Zamilovala jsem se do švagra a bylo to...
Že příčinou rozvodů je odchod jednoho z partnerů k partnerovi jinému, není nic neobvyklého. Ale když se novým ženiným partnerem stane její švagr, tak to už běžná situace není. A právě to se přihodilo čtenářce Nadě...
Že příčinou rozvodů je odchod jednoho z partnerů k partnerovi jinému, není nic neobvyklého. Ale když se novým ženiným partnerem stane její švagr, tak to už běžná situace není. A právě to se přihodilo čtenářce Nadě...
V sedmnácti jsem se zamilovala do Patrika. Byl to můj první kluk, velká láska a tu jsem si o dva roky později vzala. Máma se chytala za hlavu a snažila se mi - naprosto zbytečně - „úprk" do manželství rozmluvit. Nad jejími argumenty, že není kam spěchat, že se pořádně neznáme (Patrik jezdil po montážích), ať si soužití zkusíme bez svatby, jsem jen sebejistě kroutila hlavou.
Byla jsem mladá a plná ideálů
Po svatbě jsem se přestěhovala k Patrikovi do domku, který s bratrem zdědili po jejich babičce. Jenže Ondra, kterého jsem viděla jen jednou na naší svatbě, žil u své přítelkyně, takže jsme barák měli jenom pro sebe. Jak to bývá, zpočátku jsem v manželství byla šťastná. Zatímco moje kamarádky se chodily bavit, já byla spokojená v roli milující manželky a hospodyňky. A když se nám pár týdnů po mých jednadvacátých narozeninách narodila Adélka a o dva roky později Adámek, život neměl chybu!
Stereotyp a samota mě ubíjely
Po pár letech už jsem spokojená být přestala. Bydleli jsme daleko od mých rodičů, kamarádek, Patrik byl díky práci věčně mimo domov a s jeho matkou (otec mu zemřel) jsem si nerozuměla. Můj život se točil kolem dětí, vaření a úklidu a stereotyp mě ubíjel stejně jako samota. Začala jsem Patrika přemlouvat, aby si našel jinou práci. „A jakou?! V kraji je obrovská nezaměstnanost, a i kdybych nějaký flek našel, nabídli by mi třetinový plat, než který beru na montážích. Nic vám nechybí, tak nevymýšlej blbosti." Ano, Patrik na místní poměry vydělával hodně peněz, jenže děti ho vídaly zřídka a na opravy domku, které po svatbě slíbil udělat, vůbec nesáhl. Začali jsme se hádat. „Barák nám padá na hlavu, děcka tě skoro neznají a mezi námi to stojí za starou bačkoru. Rodina má žít pohromadě a mladý lidi, jako my, mají mít sex častěji než dvakrát do měsíce!" Patrik reagoval křikem a odchodem do hospody a já se na jeho příjezdy přestávala těšit...
Nejdřív hádky, nakonec rvačka
V největší krizi přišla příjemná změna. Bratr Patrika se rozešel s přítelkyní a vrátil se domů. Děti si strejdu okamžitě oblíbily a já, po vzájemném „oťukání", taky. Ondra byl úplně jiný než jeho bratr - veselý, šikovný, rád si povídal, hrál s dětmi, pomáhal mi a taky se pustil do nutných oprav na baráku. Večer jsme hráli karty, povídali si, pustili film... Už jsem se necítila sama a Patrik mi přestával chybět. I když jsem si to bála přiznat, Ondru jsem začala brát víc než jen jako švagra a kamaráda. Patrik si mojí změny chování všiml a začal mít řeči.
„Koukám, že co tady bydlí Ondra, už ti nevadí, že nejsem doma. Copak, švagr se ti líbí?!" Zrudla jsem vzteky. „Jo, líbí se mi jeho pracovitost, skvělá povaha, že se věnuje dětem, ale hlavně se mi líbí pocit, že když budu mít nějaký problém, je tu někdo, na koho se můžu spolehnout, kdo mi kdykoli pomůže!" Patrik na Ondru žárlil a mezi bratry stále častěji propukaly ostré hádky, které vyvrcholily rvačkou...
Vím, že jsem se rozhodla správně
Rozhodla jsem se, že se s dětmi vrátím ke svým rodičům. Nejenže jsem s Patrikem už nechtěla žít, ale hlavně jsem nechtěla být zdroj bratrské nenávisti. A taky jsem se bála svých citů k Ondrovi. Když jsem se mu večer svěřila, polekaně mi moje rozhodnutí rozmlouval. Nemohla jsem mu říct, co k němu cítím, a tak jsem jen pořád dokola omílala, že Patrika nemiluju a že to pro všechny bude nejlepší řešení. „Ale pro mě ne! Miluju tě, copak sis toho nevšimla? A žádný výčitky mít nemusíš - mezi mnou a Patrikem to nikdy nestálo za nic a po tý rvačce, kdy mě obvinil, že s tebou spím, u mě definitivně skončil. Nevím, jestli to cítíš stejně a nechci tě do ničeho nutit, ale je na tobě, jestli odejdeš se mnou, anebo sama."
I když rozvod s Patrikem se díky jeho schválnostem táhl dlouho, svého rozhodnutí jsem ani jednou nelitovala. Adámkovi a Adélce jsme „pořídili" dva brášky a s Ondrou jsme se shodli, že svatbu si odbudeme, až dvojčata půjdou do školy. Není kam spěchat - vždyť Patrik i Ondra mají stejné příjmení...
Máte podobnou zkušenost? Vlastní, nebo jen z doslechu?
Příběh ne příliš typický, ale nikterak ojedinělý. Prožili jste snad něco podobného, nebo skončilo jen u náznaků. Zamilovala jste se do batra svého manžela? A řekla jste mu to? Nebo je to doposud vaše tajemství a nikdo to nikdy nezjistí? Co si o tomto tématu myslíte vy? Povídejte...
Tento a další podobné soukromé problémy bude už tento čtvrtek řešit Dámský klub na rádiu Frekvence 1. Váš názor tak možná zazní i na vlnách tohoto rádia.
