Šikana na pracovišti? Až pětina lidí s ní má zkušenost
Problém mobbingu je záležitostí všech věkových i vzdělanostních skupin. Jste nadřízený nebo kolega? Žena nebo muž? (Šikana se týká opravdu širokého spektra zaměstnanců). Často byste možná ani neřekli, že i tohle je šikana...
Tady je pár čísel: Podle nejnovějšího šetření společnosti GfK má s některou z forem šikany na pracovišti zkušenost téměř pětina osob starších 15 let (19 procent). Více než dvě pětiny šikanovaných osob (41 procent) jsou některé z forem mobbingu vystavovány jednou týdně či ještě častěji, a to ve více než polovině případů (55 procent) po dobu alespoň jednoho roku či déle.
57 procent postižených je šikanováno svým nadřízeným, 26 procent svými kolegy a celých třináct procent osob v této souvislosti uvedlo jak své kolegy, tak i nadřízeného. Pouhá čtyři procenta respondentů jsou šikanována ze strany svých podřízených.
Pozor na zadávání nesmyslných úkolů
Rozpoznání a řešení šikany vyžaduje speciální přístup a znalosti. "Mobbing je zákeřný a plíživý. Není na první pohled zřejmý," uvádí Petra Lhotáková, konzultantka Mobbing Free Institutu. "Za nejčastější projevy mobbingu můžeme v současnosti označit zadávání nesmyslných pracovních úkolů a povinností neodpovídajících pracovní kvalifikaci, nedoceňování pracovního výkonu, které postupně vede ke ztrátě sebevědomí, zesměšňování a pomlouvání postiženého v rámci pracovního kolektivu nebo neustálou kritiku práce," dodává Petra Lhotáková.
Čeští manažeři se ještě mají co učit
"V praxi se běžně v rámci poradny setkáváme stále častěji se stížnostmi na nekompetentnost nadřízených a svévolnost funkcionářů, jež je všeobecně tolerovaná. Setkáváme se s častým účelovým nerespektováním a ohýbáním zákonných norem s úmyslem zvýšit vlastní moc. Čeští manažeři si z našeho pohledu neuvědomují svoji zodpovědnost a důsledky, které svým chováním způsobují, ať již oběti, či podniku.
Místo motivace a funkčního leadershipu zaměstnance spíše ponižují a snaží se jim dokázat neschopnost různými zákeřnostmi a úkoly, jež jsou pod jejich úrovní. Mylně se domnívají, že tím upevní svoji pozici. Neuvědomují si, jak zasahují do osobního prostoru a kolik životů tím ovlivní. Zničenou psychiku a ztrátu zaměstnání už však lidem nikdo nevrátí," říká Michaela Švejdová, zakladatelka a iniciátorka Mobbing Free Institutu.
Dát výpověď není řešení
Více než polovina postižených měla snahu problém na pracovišti řešit, a to nejčastěji přímým rozhovorem s člověkem, který šikanu provádí, a věci si ujasnit. 29 procent šikanovaných oznámilo podezření na šikanování svému nadřízenému, 15 procent poté vedení či managementu firmy nebo podniku a 10 procent odborové organizaci nebo personálnímu oddělení. Nicméně téměř desetina postižených řešila situaci výpovědí z pracovního poměru a nalezením si jiného zaměstnání. Téměř polovina obětí šikany své problémy nijak neřešila či neřeší. Buď se bojí ztráty zaměstnání, nebo je dle jejich vyjádření situace ještě snesitelná.