Gotika je uměleckým slohem středověku, který navazuje na sloh románský. Zrodila se ve Francii v druhé polovině 12. století, aby se v následujících třech staletích prosazovala i v dalších zemích Evropy. Na rozdíl od románského slohu, který zaznamenáváme po celém kontinentu, se však gotika rozšířila pouze v západní a střední části Evropy.
Do Česka se gotika dostává až v polovině 13. století, přetrvává zde však déle než v jiných zemích. Ještě na začátku 16. století, kdy ve Francii či Itálii vládne renesance, u nás zažívá svůj vrchol v podobě vladislavské (pozdní) gotiky.
Na rozdíl od jiných slohů vyvíjí gotika vlastní postupy, náměty a motivy. Nečerpá inspiraci v antice tak, jak je to běžné u románského slohu či renesance. Samotný termín pochází z označení barbarského kmene Gótů, s kterým však gotika nemá nic společného. Má vyjadřovat opovržení, které gotika sklidila od italských renesančních mistrů kvůli své osobitosti.
Gotický sloh v architektuře
Gotika navazuje na románský sloh. Stejně jako románská i gotická architektura se odkazuje k Bohu. Vztah k Bohu je však v gotice vyjádřen tzv. vertikalizací. Budovy jsou zužovány a protahovány do výšky, tak se mají přiblížit až Bohu v nebesích. Obdobně směřují směrem vzhůru i štíhlé pilíře a ozdobné prvky. Prostřednictvím velkorysých skleněných oken dochází také k zásadnímu prosvětlení interiéru.
Stavby gotického slohu
Vrcholem gotické architektury jsou katedrály. Přestože jde o církevní stavby, mají tato pompézní díla demonstrovat také moc vladařů. Jsou postaveny na samé hranici únosnosti použitého stavebního materiálu. To je možné díky dokonalému zpracování kamene a především prostřednictvím důmyslného opěrného systému.
Na stavbě katedrály se vždy podílelo mnoho řemeslníků, sdružených v tzv. hutích, v čele s hlavním architektem. Stavbu řídil parléř.
V pozdní gotice se setkáváme také s halovým kostelem. Ten má typicky několik stejně dlouhých a vysokých lodí, které jsou od sebe odděleny pouze sloupovím.
Na rozdíl od románského slohu dala gotika vznik i mnoha světským stavbám. Stavebnictví nabývá na rozmachu nejenom zásluhou panovníka, ale i šlechty a bohatých měšťanů.
Románské tvrze jsou nahrazovány gotickými hrady s funkcí obytné pevnosti.
Budují se královská města vyznačující se symetrickou uliční zástavbou. Měšťanské domy, typické svým vysokým štítem a strmou střechou, se stavějí kolmo k uliční čáře. Bývají dvoupodlažní, často s podloubím.
Mezi městskými stavbami najdeme i paláce nebo radnice. Inženýrské stavby reprezentují mosty a kašny. Za hradbami měst, sestávajících z několika zdí oddělených parkánem, také bašty a věže, se pak stavějí například mlýny.
Znaky gotického slohu
- vertikalizace, protažení budov i jejich součástí do výšky
- progresivní opěrný systém, venkovní pilíře, štíhlé sloupy, klenební žebra
- lomený oblouk (v klenbě, oknech i portálech)
- odlehčené zdi, velké okenní plochy, prosvětlený interiér
- zdobená skleněná okna – štíhlá s lomenou klenbou i kruhová, barevná vitráž
- ozdobné fiály, chrliče a další zkrášlující kamenické detaily (révový list, lilie, baldachýn aj.)
Typickým prvkem gotiky je vnější podpůrný systém. Venkovní pilíře jsou často odstupňované a šplhají až nad střechu stavby v podobě fiál (ozdobných věží). Tlak klenby je na pilíře přenášen prostřednictvím opěrných oblouků.
Gotické sloupy jsou nezřídka bez hlavice, aby splynuly se stropními žebry. Zdobená žebra často vedou od stropu až po podlahu. Mají umělecký vzhled, ale v počátcích gotiky zajišťují také nosnost klenby. Mj. umožňují zúžit sloupy.
Zdi mezi sloupy ztrácejí nosnou funkci a uvolňují tak místo velkolepým oknům. Vysoká, často trojdílná okna s lomeným obloukem patří k charakteristickým prvkům gotiky. Bývají prosklená, v sakrálních stavbách navíc s barevnou vitráží. Mohou mít tvar trojlistu. V pozdějších stavbách nacházíme i honosná kruhová okna.
Vstupní portál vypadá v gotice obdobně jako v románském stylu. Postupně je více propracovaný, především v horní části. Setkáváme se také s vimperkem (vysoký trojúhelníkový štít). Bývá lemován podobiznami světců, figurálními motivy apod.
Gotické stavby ohromují svojí nádherou. Mnoho prvků se jeví jako zkrášlujících, přitom má i význačnou funkci. Například chrliči na střechách v podobě démonů a draků nejsou pouze ozdobou budovy, ale odvádějí také vodu z okapů.
Gotický sloh v Evropě
Gotika má svůj původ u cisterciáckého řádu ve střední Francii, v oblasti Île-de-France. Za vůbec první gotickou stavbu je považovaný chrám v Saint-Denis nedaleko Paříže. Jednou z nejhonosnějších staveb gotiky je francouzská katedrála Notre Dame v Paříži. Její věže dosahují výšky 69 metrů. K největším gotickým katedrálám s délkou 130 metrů řadíme také Chartres. Jejímu vysvěcení v roce 1260 přihlížel francouzský král Ludvík IX. Za zmínku stojí i královská kaple v Conciergerie, která se pro svá bohatá okna označuje jako gotický skleník.
Francie se pyšní i trojlodní katedrálou v Remeši nebo Papežským palácem v Avignonu.
Z Francie se gotický sloh rozšířil na Pyrenejský poloostrov, kde můžeme najít trojlodní katedrály León a Burgos, nebo pětilodní baziliku Sevilla z přelomu 15. a 16. století.
Gotika se objevila také v Německu, kde však vytvořila svůj osobitý styl. Stavělo se především z cihel a venkovní zdi se ponechávaly neomítnuté. Příkladem německých památek je kostel sv. Alžběty v Marburgu (první gotická chrámová stavba v Německu), katedrály ve Freiburgu, Notre Dame ve Štrasburku nebo katedrála sv. Petra v Kolíně nad Rýnem.
Pro gotický sloh Anglie byla typická tzv. síťová klenba. Často šlo pouze o umělecky propracované ornamentální dílo, bez nosné funkce. První anglická katedrála gotiky byla vystavěna na počátku 12. století v Salisbury. Vrcholem zdejší gotické architektury je trojlodní katedrála ve Wellsu.
Zvláštní ráz gotika získala v Itálii. Tady se mísila s románskými, antickými a byzantskými vlivy. Příkladem je Dóžecí palác v Benátkách s ornamenty na fasádě, které nesou prvky Středního východu. Prvky renesance zase charakterizují dóm v Sieně z přelomu 13. a 14. století.
Další památky italské gotiky reprezentuje florentský dóm Santa Maria del Fiore, milánská katedrála Narození Panny Marie, bazilika San Petronio v Bologni nebo palác Ca´d´Oro (Zlatý dům) v Benátkách z 15. století.
Gotický sloh v Čechách
V řadě ohledů představuje gotika sloh, který je spojený s rozmachem dané země. Také největší čeští panovníci (Přemysl Otakar II., Karel IV.) byli právě gotičtí.
Česká gotická škola se proslavila po celé Evropě. Dosáhla světové úrovně nejenom v architektuře, ale také sochařství a malířství.
Gotický sloh má na českém území řadu památek. K těm nejstarším patří část chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, kterému dal vznik proslulý Petr Parléř, nebo Staronová synagoga z poloviny 13. století v Praze. Ve Vyšším Brodě je k vidění chrám a klášter vrcholné gotiky, stejně tak i ve Zlaté Koruně u Českého Krumlova. K významným gotickým stavbám patří také prastarý klášter v Oseku nebo nádherný klášter Porta Coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova.
Gotické stavby se omítaly i zvěnčí (na rozdíl od staveb románského slohu). Výjimkou je například kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Jeho zdi jsou zvenčí bez omítky, navíc byly jako základní stavební materiál využity cihly. Z cihel je postavený i trojlodní kostel sv. Ducha v Hradci Králové.
Gotický styl se zrcadlí například také v podobě chrámu sv. Bartoloměje v Plzni nebo sv. Jakuba v Kutné hoře. V Kutné Hoře lze navštívit i velkolepou katedrálu sv. Barbory. Jde o ojedinělou kombinaci katedrály a síňového trojlodí, která však nikdy nebyla dokončena. Na její stavbě se podepsal Petr Parléř, později Matouš Rejsek a Benedikt Rejt (Ried) z Pístova.
Několik významných gotických stavitelů dalo vznik i pražské katedrále sv. Víta, která dodnes patří k nejoceňovanějším skvostům světové architektury. Petr Parléř zde navázal na svého předchůdce Matyáše z Arrasu. Obdobně tomu bylo i při přestavbě královského paláce. Tu započal Petr Parléř, aby v ní posléze pokračoval Benedikt Rejt. Benedikt Rejt zde vytvořil výjimečné architektonické dílo, které se při mnoha příležitostech zapsalo do dějin českého národa – Vladislavský sál. Byl vystavěn na konci 15. století a reprezentuje tzv. vladislavskou gotiku, která se vyznačuje renesančními znaky. S délkou 62 metrů se stal největším světským prostorem své doby.
Světské gotické stavby reprezentují také hrady Karlštejn, Křivoklát, Zvíkov, Bezděz, Pernštejn nebo vodní hrad Švihov.
Gotika dala vznik i celým městům jako jsou České Budějovice nebo Písek. Reprezentantem gotického stylu je i Stará radnice v Brně s pozdně gotickým portálem nebo radnice v Táboře. Městské domy pozdní gotiky se částečně dochovaly v Kutné Hoře, Českých Budějovicích, Horšovském týnu (okres Domažlice) nebo ve Chvalšinách (okres Český Krumlov).
