Úchylnej fakt nejsem - jen mám rád sex!
"Honza to nemá jednoduchý," řekli byste si asi... Jenže jemu to vyhovuje, jak sám říká: "Každou volnou chvilku věnujeme erotice - kromě sexu se rádi díváme na pornofilmy, mluvíme o svých sexuálních fantaziích a vymýšlíme atypická místa, kde se budeme milovat." Prokletí, nebo radost?
Od třinácti jsem začal pokukovat po holkách a zvát je na colu. Jasně že to byly nevinné lásky a vrchol erotiky byl, když mi holka dovolila, abych se přes bundu, nebo tlustý svetr, dotkl jejich rašících prsou.
To mi samozřejmě s postupem času přestalo stačit a období mezi čtrnáctým až šestnáctým rokem bych nazval obdobím masturbace, polucí a divokých představ. E-mail Mirka ale pokračuje ještě mnohem „zajímavěji"...
Po sexu s pannou už skutečně netoužím
Od okamžiku, kdy jsem krátce po oslavě šestnáctin zažil první sex s dívkou, která byla o šest let starší, jsem téhle fajnovosti nadobro propadnul. Moje „učitelka" sexu mě brzy pustila k vodě a já si za ni rychle našel náhradu. Jenže Ilonka byla ještě panna a do postele jsem ji dostal až za pět měsíců. Byla to ale bída! S holkou, která byla panna, jsem neměl zkušenost, takže jsem si zrovna obratně nepočínal, a ona byla vystrašená a během celé akce se bránila. Věřil jsem, že příště už to bude v pohodě, ovšem žádný příště už nebylo. „Nezlob se, ale byl to děsnej zážitek a pokud na sexu trváš, budeš si muset najít jinou holku. Já si dám aspoň rok pauzu." Jen jsem frajersky pokrčil rameny a už ji nikdy neviděl.
A tak jsem hledal „nadrženou" slečnu...
Příšerně jsem toužil po sexu a bez přehánění na něj nemyslel snad jen když jsem spal. Jenže i když jsem v seznamování s holkama neměl problém, jejich drahoty, než jsem je dostal do postele, mi děsně lezly na nervy. Když mi jedna slečna řekla, že jsem úchylnej, s kámošema jsem hodil řeč. Uklidnili mě - stejně jako já na sex mysleli každou minutu. Někdy v osmnácti jsem od Honzy - pětadvacetiletého „mazáka" - dostal dobrou radu. „Hele, najdi si nějakou ženskou, nejlíp starší, a začni s ní bydlet. A sexu budeš mít, kolik budeš chtít!"
Rada to byla skvělá, jenže než jsem ji mohl realizovat, uběhl rok. Ale potom to stálo za to - přesně jak říkal Honza, užíval jsem si ráno, večer, v noci. Bohužel tohle úžasný období trvalo jenom půl roku. Jitka, která byla o pět let starší mi spakovala věci a suše oznámila: „Sorry, ale jsem permanentně utahaná, nemám čas na svoje zájmy, kamarádky - zkrátka už mě ten sexuální maratón nebaví! Zpočátku jsem si myslela, že to je euforie, která přejde, ale už vím, že nepřejde, takže si na svoje choutky budeš muset najít nějakou stejně nadrženou slečnu!" Kamarádi, za kterými jsem zašel do hospody a tam se ze „žalu" opil, měli jednotný názor: „Kašli na ni, byla frigidní!"
Žiju s ženskou, která moji „úchylku" oceňuje
O tři měsíce později to vypadalo, že jsem „nadrženou" slečnu našel. Klára s prvním sexem nedělala drahoty a už na třetí schůzce jsme si to v její garsonce rozdali. Po třech týdnech jsem se k ní nastěhoval a zase začalo období, kdy jsem si eroticky lebedil. Po třech měsících se ale situace změnila - Kláře už sex stačil jenom jednou denně, po dalších dvou měsících třikrát týdně a pár dní před naším devítiměsíčním výročím mě stejně jako Jitka vypakovala. „Měl bys zajít za sexuologem a léčit se - jsi úchylnej sexuální závislák!" Nechápal jsem to - myslel jsem si, že holka ocení, když spolu budeme mít denně sex (a nejlépe víckrát), jenže opak byl pravdou a právě kvůli tomu se se mnou všechny rozešly. Začal jsem mít pochyby, jestli skutečně netrpím nějakou sexuální úchylkou. Honza si poklepal na čelo a objednal fernet. „Blbost, jen jsi zatím nekápnul na stejně náruživou ženskou jako jsi ty. Klídek, však ona to jednou nějaká ocení."
Honza měl jako vždycky pravdu
Po dvou letech a pár nevydařených známostí jsem se seznámil s Erikou, která je snad ještě náruživější než já! Žijeme spolu dva roky a není den, abychom si to spolu aspoň dvakrát nerozdali. Vlastně by se dalo říct, že každou volnou chvilku věnujeme erotice - kromě sexu se rádi díváme na pornofilmy, mluvíme o svých sexuálních fantaziích a vymýšlíme atypická místa, kde se budeme milovat. Určitě se dost lidem budeme zdát ujetý, ale to je nám fuk. Nám náš život prosycený sexem maximálně vyhovuje a o těch, kteří moralisticky zdvihají prst, si myslíme své - závist je totiž hrozná vlastnost!
Mirek, Brno
Máte podobnou zkušenost? Vlastní, nebo jen z doslechu?
Co si o tomto tématu myslíte vy? Povídejte...
Tento a další podobné soukromé problémy bude už tento čtvrtek řešit Dámský klub na rádiu Frekvence 1. Váš názor tak možná zazní i na vlnách tohoto rádia.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
