Už jsme si zvykli na to, že je kolem nás hodně single lidí. Sama jich znám mnoho a někteří – z řad čtenářů – mi své příběhy posílají mailem. Asi poznali, že jsem dost sentimentální typ. Každopádně nemyslím si, že by tento status byl u většiny lidí vyhledávanou komoditou (ač se nám někdy snaží namluvit opak).

Častým důvodem je asi hledání osudové lásky. Hodně lidí se nechce spokojit jen s "běžným" vztahem, ale touží po velké lásce jako z románů. Jenže ta nepřichází ke každému.

Čekala, až zůstala sama

Moje bývalá kolegyně snila o muži, se kterým bude žít naprosto normálně ve svém domku za Prahou. Nikdy nechtěla žádného super krasavce s naditou peněženkou. "Vím, že nejsem spanilá blondýnka, spíš průměrná žena, ale nikdy jsem na muže prostě neměla štěstí. Jeden mě psychicky deptal, jinému vadilo, že nejsem dobrodružná povaha, třetímu jsem se zdála nevýrazná. Muži v mém životě byli, ale na osudový vztah, ve kterém by došlo na plánování rodiny a dlouhodobého společného života, nějak nikdy nedošlo,” vyprávěla mi.

Dnes jí táhne na padesát, žije si hezky a říká, že než aby se spokojila s průměrem, který by jí po čase přestal vyhovovat, raději je sama. Ptala jsem se jí, jestli si třeba někdy nechtěla pořídit dítě a zůstat na něj sama. Prý se toho bála. V to, že by našla pana Dokonalého, dávno nevěří. "Víš, chlapi po padesátce jsou buď zadaní, nebo mají zálusk na mladé holky, čím bych je já mohla upoutat?" říká s úsměvem. Podle mě trochu hořkým.

Pořád je naděje

"Udělala jsem chybu, vdala jsem se před třicítkou za svou práci," napsala mi čtenářka Žena.cz, paní Marie. “Dostudovala jsem a konečně mohla dělat to, co mě tak baví. A šlo mi to, přicházely nové výzvy, finančně jsem na tom byla víc než dobře. Na vztahy tak nějak nebyl čas, pouze jen na ty příležitostné," dodává.

Když jí táhlo na čtyřicet a okolí se začalo ptát, kde jsou manžel a děti, lehce zpanikařila a začala hledat. V práci ji ovšem znali jako ctižádostivou obchodnici a muži v ní možnou manželku neviděli – spíš atraktivní milenku. Dnes jí je čtyřicet dva a před rokem se přes seznamku potkala se zajímavým mužem, cizincem, který žije v Čechách na dobu určitou. Marii miluje, ona jeho a prý to vypadá i na rodinné plány. Svoji osudovou lásku nakonec našla, i když se pravděpodobně bude muset stěhovat po světě. Rodina jí za to ale stojí.

"Víte, po třicítce mně single status naprosto nevadil, vlastně jsem si neuměla představit, že bych měla rodinu. Teď je to jiné a já doufám, že mi to nakonec vyjde," zněl závěr jejího vyprávění.

Může to klapnout s ženáčem?

Mezi docela časté příběhy patří ty od žen, které randí s ženatým mužem. Důvody, proč si vybraly zadaného, jsou různé. Nejčastěji se jedná o kolegu z práce, který je uhranul vtipem a jiskřivou osobností. Často jde o milence, kteří se znají dlouho a jiskra tam byla už dávno, jen ji po letech obnovili, když jeden z nich už byl zadaný. Někdy ale už nezadaní prostě došli a ženy toužily po partnerovi natolik, že "vzaly" i zadaného. Otázka je, jestli s takovým mužem lze udělat "běžné" rodinné štěstí.

Paradoxně se zdá, že v posledních letech při vysoké rozvodovosti nejsou už zadaní muži pro možný vztah tak nedostupné zboží. Ovšem spoléhat se na to nedá. Pokud máte s ženatým partnerem pocit osudovosti, měl by ho mít i on a zhruba po roce toho, co se vídáte, začít uvažovat o rozchodu s manželkou.

Skončit byste ale mohly třeba jako Radana, ta svou lásku potkala ve třiceti, byl ženatý a okouzlující a ona hodně zamilovaná. Nechtěla ho opustit, protože ho milovala. Opustil ji on, o patnáct let později, kvůli mladší milence. Manželka o jeho druhém životě nikdy netušila, tedy asi…

Jste často ve stresu? 8 jednoduchých triků pro klidné nervy číst článek

Zdraví

Co to je osudová láska

Ženy obvykle touží po muži, kterého spatří a rozklepou se jim kolena (míněno s nadsázkou, samozřejmě). Chtějí charismatického muže pro úžasný sex a dlouhé rozhovory. Toho, který pozná, po čem ženy touží. A takoví muži určitě jsou, ale asi jich není dost. Možná je dobré předtím, než hledání vzdáte, zamyslet se nad tím, jestli je lepší slevit ze svých požadavků – tím nemyslím vzít na milost násilníka, alkoholika a podobně –, nebo riskovat samotu.

Ale pozor, nic proti samotě. Pokud ji zvládáte, nevadí vám a umíte si single život zařídit hezky, proč ne. Kdo to ale neumí, pak určitě stojí za to hledání partnera nevzdávat a klidně vzít na pomoc třeba seriózní seznamku.