Vánoce jsou prý časem lásky. Lepší však bude spoléhat spíš na lásku k bližnímu, než na city milenecké. U těch je biologickou postatou člověka dáno, že moc dlouho netrvají.

Vědci tvrdí, že láska vzniká opravdu na první pohled. Zamilovat se je prý otázka pouhé pětiny vteřiny. A stejným fofrem to jde i potom...

Kdy přijde vystřízlivění?

Prudká zamilovanost trvá jen několik prvních měsíců - tak dlouho, než si náš mozek zvykne na amfetamin FEA(chemicky C8H11N), jemuž se říká hlavní hormon lásky. Vzbuzuje pocity dokonalé extáze - známou "opilost láskou", čímž se svým účinkem podobá opiátům.

Po určité době neustálé produkce tohoto hormonu však receptory v mozku na něj už nedokáží reagovat. Odborníci tvrdí, že tato tolerance se objevuje maximálně po dvou až třech letech. Velmi často proto dochází právě v tomto období ke konci vztahu.

Jsme tedy pod drogami, které zčásti vznikají a působí přímo v mozku a objevují se i na jiných místech těla, třeba v pohlavních žlázách. Hormon vasopresin, vylučovaný po doteku a sblížení s milovanou osobou, je navíc zárukou monogamního chování.

Proč právě tři roky?

Pokud tedy láska přetrvá první měsíce, po třech letech ji čeká zatěžkávací zkouška. Krizových období se pak objevuje hned několik - a je zajímavé sledovat, jak se lidová odpozorovaná moudrost shoduje s objevy psychologů. Další "minové" pole čeká každý vztah zhruba po sedmi letech, další po deseti.

Primitivní páry zůstávaly pohromadě pravděpodobně jen po dobu časného dětského věku svého potomka. Toto období trvalého vztahu je maximálně čtyřleté. To platí pro případ jednoho dítěte. Dojde-li k novému těhotenství, nejčastěji do tří let po prvém porodu, nastává další asi čtyřleté období s vrcholem rozvodovosti po sedmi letech.

Trvale zakódovaný tří- až čtyřletý monogamní vztah není zřejmě jen náhodný, protože se v tom vzácně shodují statistiky řady zemí různých kultur, náboženství a rozdílných tradic.

Co nás ovlivňuje?

Pak přichází ke slovu vlastnost, kterou psycholog Cloninger nazývá novelty-seeking, tedy touha vyhledávat věci nové. Ta brání nalézt potěšení v každodennosti, v obyčejných věcech, ve streotypech.**

Studie Australské národní univerzity uvádí, že dobu trvání manželství ovlivňuje věk partnerů, dřívější vztahy a dokonce i to, zda jeden či oba partneři jsou kuřáky.

Vědci v rámci průzkumu v letech 2001 až 2007 sledovali bezmála 2 500 párů, buď sezdaných nebo žijících spolu. Zjišťovali, jaké faktory odlišují páry, které spolu zůstaly, od těch, které se v této době rozešly.

Prokázalo se, že pokud je manžel o devět let či více starší než jeho žena, mají dvakrát větší pravděpodobnost rozvodu, než je průměr. Totéž platí o párech, kdy je muži při vstupu do svazku méně než 25 let.

Krizová desítka

I děti ovlivňují trvání manželství. Rozchází se dvacet procent párů, které mají děti z minulých vztahů nebo i ze stejného vztahu, ale před uzavřením manželství.

Z dalšího britského průzkumu, tentokrát sociologického, vyplynulo, že nejvíce vztahů "umírá" po deseti letech a jedenácti měsících.

Podle listu Daily Mail čtvrtina ze tří tisíc manželských párů přišla o jiskření, protože se už neobtěžuje vyrazit si s partnerem do společnosti nebo mu učinit romantické gesto. Pětina netouží vůbec po sexu s partnerem, zatímco dvanáct procent dvojic si nedokáže vzpomenout, kdy jim partner naposledy složil poklonu.

Sex v centru pozornosti

Po deseti letech a jedenácti měsících nedokáže odpovědět na otázku, proč se brali, šedesát procent manželství.

"Je potřeba mít někoho výjimečného, s nímž lze vystoupit z každodennosti, ale je potřeba také skutečně trochu usilovat o udržení romantiky ve vztahu. A fakt, že v našem průzkumu páry nezmínily sex jen jednou, ale třikrát v desítce nejdůležitějších věcí, naznačuje, že je to oblast, která je po letech v manželství nejvíce opomíjena," komentoval závěry pro list Daily Mail mluvčí seznamovací agentury, která výzkum provedla.