Příliš mnoho sexu škodí?

Podle Murphyho zákonů je trvalé soužití s nymfomankou zhola nemožné. Vás to časem přestane bavit a jí to přestane stačit. Více o nymfomanii vám poví MUDr. Zlatko Pastor.

Egyptská Nefertiti, Messalina, Kateřina Medicejská, Kateřina II. a Marie Terezie měly pověst žen-dračic. Právem, či nikoli? Dnes už to nikdo nezjistí. Pro někoho hodně, pro jiného málo. Co trápí ženy víc? Snížená, nebo zvýšená touha po sexu? Nízká sexuální apetence nechává ženy lhostejnými, a nevyžaduje-li po ní partner sex, nemusí jim to vůbec komplikovat život. Hypersexualita komplikuje život vždy.

Hypererotismus, zvýšený zájem o sex, označujeme u žen jako nymfomanii, u mužů satyriasis. Je velice těžké stanovit horní hranici sexuální normy, některé klasifikace hypersexualitu za chorobu vůbec nepovažují. Definovat hypersexualitu je obtížné. Možná je hypersexuální ten, kdo si užívá sexu více než vy?

Odborně označujeme hypersexualitu jako nadměrnou či obtěžující potřebu sexuálního vybití, které narušuje partnerské vztahy a nutí postižené k takové frekvenci partnerských nebo autoerotických aktivit ztěžující sociální či profesionální funkce. Je to možná trochu krkolomná definice, ale podstatu vystihuje celkem přesně.

Závislost na sexu - existuje?

Hypersexuální ženy těžko hledají partnery. Stěží najdou takové, kteří je dokážou dlouhodobě sexuálně uspokojovat. Jsou nepřetržitě v zajetí vlastní sexuality. Častá autoerotika je potřeby sexu, úzkostí a napětí nezbaví. Jsou schopné masturbovat třicetkrát a vícekrát denně, kýžená úleva však nepřichází.

Často se hovoří o "závislosti na sexu". Tento termín nesprávně užívají i někteří sexuologové. Přesná medicínská definice hovoří o závislosti v souvislosti s užíváním látek přinášejících jedinci uspokojení. V případě závislosti na sexu však o žádnou látku nejde, proto je označení závislost zavádějící, asi tak jako když laici označují smutnou náladu či psychickou rozladěnost nesprávně jako depresi, lidově "depku".

Kde je příčina?

V případech nadměrné sexuální potřeby bychom mohli spíše hovořit o poruchách chování a jednání. Příčinu hypersexuality neznáme a dokážeme ji stěží patřičně korigovat. Ženskou sexuální touhu a vzrušení ovlivňují také mužské pohlavní hormony, androgeny. Jak tato regulace probíhá, přesně nevíme. Nejedná se však o jednoduchý princip. Ve skupině žen s hyperandrogenními stavy, při zvýšené produkci mužských pohlavních hormonů, se rozhodně nesetkáváme s větším počtem nymfomanek.

Setkal jsem se s problémem nymfomanie například po léčbě psychiatrickými léky, ale i u šedesátileté ženy, které byla provedena kardioverze, elektrický výboj k úpravě srdečního rytmu. Tato stárnoucí žena, celoživotně asexuální, začala excesivně masturbovat a v práci naléhavě obtěžovala třicetiletého kolegu, novináře. Nevěděla, co si s problémem počít.

Hypersexuálkou od narození!

Většinou ke mně ale přicházejí hypersexuálky, tak říkajíc, od narození. Cestou metrem, v úzkých džínsech, prožijí několik orgasmů, v autě při drobném mrholení na čelní sklo připomínající jim kapky spermatu, stejně tak. V zaměstnání často onanují, což je zdržuje od práce a při večerní souloži pravidelně ztrácejí v extázi vědomí.

Někteří autoři tvrdí, že diagnóza hypersexuality u žen neexistuje, neboť se jedná pouze o stav překračující běžné společenské zvyklosti, nikoli onemocnění. Péče o hypersexuální ženy, ovšem pouze tehdy, když jim to působí potíže a po?žádají o pomoc, spočívá v psychoterapeutickém řešení problému.

Nymfomanka - fascinuje nebo odrazuje?

Hormonální terapie nepřichází v úvahu, byla by stejně neúčinná nebo nebezpečná. Psychofarmaka se používají pouze při současně probíhajícím psychiatrickém onemocnění. Selektivní preparát, který by tlumil pouze sexuální touhu u žen, neexistuje. Známe řadu léků, jejichž vedlejším efektem je snížení sexuální apetence, ale jejich dlouhodobé podávání pro tuto diagnózu by bylo velmi kontroverzní.

Ženské hypersexualitě se věnuje, na rozdíl od mužské, malá pozornost. Je to dáno její menší nápadností a zanedbatelnými riziky při realizaci nutkavých sexuálních potřeb. Nymfomanka může v počátcích partnerského soužití muže velmi vzrušovat, svojí potřebou a přístupností k veškerým sexuálním aktivitám ho fascinovat. Později, není-li muž založen podobně, ho zvýšené nároky na frekvenci a formy sexu mohou spíše odrazovat. Pro většinu mužů bývá sex s nymfomankou nedostižným snem. Ti, kteří ho delší dobu měli, vědí, že není čeho litovat.