich kostí je kov. Je nutno se jím v kombinaci s vitamíny C, D a kyselinou listovou zásobovat, aby naše kosti byly neustále „zavlažovány“ a neoplatily nám to řídnutím. Mozek by se nám zase mohl odvděčit roztroušenou sklerózou Kolik ho potřebujeme je silně odvislé od toho, kdo jsme. Děti od 1 do 12 let by měli do svého těla dostávat 1 gram, dospívající chlapci 1,4 gramu, jejich dívčí vrstevnice 1 až 1,3 gramu, těhotné ženy 1,5 gramu, kojící matky celé 2 gramy dospělí lidé mimo tyto skupiny 0,8 až 1,2 gramu. Vápník můžeme získávat z mnoha různých potravin, nejvíce ze sušeného mléka a sýrů. Moderní doba nabízí též praktické šumivé tablety.

Hořčík
Nejlepší přítel naší nervové soustavy. Jeho nízký obsahu v těle se může snadno projevit neurózami a labilitou, ale i bolestmi, srdeční arytmií, závratěmi, padáním vlasů, vznikem ledvinových kamenů, zkrátka plejádou neduhů. Hořčík se doporučuje konzumovat v polovičním množství vápníku. Koncentrován je v zelenině a v kakau.

Zinek
Je důležitý pro lidský růst, regeneraci a imunitu a jakožto ochránce před kožními a neurologickými problémy. V některých případech – jako například při nemoci jater nebo štítné žlázy – samo tělo ztrácí schopnost zinek navázat.Člověk má svými některými návyky sám tendenci se tohoto užitečného prvku zbavovat antikoncepčními pilulkami, kúrou kortizonem nebo přespřílišným požíváním slaných a slaných jídel. Bezpečná denní konzumace zinku se pohybuje od 10 do 180 miligramů, přítomen je hlavně v ovoci, v kombinaci s ostatními prvky ho je výhodné čerpat z pšeničních klíčků.

Selén
Selén – náš přátelský jed. Tělo si ho udržuje v minimálním množství a na té úrovni bychom ho měli udržovat, konkrétně bychom měli denně zkonzumovat 0,00001 gramu selénu. A to ho ještě můžeme nechtěně likvidovat uhlovodany obsaženými ve sladkostech. Ve zmíněném množství léčí naše srdce a krevní oběh, ve vyšší míře však nebezpečně zvyšuje krevní tlak a může způsobit arteriosklerózu. Obsažen je v různorodých zdrojích – mořských živočiších, vepřových, hovězích a telecích ledvinách, játrech a srdci, žloutku vajec, paraořeších, pšeničných otrubách a klíčcích, kukuřičných zrnech, rajčatech, droždí, houbách a česneku.

Železo
Symbol síly a průmyslu je zároveň klíčovým prvkem pro naši krev a mozkovou tkáň a každý den nám ho masově ubývá. Naštěstí máme kolem sebe dostatek jeho zdrojů – melasa, švestková šťáva, sušené meruňky, ořechy, semena dýní a slunečnic, pšeničné klíčky a otruby patří k nejbohatším zdrojům, zelenina je na něj středně bohatá, ale co ztrácí na množství, to dohání na aktivaci železa v organismu. Mezi projevy nedostatku patří blednutí pokožky, bolesti hlavy, stavy slabosti, ztráta vlasů a nehtů, bolavé ústní koutky, atd. Mléko železo absorbuje. Pro vytváření zásob železa se doporučuje nezapomínat na přírodní stravu bez tepelné úpravy, snažit se ho kombinovat s mědí a vitamínem C a jíst zvláště černý chléb. Denní potřeba železa se uvádí takto: nemluvňata 6 mg, děti od 1 do 3 let 7 mg, od 4 do 6 let 8 mg, od 7 do 9 let 10 mg, od 10 do 12 let 12 mg, mezi 13 a 25 lety 15 mg, do 65 let 12 mg, poté od 65 let 15 mg.

Jód
Klíčový prvek pro udržení štítné žlázy v pořádku. Musíme dohlédnout na to, abychom každý den tělu poskytli 2 až 4 mcg na jeden kilogram naší hmotnosti. Jeho hlavními zdroji jsou kvalitní pitná voda, kopaná nebo odpařovaná sůl, višně, třešně, ryby (treska, úhoř, makrela, sleď), atd.

Jód a železo mají společnou vlastnost, že je výhodné je čerpat z rostlinných zdrojů i z masa.

Křemík
Roste jako z vody, říká se. A my víme, že k tomu přispívá i zinek – avšak přispívá k tomu i křemík, jenž dnešní průmyslová doba hojně využívá. Konzumovat by ho tedy měly především děti v bylinných směsí se zastoupením přesličky, kopřivy, pýru, truskavce nebo podbělu, případně z otrub, černého chleba a ovesných vloček. Ti větší, jimž záleží na vzhledu vlasů a nehtů a starají se o své srdce, zuby a kosti, jej kromě zmíněných mohou čerpat z piva.

Související články

reklama

Komerční tip

reklama