Žijeme v silně manipulativní společnosti: Podle čeho poznáte manipulátora?

Žijeme v silně manipulativní společnosti. Jak si zachovat pravdu v srdci a jistou odolnost, jsem se ptala terapeutky Kristiny Baudyšové.

Podle jakých znaků můžeme poznat manipulátora?

Při setkání s člověkem, který má tendenci s námi manipulovat, se můžeme cítit znejistěni. Anebo můžeme pociťovat tlak v oblasti žaludku. Je to oblast, která lehce tuhne, když někdo ohrožuje náš prostor. Například když stojí příliš blízko. Nebo když zvyšuje tón hlasu. Pokud volí určitá slova či má jednoduše skrytý záměr, který podvědomě vnímáme. Na to všechno naše tělo reaguje a svým nepříjemným pocitem nám řekne pravdu. Určitou manipulativní složku v sobě neseme každý. Záleží jen na tom, jak moc se bráníme otevřenosti.

Je možné manipulaci zaměnit s něčím jiným?

Když něčí jednání označíme jako manipulativní, mluvíme o svém osobním pohledu. Osobnost člověka se skládá z mnoha podosobností. Projevují se mnoha způsoby v kontaktu s různými lidmi. Nadřízený, který je vůči svým zaměstnancům dominantní, může být ve vztahu ke své ženě submisivní a nejistý. A vůči svému synovi pro změnu vlídný a milující. Manželka i syn ho vnímají úplně jinak než kolegové v práci. V každém prostředí projevujeme trochu jiné vlastnosti. Když se díváme do rodinných vztahů, tak rodiče často vedou své děti k různým aktivitám, protože si myslí, co je pro jejich dítě nejlepší. I to je určitý druh manipulace. Nenechat dítě být samo sebou a prezentovat mu svůj názor. V tom okamžiku si jako manipulanti nepřipadáme. V očích dítěte jimi však jsme.

Co když mám pocit, že se mnou ten druhý manipuluje, ale nejsem si tím jistá?

Ptejme se svých pocitů. Ten druhý nám může říkat, že to s námi myslí dobře či nám ukazuje své pohledy. Náš pocit nám napoví, kde je pravda. Ta naše pravda. Někdy však nechceme naši vlastní pravdu respektovat. Je pro nás snazší neodporovat, nebo dokonce souhlasit. Přesně to nás dělá manipulovatelné.

Jak manipulacím nepodlehnout?

Být odolný vůči manipulaci znamená nebát se toho druhého. Být si vědom toho, že ten druhý právě hraje hru, které se nemusíme účastnit. Je to jeho hra, které můžeme snadno říci NE. Zároveň si uvědomovat svůj vlastní postoj a vnímání celé situace.

Co je podstatou manipulace?

Manipulace vychází ze chtění. Už od dětství máme vyvinuté určité taktiky, které spouštíme v okamžiku, kdy něco chceme. Dítě si něco přeje, rodič nesouhlasí. Dítě spouští scénu a čeká na reakci rodiče. Když ani ta nezabírá, dítě hledá nový způsob, kterým dosáhne svého. Po čase dítě pochopí, jaká je ta pravá taktika, co na dospělého platí. Tento způsob je s vzrůstajícím věkem více a více sofistikovaný a skrytý. Základ však zůstává stejný. Když si v dospělosti člověk vzpomene na svoje dětské taktiky manipulace s dospělými, může se podívat, jakým způsobem tyto taktiky vylepšil v dospělosti a v jakých situacích je praktikuje.

Jací lidé k tomu mají sklony?

Všichni lidé k tomu mají sklony. U někoho je tato vlastnost více rozvinutá viditelným způsobem, u jiného je manipulace skrytá. Člověk, který manipuluje, hledá vlastní spokojenost prostřednictvím těch druhých. Chce vidět svět svým pohledem a vylučuje jiné možnosti. S lidmi, kteří manipulují, bylo ve větší míře manipulováno v jejich dětství. Je to naučený vzorec chování, jak dosahovat svého.

Jsou si manipulátoři vědomi svých postupů?

Manipulativní techniky běžného života bývají málokdy vědomé. Odhalení naší manipulativní hry s okolím vyžaduje sebeuvědomění a pravdivost.

Žijeme ve světě manipulací. Jak si v takovém ovzduší zachovat své "čisté" já? Není člověk, kterému jsou manipulace cizí, už v současnosti dost sám?

Člověk může být mezi lidmi, a přesto se cítit sám. K propojení dochází, když jsme otevřeni ve svém srdci. Tam už manipulace nemá prostor. Ani důvod. Člověk vzdávající se manipulací se osvobozuje. Cítí se sám se sebou mnohem lépe. Pro okolí je příjemný a vyhledávaný společník. Lidé vnímají, že je chápavý a srdečný. Ke svému čistému já se navracíme tím, že sledujeme svoje motivace. Jinými slovy se ptáme sami sebe, proč to teď říkáme či děláme. Jaký je náš skutečný záměr. Nemanipulační - tedy čistý záměr - vychází ze srdce, z laskavého pocitu.

Čím to je, že zdatní manipulátoři mívají široké obecenstvo a posluchačstvo? Co je na jejich formě vyjadřování tak fascinujícího?

Umí se vyjadřovat tak, aby získali sympatie i důvěru lidí. Opravdový vývoj a rozkvět přinášejí ti, za kterými jsou vidět činy, nikoliv schopnost přesvědčovat. Zdá se mi, že si toho lidé jsou stále více vědomi. Na stranu druhou, když Kennedy zavelel, že se poletí na Měsíc, vyvolal tím vlnu pozitivního nadšení, které vyústilo ve velký úspěch lidstva.

Mnoho lidí sice vnímá manipulaci na pracovišti, ale ve strachu, že o práci přijdou, se jí podvolují, takže žijí v začarovaném kruhu. Jak z něj vystoupit?

Východisko je v překonání strachu a spatření své vlastní hodnoty. Pojmenování si svých schopností a kvalit. Lidé, kteří pracují na takových místech, mnohdy nevidí východisko právě proto, že uvěřili iluzi, že nejsou dost dobří. A proto nemohou získat lepší práci. Lidé věří mnoha iluzím, které pak ale tvoří realitu, a oni žijí v tom, čemu uvěřili.

Jak si stojí manipulace ve vztazích? Není její přítomnost v lásce protimluv? Lze opravdu milovat a být milován, když žiji v manipulativním vztahu?

V málokterých vztazích není přítomná manipulace. Jednoduše proto, že nejsme dokonalí. Jednou z častých manipulací ve vztahu je například obviňování. Či očekávání, že se partner bude chovat podle našich představ. Tím vedeme toho druhého k tomu, že nedobrovolně opouští svoji přirozenost a přizpůsobuje se našemu očekávání. Manipulaci ve vztahu můžeme propouštět skrze upřímnou komunikací. Vyjadřováním svých pocitů - aniž by docházelo k obviňování toho druhého. To však je možné, pouze když přijmeme zodpovědnost za svoje vlastní pocity. V takovém případě se děje ve vztahu partnerů vývoj, který je radostí pro oba. Když na určitou situaci reaguji bolestivým způsobem, je to proto, že se ta situace dotkla bolestivého místa z mé minulosti. Toto místo na sebe upozorňuje bolestí, protože touží být vyléčeno. 

Kristina Baudyšová je terapeutka, lektorka sebepoznávacích seminářů a autorka videoseminářů na podporu ženství. Společně s manželem Antonínem Baudyšem žijí střídavě v Česku a Řecku, vychovávají tři děti. Více na www.kristinabaudysova.cz